Čís. 5181.

Pro nárok na náhradu škody proti obci v Čechách, ježto opomenula učiniti bezpečnostní opatření při vykopávce za účelem opravy stoky u silnice, jest přípustným pořad práva.
(Rozh. ze dne 14. července 1925, R I 598 25.)
Žalobce tvrdil v žalobě proti obci v Čechách, že se večer sřítil za tmy do otevřené stoky v žalované obci a uplatňoval nároky na náhradu škody, tělesným zraněním při tom utrpěné proti žalované obci z toho důvodu, že při opravě a čištění stoky odstraněné kamenné desky a vykopávku tam složiti dala a řádně zábradlím nebo jinak spolehlivě neohradila, nehledíc k tomu, že osvětlení v kritickém místě vůbec chybělo. K námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice žalobu odmítl, rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti. Důvody: Jedná se v prvé řadě o to, zda žalovaná obec podnikajíc stavební opravu, dbala opatrnosti a ostražitosti, stavebníkům vůbec uložené, zejména, zda výkon stavební opravy svěřila způsobilé osobě, poněvadž žalobce též vytýká, že k provedení opravy použila vůbec nezpůsobilých a nezdatných osob (§ 1315 obč. zák.). To vše jsou otázky práva soukromého, o nichž rozhodovati povolány jsou soudy a ty také trestati mají ony stavebníky, kteří výstražná znamení při stavbě opomenuli (§ 380 tr. zák.). V tomto sporu přichází osvětlení odkryté stoky v úvahu nikoli jako veřejnoprávní povinnost obce, uložené jí u výkonu místní policie, a nejedná se tedy o zanedbání této bezpečnostní policie žalovanou obcí ve smyslu §§ 36 a 37 obecního zřízení, jak prvý soud za to má, nýbrž jde o to, zda obec vyhověla bezpečnostním opatřením, od každého stavebníka požadovaným, při čemž osvětlení nebezpečného místa není jediným požadavkem bezpečnosti, nýbrž běží také o řádné obražení místa.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Vycházeje z údajů žaloby, podle nichž požadovaná náhrada škody odvozována jest z opomenutí žalované obce a od ní k tomu přibraných lidí ohledně bezpečnostních opatření při vykopávce za účelem opravy stoky u silnice, právem rekursní soud uznal, ze pořad práva v tomto sporu není vyloučen. Učiniti bezpečnostní opatření, jímž jest zřízení potřebě vyhovujícího zábradlí u vykopávky na místě veřejně k chůzi používaném a výstražné osvětlení dotyčného místa, jest péče, kterou ukládá zákon každému podnikateli stavby (§ 1297 obč. zák., § 380 tr. zák., § 52 odstavec druhý zákona ze dne 8. ledna 1889, čís. 5 zemsk. zák. pro Čechy) a nikoli jen péči, která by pro žalovanou obec plynula z důvodů místní policie nebo z povinnosti, také veřejnoprávní, udržovali silnice a na nich se nalézající stavby v řádném stavu (§ 28 čís. 2 a 3 obecního řádu pro Čechy ze dne 16. dubna 1864, čís. 7 z. zák., § 12 zákona ze dne 12. srpna 1864, čís. 46 z. zák. a § 28 zákona ze dne 31. května 1866, čís. 41 z. zák.). Podle uvedeného jde tudíž o nárok, opírající se o soukromoprávní důvod, a rozhodovati o nároku tom jsou povolání řádní soudové (§ 1338 obč. zák.) a pořad stanovený v §u 37 obecního řádu pro Čechy (zákon ze dne 16. dubna 1864, čís. 7 z. zák.) nemá tu místa. Rekursní soud rozhodl dle toho správně a dovolací
rekurs není opodstatněn, pročež se bylo o něm usnésti, jak se stalo (srv. rozhodnutí sb. n. s. čís. 1589 a 3678).

Citace:

Čís. 5181. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 154-155.