Čís. 5398.

Pro nárok nemocenské pokladny na zaplacení dlužných nemocenských příspěvků a úroků z nezaplacených příspěvků není pořad práva přípustným.
(Rozh. ze dne 27. října 1925, R II 298/25.) Nemocenská pokladna stavebních živností žalovala podnikatele staveb o dlužné nemocenské příspěvky a úroky z nezaplacených příspěvků. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením a žalobu odmítl. Důvody: Dle žalobního děje žaluje žalobkyně o dlužné nemocenské příspěvky a úroky z nezaplacených příspěvků. Dle ustanovení §u 41 zákona ze dne 30. března 1888, čís. 33 ř. zák. přísluší rozhodovati dozorčím úřadům spory mezi zaměstnavateli a okresními nemocenskými pokladnami o povinnosti k placení příspěvků. V §u 11 zákona ve znění čl. VII. zákona čís. 268/1919 jsou uvedeny pokladny, které pojištění pro případ nemoci provádějí, a v §u 38 cit. zák. se stanoví, že dlužné příspěvky se vymáhají cestou správní. Vzhledem k tomu, že dle zprávy města B. žalobkyně přináleží k pokladnám, které dle §u 11 cit. zák. provádějí pojištění pro případ nemoci, nařízené §em 1 cit. zák., a žalobkyně domáhá se placení dlužných nemocenských příspěvků, jež jsou dávkami veřejnými, nepatří ve smyslu ustanovení §u 38 cit zák. vymáhání dlužných těchto příspěvků na pořad práva.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Názor stěžovatelky, že námitka nepřípustnosti pořadu práva je námitkou privilegovanou, musí býti při prvém roku uplatňována, a vznesení její v odvolání jest opožděno, není správným Dle §u 240 odstavec třetí c. ř. s. nutno přihlédnouti v každém období rozepře k nepřípustnosti pořadu práva z moci úřední, měl toho tedy prvý soud nejen při vyřizování žaloby dbáti, ale k této závadě i při vynášení rozsudku přihlédnouti. Dle §u 42 j. n. nutno v každém období rozepře dbáti nepřípustnosti pořadu práva o proto odvolací soud právem k této závadě přihlédl. Neprávem se dovolává stěžovatelka rozhodnutí Nejvyššího soudu ve Vídni ze dne 7. listopadu 1899 (judikát čís. 144) a ze dne 16. října 1917. Netýkají se stejného případu, totiž otázky, zda jest přípustným pořad práva ohledně řízení, jímž se zakládá titul exekuční pro zadrželé příspěvky pro nemocenskou pokladnu, tedy řízení ukládacího a sporu o povinnost příspěvkovou, nýbrž přípustnosti soudní exekuce pro příspěvky již právoplatně uložené. Třebaže dle §u 1 čís. 12 ex. ř. tvoří totožnou vykonatelnosti opatřené výkazy nedoplatků příspěvků pro nemocenskou pokladnu exekuční titul pro soudní exekuci (srv. jud. 144), není tím nijak vyloučeno, že k rozhodování o výši a správnosti uložení povolán jest jedině úřad správní, jak výslovně je předepsáno v §§ 38 a 41 zákona o nemocenském pojišťování ze dne 30. března 1888, čís. 33 ř. zák., nedotčeného v této části zákonem ze dne 15. května 1919, čís. 268 sb. z. a n. Na tom nemůže ničeho měniti ani okolnost, že snad bylo trpěno uplatňování těchto nároků stěžovatelčiných pořadem práva, a netřeba rozhodovati vzhledem k onomu výslovnému předpisu zákona, jaký ráz má tento příspěvek.

Citace:

Čís. 5398. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 534-535.