Čís. 5511.

Do usnesení rekursního soudu, jímž bylo zrušeno usnesení prvé stolice a nařízeno doplnění, vyžadující jednání se stranami, jest dovolací rekurs přípustným jen, byla-li vyhrazena právní moc.
(Rozh. ze dne 2. prosince 1925, R I 1003/25.)
Rekursní soud zrušil k rekursu vymáhajícího věřitele usnesení prvého soudu, jímž byla zrušena exekuce na movitosti podle §u 251 čís. 1 a 5 ex. ř., a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs.
Důvody:
Rekursní soud, vyhověv rekursu vymáhajícího věřitele, zrušil usnesení prvého soudu ze dne 18. června 1925, kterým byla exekuce na předměty, v zájemním protokole pod pol. 2, 3, 4, 8, 9, 11 a 14 seznamenané, podle §u 251 čís. 1 a 5 ex. ř. zrušena, a nařídil prvému soudu, by doplně řízení, dále jednal a znovu rozhodl. Ježto doplnění řízení bude vyžadovati jednání se stranami o skutkových okolnostech, které mají býti vyšetřeny, a průvodech je doličujících, byl by dovolací rekurs přípustným jen, kdyby napadenému usnesení byla vyhrazena právní moc (§ 527 druhý odstavec c. ř. s. a § 78 ex. ř.). Takové doložky však rozhodnutí rekursního soudu nemá, pročež bylo dovolací rekurs jako nepřípustný odmítnouti (§ 523 c. ř. s. a § 78 ex. ř.), když neučinil tak již soud prvé stolice.

Citace:

Čís. 5511. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 735-735.