Čís. 5320.

Pro žalobu o dodržení nájemní smlouvy a odevzdání najaté nemovitosti platí kratší lhůty §u 575. Lhostejno, že žalovaný popřel ve sporu jsoucnost nájemní smlouvy.
(Rozh. ze dne 1. října 1925, Rv II 604/25.)
Žaloba o dodržení nájemní smlouvy byla oběma nižšími soudy zamítnuta, Nejvyšší soud odmítl žalobcovo dovolání.
Důvody:
Napadený rozsudek byl žalobci k rukám jeho právních zástupců podle návratky doručen dne 16. července 1925. Dovolání, jež bylo podle spisů u soudu podáno dne 7. září 1925, jest opožděno, především již z toho důvodu, že jde o spor, jímž žalobce domáhá se na žalovaných odevzdání pronajatého mu bytu, tedy dle §u 224 čís. 4 c. ř. s. o věc feriální, u níž podle §u 225 odstavec druhý c. ř. s. okolnost, že nastaly soudní prázdniny, nemá vlivu na počátek a uplynutí lhůt. Nehledíc k tomu, dlužno dovolání, podané teprve třináctého dne po uplynutí soudních prázdnin, pokládati za opožděné také proto, že v tomto sporu, kde žaloba domáhá se výroku, že žalovaní jsou povinni dodržeti nájemní smlouvu se žalobcem a najatý byt mu odevzdati, platila kratší osmidenní lhůta k podání opravných prostředků, stanovená v §u 575 odstavec prvý c. ř. s. pro řízení v rozepřích ze smlouvy nájemní nebo pachtovní. V tomto směru stačí poukázati na rozhodnutí býv. nejvyššího soudu vídeňského rep. nál. čís. 196 Gl. U. N. F. 3661, od něhož se odchýliti tento nejvyšší soud neshledává příčiny, když sám důsledně zaujímá totéž stanovisko, jež sdílí též Hora, Československé civilní právo procesní, díl III., 1924, str. 174 dole. Na správnosti tohoto názoru ničeho nemění, že žalovaná strana ve sporu popřela, že došlo vůbec k platné smlouvě nájemní, neboť otázka, zda nájemní smlouva byla platně dojednána, bývá často předurčující ve sporech o odevzdání najatých věcí, aniž se tím něco mění na naléhavosti věci, která byla zákonodárným důvodem pro ustanovení kratších lhůt ve sporech nájemních. Bylo proto dovolání odmítnouti jako opožděné, když se tak nestalo již nižšími soudy (§ 507 c. ř. s.).

Citace:

Čís. 5320. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 398-399.