Čís. 5225.

Jde o zápůrčí žalobu vlastnickou, žaluje-li majitel domu manželku rozvedeného a vystěhovavšího se nájemníka jako osobitelku nájemního práva manželova. Pořad práva je tu přípustným.
(Rozh. ze dne 19. srpna 1925, R I 734/25.) Proti žalobě Karla H-a na Aloisii W-ovou o vyklizení místnosti vznesla žalovaná námitku nepřípustnosti pořadu práva, jíž soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud námitku zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Žalobou domáhá se žalobce jako vlastník domu vyklizení místností proti žalované, poněvadž žalovaná užívá místností bez jakéhokoliv právního důvodu, že s ni neuzavřel nájemní smlouvy, že nájemníkem byl manžel Hanuš W., jenž se, zrušiv se žalovanou manželské společenství a dav se s ní rozvésti, nájemních práv vzdal, a bez žalobcova svolení přenechal místnosti žalované. Jest tedy tato žaloba zápůrčí žalobou vlastnickou (§ 523 obč. zák.), čelící proti žalované jako osobitelce nájemního práva manželova, kterýmžto osobováním považuje se žalobce zkráceným ve svém vlastnickém právu k domu, v němž jsou místnosti. Takové žalobě není zatarasen právní pořad, jmenovitě nemůže taková žaloba vyřizována býti v řízení podle zákona o ochraně nájemců. Zda jest důvodná, či bezdůvodná, o tom dlužno rozhodnouti až po řízení, o ní zahájeném, v rozsudku. Tam teprve bude řešiti otázky, vyvěrající z námitek žalované proti žalobnímu nároku.

Citace:

Čís. 5225. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 230-231.