Čís. 5394.

V tom, že žalovaný, byv řádně obeslán, se nedostavil k roku, protože položen byl na den, uznaný státně za svátek, nelze spatřovati důvod zmatečnosti dle §u 477 čís. 4 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 27. října 1925, R I 876/25.) Soud prvé stolice (okresní soud v L.) položil o žalobě prvý rok na 15. srpen 1925 a, ježto se žalovaný k němu nedostavil, vynesl k návrhu žalobce rozsudek pro zmeškání. Odvolací soud vyhověl odvolání žalovaného opírajícímu se o zmatek dle §u 477 čís. 4 c. ř. s., zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, znovu ve věci jednal a rozhodl. Nejvyšší soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že odvolání zamítl.
Důvody:
Rekursu nelze upříti oprávněnosti. Zmatečným ve smyslu §u 477 čís. 4 c. ř. s. jest rozsudek a řízení jemu předcházející, když možnost na soudě projednávati straně byla odňata nezákonným postupem. V tomto případě byl položen o žalobě prvý rok na 15. srpna 1925, tedy na svátek (§ 1 zákona ze dne 3. dubna 1925, čís. 65 sb. z. a n.), a bylo tohoto dne o žalobě jednáno a rozsudek vynesen. Tento postup byl nezákonným. Ale žalovaný — a právě v tom jest těžisko uvedeného důvodu zmatečnosti — tímto nezákonným postupem nebyl nadobro vyloučen ze soudního slyšení, neboť, byv řádně předvolán, mohl se k soudu dostaviti a mohl před ním jednati o žalobě, jak učinil žalobce, nehledíc k tomu, že mohl i žádati za přeložení roku, pakli položením roku na svátek byl dotčen ve svém náboženském cítění. Na jednání ve svátek nelze vztahovati důvod zmatečnosti ve smyslu §u 477 čís. 4 c. ř. s. (Klein Vorlesungen, Vídeň 1900, str. 239).

Citace:

Čís. 5394. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 526-527.