č. 8019.

Samospráva obecní: 1 Pouhým nařízením nemůže okruh přenesené působnosti obce býti rozšířen na úkor obce. — 2 Má obec sídla okr. úřadu nárok na náhradu výloh, které obci vznikly doručením legitimací členům obvodních volebních komisí při volbách do Nár. shromáždění?
(Nález ze dne 10. června 1929 č. 28.209/27.)
Věc: Městská obec Ú. proti ministerstvu vnitra o náhradu nákladů vzniklých při volbách.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím byla v instančním pořadí zamítnuta žádost měst. úřadu v Ú. z 15. února 1926 za náhradu výloh v částce 312 Kč, jež vznikly městu doručením legitimací členům obvodních volebních komisí při volbách do Nár. shromáždění v roce 1925.
Uvažuje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané musil si nss předem ujasniti, co je předmětem sporu naň vzneseného.
Žal. úřad popřel existenci právního nároku obce na požadovanou náhradu výloh z toho důvodu, že provádění voleb náleží do přenesené působnosti obce (§ 29 ob. zř.), jejíž náklady musí nésti obec sama, pokud snad specielní zákonné předpisy nestanoví jinak, čehož pří volbách do Nár. shromáždění není. Podle toho je v nař. rozhodnutí obsažen vlastně judikátní výrok o tom, že obec byla povinna legitimace členům obv. vol. komisí doručí ti, a popření nároku na náhradu výloh tím vzniklých je jen důsledkem výroku toho. Bylo se proto nss-u zabývati otázkou, zda povinnost, kterou žal. úřad obci přisuzuje, je vskutku po právu, což stížnost popírá.
V § 29 ob. zříz., o který se žal. úřad opírá, je ustanoveno, že přenesená působnost obcí, t. j. povinnost obcí přičiňovati se spolu k účelům správy veřejné, vyměřuje se zákony obecními a v mezích zákonů obecných zákony zemskými. Z tohoto předpisu je nepochybně patrno, že se jím obsah přenesené působnosti obcí vůbec nevymezuje, nýbrž odkazuje se na zákony (sc. platné v době, kdy obecní zřízení bylo vydáno), jakož i zákony, které po té budou vydány; sluší však míti na zřeteli, že obecní zřízení odkazuje výslovně jen na zákony, a že tudíž nemůže pouhým nařízením, ať vlády nebo kteréhokoli úřadu státního, kruh oboru přenesené působnosti na úkor obce býti rozšířen. To ostatně vyplývá již z toho, že jde o uložení břemene korporaci, tedy samostatnému subjektu právnímu, jež musilo by míti podklad v zákoně.
Z cit. § 29 ob. zř. o sobě nelze tedy odpověď na shora položenou spornou otázku čerpati, a nutno proto pátrati, zdali a kterou jinou zákonnou normou byla snad obcím uložena povinnost doručovati legitimace členům obv. vol. komisí při volbách do Nár. shromážděni. V té příčině bylo nejprve přihlédnouti k všeobecnému předpisu o doručováni vyřízení úřadů politických, obsaženému v úřední instrukci pro okr. úřady ze 17. března 1855 č. 52 ř. z., které nelze upříti povahu zákona ve smyslu §§ 29 a 115 ob. zř. V § 106 této instrukce se stanová: »ob. zř., § 106« Poněvadž v daném případě jde o doručení vyřízení (legitimací) politického úřadu v jeho sídle, t. j. v Ú., nepřichází uvedený všeobecný předpis pro spornou povinnost obce v úvahu.
Povinnost tu nelze však dovoditi ani z vol .řádu do Nár. shrom. č. 123/20, pozměněného zákonem č. 205/25, kde by nejspíše bylo lze zákonný základ její hledati. Neboť v těchto zákonech se skutečně ukládají obcím určité povinnosti, na př. v § 9 (dodati potřebné pomocné síly obv. vol. komisím), v §§ 29 a 34 (vyhotoviti legitimační lístky a doručiti je s kandidátními listinami voličům), § 31 (opatřiti místnosti volební a všechny potřeby pro ně) a j. Než povinnost doručovati legitimace, vydané politickým úřadem členům obv. vol. komisí, nikde v těchto předpisech zákonných obcím uložena není.
Ježto pak žal. úřad nezjišťuje, že by v konkrétním sporném případě bylo snad stěžující si obci doručení zmíněných legitimací uloženo pravoplatným specielním příkazem, nemá nař. rozhodnutí ,pokud st-lce odpírá náhradu požadovaných výloh z důvodu, že provádění voleb náleží do přenesené působnosti obce, v zákoně opory.
Bohuslav, Nálezy správní 11 47

Citace:

č. 8019. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 893-895.