č. 8005.

Samospráva obecní. — Řízení správní: Může se strana brániti proti usnesení obecního zastupitelstva, kterým byla část veřejného statku a část obecního pozemku prodána jinému uchazeči a nikoli ji?
(Nález ze dne 5. června 1929 č. 6758.)
Věc: Václav a Filomena B. v H. proti zemskému správnímu výboru v Praze o odprodej obecního pozemku a veřejného statku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 30. prosince 1926 obrátili se st-lé na městský úřad v H. se žádostí za odprodej části veř. statku. . ., jakož i celé obecní parcely č. kat. . . ., ježto hodlají tam postaviti obchodní a obytný dům. Při komis, jednání u měst. úřadu z 12.ledna 1927 prohlásili majitelé do- mů čp jako sousedé, že by nečinili námitek proti odprodeji veř. statku č. . . . v určité frontální délce pod podmínkou, že obec vykoupí od nich jejich domky za přiměřenou cenu; cenu tuto udali později částkou 32000, resp. 30000 Kč. — Se st-li bylo pak vyjednáváno stran příspěvku, který by obci poskytli k vykoupení zmíněných domků; st-lé uvolili se přispěti částkou 3000 Kč, zvýšivše později příspěvek na 10000 Kč. Zatím zažádal Bohuslav T. o odprodej týchž pozemků, o které se ucházeli st-lé, a nabídl příspěvek v částce 32000 Kč. Ve schůzi ze 3. června 127 usneslo se obecní zastupitelstvo v H. prodati obecní pozemek č. k.... a část veř. statku č. k. ,,. ve frontální šíři 13.10 m Bohuslavu T. za určitých podmínek. — Odvolání, jež st-lé proti tomuto usnesení podali, bylo zamítnuto rozhodnutím osk v H. ze 3. ři na 1927, další odvolání pak nař. rozhodnutím.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto: Žal. úřad nepřiznal st-lům právního nároku, aby dotčené pozemky byly jim prodány, a to ani pokud jde o veř. statek a tím méně pokud jde o odprodej obecního pozemku. Proti tomu stížnost neformuluje námitek, obrací se však proti ostatním vývodům nař. rozhodnutí, v nichž se dovozuje, že prodejem části veř. statku by jen tehdy mohlo býti porušeno nějaké právo st-lů, kdyby jim příslušelo nějaké zvláštní právo užívací meze obecného užívání přesahující, že však takovéhoto zvláštního práva st-lé nemají. Proti tomu stížnost uvádí, že zájem veřejný je v tomto případě totožný s jejich zájmem soukromým. Avšak námitka tato tak, jak je ve stížnosti provedena, nedotýká se jádra věci, o kterou jde. Lze zajisté připustiti, že soukromý zájem jednotlivcův může se krýti se zájmem veřejným, leč z toho ještě neplyne, že jednotlivec může jako své právo uplatňovati každý svůj zájem již proto, že tento jeho zájem je souhlasný se zájmem veřejným. Námitka stížností formulovaná není tedy způsobilá otřásti zjištěním žal. úřadu, že st-lům nijaké zvláštní právo užívací na prodávaných částech veř. statku nepřísluší. Mimo tuto námitku neuvádí však stížnost proti řečenému zjištění nic více, nežli že — jak žal. úřad sám prý připouští — příjezd z ulice J. je velmi obtížný, ne-li nemožný. Nehledě k tomu, že žal. úřad v pravdě připustil jen tolik, že příjezd ulicí J. jest obtížnější, není ani touto námitkou vyvráceno zjištění žal. úřadu, že st-lům zvláštní užívací právo k částem veř. statku č. k.... nepřísluší. Ostatně okolnost, že řečený příjezd jest obtížnější, nemůže státi v cestě prodeji veř. statku, jak žal. úřad, dovolav se zdejších nál. Boh. A. 1029/21 a 1059/21 správně vyslovil, kdyžtě stížnost sama ani netvrdí, že příjezd bude vůbec znemožněn. Pokud by však ve tvrzení stížnosti, že prodejem pozemku přímo před stavením st-lů bude jim odňato světlo i vzduch, bylo lze spatřovati námitku, že st-lům v tomto směru přísluší zvláštní užívací právo k veř. statku, byla by námitka taková nepřípustná, neboť v tomto smyslu nebyla v odvolání uplatněna. Za tohoto stavu věci je lhostejno, zdali osk ve svém odůvodnění, žal. úřadem schváleném, právem vytkla st-lům, že sami znemožnili vyjednávání, jež obec s nimi zahájila, neboť nemají-li právního nároku na to, aby pozemky byly jim prodány, což ani sami netvrdí, nemohli býti zkráceni ve svém právu, když obec jim dotčené pozemky ať již z jakéhokoliv důvodu neprodala.

Citace:

č. 8005. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 874-875.