Čís. 5231.


Námitka nevčasnosti (škodlivosti) žádaného zrušení spoluvlastnictví může býti odůvodňována pouze okolnostmi pomíjejícího rázu, nikoliv trvalými nebo takovými, jichž změny nebo konce nelze očekávati v dohledné době. Důsledky, plynoucí ze zákona o ochraně nájemců, jsou rázu trvalého.
(Rozh. ze dne 25. srpna 1925, Rv I 1072/25.)
Žalobě o zrušení spoluvlastnictví k nemovitosti bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatel spatřuje nevčasnost s hlediska §u 830 obč. zák. v tom, že za nynějších, jmenovitě zákonem o ochraně nájemců způsobených poměrů, vzhledem ku zjištěné úplné obydlenosti v úvahu přicházejícího domu, která na jeho prodejnost nemůže zůstati bez vlivu, poněvadž se za obydlený dům nedá docíliti takové ceny, jako za neobydlený, když se domy kupují hlavně k vůli bytům, jest navrhovaný prodej nevčasným, a ku škodě ostatních účastníků. Dovolatel míní, že to jsou věcné, nikoli osobní, důvody. Leč námitka nevčasnosti nebo škodlivosti žádaného zrušení spoluvlastnictví může býti odůvodňována pouze okolnostmi pomíjejícího rázu, nikoli trvalými, nebo takovými, jichž změny nebo konce nelze očekávati v dohledné době. Proto nemůže dovolatel těžiti pro sebe z důsledků, plynoucích ze zákona o ochraně nájemců, neboť to jsou okolnosti odůvodněné rozvojem poválečných poměrů hospodářských, rázu trvalého, jichž změny podle hospodářských pravidel nelze v dohledné době očekávati, kteréžto změny ostatně s jinými obměnami v hospodářském životě vyskytují se ustavičně. O škodlivosti bylo by lze mluviti jenom tenkráte, kdyby prospěch, který by jinak připadl všem spoluvlastníkům, měl náležeti při prodeji toliko jednomu z nich, což však dovolatel ani netvrdil.
Citace:
Čís. 5231. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 237-237.