Čís. 5516.Právo podle §u 908 obč. zák. nelze přiznati kupiteli vedle práv podle čl. 355 obch. zák. Není však závady, by právo podle §u 908 obč. zák. nebylo uplatněno vedle nároku na vrácení toho, co bylo bezdůvodně placeno.(Rozh. ze dne 3. prosince 1925, Rv I 1563/25.)Kupní smlouva byla zrušena dohodou stran, při čemž si kupitel vyhradil vůči prodateli, jehož zaviněním z kupu sešlo, domáhati se vrácení dvojnásobného závdavku a splátky na kupní cenu. Žalobě, jíž se kupitel domáhal vrácení dvojnásobného závdavku a splátky na kupní cenu, bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchtodůvodů:Pokud míní dovolatel, že žalobce dopisem ze dne 20. října 1924 vykonal definitivně volbu podle čl. 335 obch. zák., nelze mu dáti za pravdu, neboť doslov onoho dopisu nesvědčí tomuto právnímu názoru. Praví sice žalobce v dopisu, že bude požadovati na dovolateli náhradu škody pro nedodání, ale hned ji konkretisuje v ten způsob, že bude požadovati vrácení závdavku podle §u 908 obč. zák. dvojnásobným penízem, tedy částkou 8 000 Kč, a vrácení 1 000 Kč, jež zaplatil do předu, a je lhostejno, že poznamenává, že by podle obchodního zákona mohl uplatňovati více. Z toho vyplývá, že nějaké právo z práv kupujícího proti obmeškalému prodateli podle čl. 355 obch. zák. příslušející vůbec nebylo uplatněno, nýbrž uplatněno bylo pouze právo podle §u 908 obč. zák. Toto právo by ovšem nemohlo býti přiznáno kupujícímu proti obmeškalému prodateli vedle práv ve čl. 355 obch. zák. výčetmo uvedených, poněvadž těmito právy úplně se vyčerpává nárok kupujícího podle čl. 355 obch. zák. Sluší tedy uznati, že předpis §u 908 obč. zák., pokud dlužno použiti čl. 355 obch. zák., neplatí. Není však na závadu, by předpisu §u 908 obč. zák. nebylo použito tam, kde stranami na kupu súčastněnými vyvolán byl stav, za něhož předpisů čl. 355 obch. zák. už použito býti nemůže, jako tomu je v tomto případě, v němž sešlo ze smlouvy z mlčky a poznatelně projevené vůle obou smluvních stran, z nichž kupující vyhradil si vůči prodateli, jehož zaviněním s uzavřeného kupu sešlo, právo podle §u 908 obč. zák. a, pokud jde o vrácení 1 000 Kč, právo podle §u 1435 obč. zák., na kteroužto výhradu i prodávající reagoval (dopis ze dne 27. října 1924) rovněž jenom vzájemným nárokem podle §u 908 obč. zák., čímž možnost uplatniti práva podle čl. 354 a 355 obch. zák. byla z jejich právního poměru navzájem srozumitelně projevenou vůlí úplně vyřazena. Právo podle §u 908 obč. zák. jest sice alternativním, nikoli kumulativním, totiž nelze žádati dvojnásobný závdavek, splnění nebo náhradu škody (srov. §§ 921 a 1295 obč. zák.), ale o takovou kumulaci nejde, požaduje-li kupitel také vrácení toho, co bezdůvodně platil, podle §u 1435 obč. zák., neboť to jest samostatným nárokem a hlavně to není nárokem téže právní povahy jako jest onen podle §u 908 obč. zák. Na tom ničeho nemění okolnost, že žalobce citoval v žalobě vedle §u 908 obč. zák. a to až na druhém místě čl. 355 obch. zák., tedy že se po právní stránce domníval mylně, že nárok podle §u 908 obč. zák. může obstáti vedle jeho práv v čl. 355 obch. zák. výčetmo uvedených. Strany jsou sice povinny podle §u 226 prvý odstavec c. ř. s. přednésti všechny skutkové okolnosti, na kterých se zakládá žalobcův nárok ve věcech hlavních a vedlejších, což podle §u 243 c. ř. s. platí i o námitkách odpovědi na žalobu, ale jsou v rozepři vázány jenom skutkovým přednesením, nikoli svými právními názory, proto jim pochybení v citovaných předpisech nemůže uškoditi.