Čís. 5165.

Do žaloby o zrušení spoluvlastnictví dle §u 830 obč. zák. není pojati dražební podmínky. Není závady proti žalobní žádosti o nález, že žalobci přísluší proti žalovanému právo, žádati soudní dražbou zrušení spoluvlastnictví.
(Rozh. ze dne 1. července 1925, Rv I 859/25.)
Žalobě o nález, že »žalobkyni přísluší proti žalovanému právo žádati soudní dražbou zrušení spoluvlastnictví usedlosti«, bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Netřeba v projednávaném případě řešiti otázku, zda jde o žalobu určovací či o žalobu na plnění a zda exekuce dražbou společné nemovitosti vyžaduje té či oné. Zažalovaný nárok se v obou případech — jak praví § 352 ex. ř. — »týká toho, by společná nemovitost za účelem vypořádání byla soudní dražbou prodána,« a lze jej proto podle §u 352 ex. ř. i provésti. Doslov žalobního návrhu se ostatně také shoduje s obvyklým zněním žalob o zrušení spoluvlastnictví podle §u 830 obč. zák., jak v dávné praxi jest takřka bez výjimky ustáleno. Stejně odpovídá stálé praxi, že do žaloby nebyly pojaty dražební podmínky a nebylo by dokonce ani místné, by do ní pojaty byly, neboť plyne zcela jasně z předpisů exekučního řádu a nesporného patentu, že do ní pojaty býti nemají. Podle §u 352 ex. ř. je dražbu společné nemovitosti provésti podle předpisů §§ 272—280 nesp. pat. Z těchto, zejména z §§ 275 až 277 plyne, že zkoumání a stanovení dražebních podmínek — stejně jako v případě §u 351 ex. ř. způsob rozdělení společné věci, — je podstatnou částí popravy a provedení dražby a proto přísluší soudu, jenž dražbu provádí, tedy při exekučním provedení dobrovolné dražby soudu exekučnímu. Při stanovení dražebních podmínek přináleží pak podle povahy věci témuž soudu také rozhodování o všech právních otázkách, které se mu při tom vyskytnou, tedy zejména i o otázce, co je ve smyslu §u 294 obč. zák. a násl. pokládati za příslušenství nemovitostí do dražby daných, a je proto jako takové do ní a do dražebních podmínek pro ni pojati. Jsou tudíž dovolatelem s hlediska §u 503 čís. 2 a 4 c. ř. s. uplatňované výtky, že žaloba jako žaloba určovací není způsobilou dosíci účelu, by společná nemovitost byla dražbou zrušena, a že, kdyby byla způsobilou, řízení zůstalo kusým, protože soud nepřihlížel k případnému příslušenství společné věci, bezpodstatný.

Citace:

Čís. 5165. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 128-128.