Čís. 5236.


Pro nárok nemanželské matky, uplatňovaný výhradně na základě §u 1328 obč. zák., není výlučně příslušným okresní soud.
Rozsah náhradních nároků dle §u 1328 obč. zák. jest širším než dle §u 167 obč. zák. Lhostejno, že žena nedomáhá se všeho, co by ji po případě mohlo náležeti a že uplatňuje částečně nároky, jichž by docílila také podle §u 167 obč. zák.

(Rozh. ze dne 25. srpna 1925, R II 242/25.)
Žalobou, zadanou na sborovém soudě, domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení 12 000 Kč jakožto náhrady škody pro svedení pod slibem manželství. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením pro zmatečnost a odmítl žalobu. Důvody: Žalobkyně domáhá se žalobou proti nemanželskému otci svého dítěte, který byl pravoplatně odsouzen pro přestupek dle §u 506 tr. zák., spáchaný na žalobkyni, náhrady: a) za zmenšenou vyhlídku na sňatek 10 000 Kč, b) za ušlý výdělek (6 týdnů před slehnutím a 6 týdnů po slehnutí 1 260 Kč. c) za povoz ke křtu 30 Kč, d) za prádlo a pleny 260 Kč, e) za výživné (6 týdnů po slehnutí) 840 Kč. Nároky tyto, které žalobkyně opírá o ustanovení §§ 167 a 1328 obč. zák., pokud se týče o § 1042 obč. zák., vznikly jí tedy proti žalovanému z poměru nemanželského otcovství. Podle §u 49 čís. 2 j. n. jest okresní soud výlučně příslušným rozhodovati o závazcích postihujících podle zákona nemanželského otce vůči matce a dítěti. Zákon mluví povšechně o závazcích nemanželského otce ze zákona vůči matce. Proto spadají pod tento zákonný předpis, nehledíc k hodnotě předmětu sporu, všechny rozepře, jimiž nemanželská matka uplatňuje proti nemanželskému otci nároky z poměru nemanželského otcovství, ať spočívají na ustanovení §§ 167, 1042 obč. zák. aneb § 1328 obč. zák. Hledíc k ustanovení §u 104 j. n., nemohl se sborový soud prvé stolice státi příslušným pro tento spor ani výslovnou úmluvou stran. Proto bylo podle §u 477 čís. 3 c. ř. s. (§ 471 čís. 7 c. ř. s.) z povinnosti úřední pro nezhojitelnou nepříslušnost soudu prvé stolice rozsudek a řízení jemu předcházející zrušiti jako zmatečné a žalobu odmítnouti.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by nebera zřetele na důvody svého usnesení, odvolání po zákonu vyřídil.
Důvody:
Podle §u 49 čís. 2 j. n. náleží, nehledíc k hodnotě předmětu sporu, ku výlučnému soudnictví okresních soudů (§ 104 odstavec druhý j. n.) rozepře o otcovství k nemanželskému dítěti a o závazcích postihujících podle zákona nemanželského otce k matce a dítěti. Užívaje slov »k matce«, dává zákon na jevo, že jde o matčiny nároky z jejího mimomanželského mateřství. Jimi byly arci před třetí dílčí novelou a před uzákoněním §u 166 této III. dílčí novely i nároky podle §u 1328 obč. zák., o kterýchžto nárocích má nyní ustanovení § 167 obč. zák. ve znění §u 10 I. dílčí novely. Odvolací soud míní, že žalobkyně uplatnila žalobou dvojí nároky, totiž podle §u 167 obč. zák. a podle §u 1328 obč. zák., protože se dožaduje kromě náhrady škod, o nichž mluví § 167 obč. zák., také náhrady za zmenšenou vyhlídku na sňatek v částce 10 000 Kč. Dovolací soud nesdílí tohoto právního názoru druhé stolice, neboť základní jednání, z něhož odvozuje žalobkyně svůj žalobní nárok, jest opřeno o tvrzení, že ji žalovaný trestným činem (§ 506 tr. zák.) a lstí pohnul ku dopuštění mimomanželské soulože a že proto jí má nahraditi utrpěnou škodu a ušlý zisk. Je tedy žalobní nárok právním důvodem opřen o právo z §u 1328 obč. zák. zneuctěné ženě plynoucí. Tento nárok nemá co činiti s mimomanželským mateřstvím, neboť vzniká zneuctěním už při prvém tělesném obcování. Náhrada podle §u 1328 obč. zák. není totožná s náhradou podle §u 167 obč. zák., sahá dále, byť i byla také jenom náhradou majetkové škody, k níž však —
obdobně podle §u 1326 obč. zák. náleží také náhrada za zmenšenou vyhlídku na sňatek. Že je širším, než ona podle §u 167 obč. zák., vyplývá z toho, že zahrnuje v sobě náhradu nákladů zaviněných po případě celou dobou těhotenství (tedy nejenom útraty slehnutí a jeho následky), náhradu ušlého zisku po případě po dobu celého těhotenství a šestinedělí, dokonce i náhradu útrat potratu. Na tom nemění ničeho okolnost, že se žalobkyně nedomáhá všeho, co by jí po případě mohlo podle §u 1328 obč. zák. náležeti, a že v rámci §u 1328 obč. zák. uplatňuje částečně nároky, jichž by docílila také podle §u 167 obč. zák.; pro rozepři je rozhodujícím moment svedení trestným činem, jenž právě činí nárok podle §u 1328 obč. zák. podstatně odlišným od nároku podle §u 167 obč. zák. Z toho vyplývá, když žalobou jest domáháno výhradně náhrady podle §u 1328 obč. zák., že pro tuto rozepři je příslušným podle §u 50 odstavec prvý j. n. sborový soud první stolice.
Citace:
Čís. 5236. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 243-244.