Čís. 5239.

Živnosti: hostinská a autodopravní nespadají pod živnosti, uvedené v druhé větě prvého odstavce §u 341 ex. ř., nevyžadujíce průkazu způsobilosti.
(Rozh. ze dne 1. září 1925, R I 747 25.)
K vydobytí peněžité pohledávky byla vymáhajícímu věřiteli povolena exekuce zabavením hostinské a výčepní živnosti dlužníka jakož i jeho podniku zdravotní autodopravy. K návrhu povinného zastavil soud prvé stolice exekuci, ježto jde o živnost, k níž se vyžaduje zvláštní povolení a bylo zjištěno, že dlužník provozuje každou ze živností s méně nežli čtyřmi pomocnými silami. Rekursní soud odmítl návrh dlužníkův na zastavení exekuce. Důvody: Jest především nepochybno, že se nejedná o řemeslné živnosti; dle předpisů živnostenského řádu a novely k němu ze dne 5. února 1907, nejedná se však ani o živnosti, k nimž by se vyžadovalo zvláštní způsobilosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu ze správných zákonu i věci vyhovujících důvodů napadeného usnesení, k nimž vzhledem k vývodům rekursu
dodal:
Obě živnosti, exekucí postižené, jsou živnostmi koncesovanými (§ 15 odstavec 3 a 15 živn. řádu), k nimž se podle §u 23 živn. řadu, obsahujícího taxativní výpočet, nevyžaduje průkazů zvláštní způsobilosti. Tvrzení rekursu, že udělení živnostenského povolení (koncese) jako takové obsahuje v sobě již průkaz způsobilosti k vedení této živnosti, jest očividně nesprávným, je-li takového průkazů způsobilosti dle zákona k udělení koncese třeba, musí býti dle §u 23 živn. řádu zvlášť podán a teprve na jeho základě se koncese propůjčí. Lichým jest dále, poukazuje-li stěžovatel na potřebu úředního průkazu o způsobilosti k řízení motorového vozidla; tento průkaz jest policejně zaveden jedině k vůli bezpečnosti jízdy motorovými vozidly (nař. pres. zemské pol. správy ze dne 22. dubna 1920, čís. 310 sb. z. a n.) a nemá co činiti s průkazem způsobilosti k vykonávání živnosti.

Citace:

Čís. 5488. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 693-694.