Čís. 5468.Rozepře, domáhající se vydání bytu, prý bezdůvodně užívaného, není věcí prázdninovou (§ 224 čís. 4 c. ř. s.).(Rozh. ze dne 18. listopadu 1925, R I 928/25.)Žalobě, domáhající se vyklizení bytu, ježto prý ho žalovaní užívají bez právního důvodu, procesní soud prvé stolice vyhověl. Odvolací soud odmítl odvolání žalovaných. Důvody: V tomto případě jedná se o žalobu na vyklizení z bytu, tedy o spor o odevzdání bytu, pročež tuto věc dlužno pokládati ve smyslu §u 224 čís. 4 c. ř. s. za feriální věc. Napadený rozsudek byl doručen zástupci žalovaných dne 24. července t. r., takže čtrnáctidenní odvolací lhůta již dnem 7. srpnem byla uplynula. Jelikož však odvolání bylo podáno u prvého soudu teprve dne 8. září, jest opožděným a bylo je proto již v neveřejném sezení dle §u 471 čís. 2, 473 a 474 druhý odstavec zavrhnouti. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by rozhodl o odvolání jako včasně podaném. Důvody:Z ustanovení §u 224 čís. 4 c. ř. s. jasně plyne, že prázdninovými věcmi jsou spory, vzniknuvší z poměru nájemního a pachtovního, poněvadž výslovně zákon mluví o rozepřích z výpovědí, o odevzdání nebo převzetí věcí spachtovaných nebo najatých. Odvolací soud má za to, že i spory o vydání bytu, který žalovaný užívá bez jakéhokoli právního důvodu, — a o takový spor právě tu jde — jsou věcí prázdninovou a zařazuje je rovněž pod ustanovení §u 224 čís. 4 c. ř. s., než neprávem, neboť nejde tu vůbec o poměr nájemní, z něhož rozepřím bylo přiznáno urychlené vyřízení bez ohledu na odkladné účinky soudních prázdnin (§ 225 c. ř. s.). Věci feriální jsou v §u 224 c. ř. s. přesně (taxativně) vyjmenovány a nelze tohoto předpisu rozšiřovati na věci jiné. Rozepře, o niž tu jde, mohla by jen podle ustanovení druhého odstavce §u 224 c. ř. s. býti prohlášena zvláštním usnesením za věc prázdninovou, což se však v tomto případě nestalo. Nejde-li tu o věc feriální, počala čtrnáctidenní lhůta k odvolání z rozsudku prvé stolice, doručeného dne 24. července 1925, běžeti podle ustanovení §u 225 prvý odstavec c. ř. s. teprve ode dne 26. srpna 1925 a končila dnem 8. září 1925 a měl tedy odvolací spis, tohoto dne k soudu prvé stolice došlý, býti vyřízen jako včas podaný (§ 464 c. ř. s.).