č. 8039.

Samospráva obecní. — Stavební právo (Slezsko): 1 O pojmu parcelace podle slez. stav. řádu. — 2 Parcelační poplatek lze předepsati i z nového parcelačního povolení týkajícího se pozemků již dříve parcelovaných.
(Nález ze dne 14. června 1929 č. 11.985.)
Prejudikatura: Boh. A 5725/26.
Věc: Městská obec O. proti zemské správní komisi pro Slezsko o obecní poplatek parcelační.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím bylo vysloveno, že předepsání parcelačního poplatku z výměry pozemků parcelovaných již v roce 1921 stalo se neprávem, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Družstvo pro stavbu rodinných domků v O. předložilo měst. úřadu v O. projekt regulace a zastavění východní části K-ského kopce a žádalo o schválení projektu na základě stav. řádu. Šlo v podstatě o povolení odchylky od rozdělení pozemků na východní části K-ského kopce, původně stanoveného výměrem měst. úřadu z 20. října 1921. Při komis. jednání o této žádosti, provedeném dne 23. září 1924, bylo konstatováno, že navržené úchylky proti původnímu parcelačnímu projektu spočívají hlavně v tom, že ulice B. nebude ústiti, jako dříve, směrem k nádražnímu přechodu, ležícímu východně od východního nádraží, nýbrž bude vyúsťovati asi 100 m jižněji od tohoto přechodu do okr. silnice do K. vedoucí, při čemž také změněn spád této ulice. — Měst. zastupitelstvo v O. navrženou změnu parcelačního povolen; z 20. října 1921 usnesením z 29. září 1924 schválilo, o čemž bylo družstšo vyrozuměno výměrem z 27. února 1925.
Platebním příkazem z 11. března 1925 byl družstvu na základě pravidel o vybírání stav. poplatků schválených výnosem zsk pro Slez. z 31. března 1924, za parcelační povolení předepsán poplatek komisionelní 200 Kč, a poplatek parcelační podle § 5 pravidel vzhledem k nesouvislému způsobu zastavění podle velikosti parcelované plochy 75300 m² po 50 hal. za 1 m² . .. 37650 Kč, celkem 37850 Kč. Rekursu družstva měst. zastupitelstvo o-ské částečně vyhovělo a snížilo celkový poplatek na 24844 Kč, vyloučivši ze základního poplatku plochu, určenou pro zřízení tělocvičního stadionu, pokud má zůstati nezastavěna. — K dalšímu odvolání družstva snížila zsk pro Slez. nař. výnosem parcelační poplatek na 13224 Kč 50 h. Výrok tento odůvodněn v podstatě tím, že poplatku parcelačnímu jest podrobiti ty pozemky, které byly do parcelace nově pojaty, tedy vůbec poprvé parcelovány. Pokud jde o plochy, jež byly již parcelovány v r. 1921, bylo by možno z nich požadovali zaplacení poplatku', ať se na navržený projekt změněný hledí jako na projekt zcela nový, vyžadující povolovacího aktu, či ať se nové po- volení rozdělovači považuje za pouhé prodloužení povolení dřívějšího. Tomu však odporuje dosavadní ustálený zvyk, podle něhož nebyly při nepatrných změnách regulačního plánu schváleného v r. 1921 ani za platnosti výběrčích pravidel předepisovány žádné poplatky. Za nepatrné změny jest označiti ty, jimiž městu nevzrostou následkem otevření nových ulic žádné velké náklady. Tak jest tomu u těch ploch projektu, kde ulice a cesty zůstaly nezměněny nebo obdržely jen nový směr (ulice B.). U těchto ploch nejedná se vlastně o novou parcelaci ani o prodloužení platnosti pare. povolení již uděleného, o něž nebylo ani žádáno, a nelze proto z těchto ploch požadovati parcelační poplatek.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí měst. obcí O. uvažoval nss takto:
§ 5 pravidel pro vybírání obecních poplatků stavebních v městě O., podle nichž byl sporný parcelační poplatek uložen, shodně s § 5 vzorných pravidel, vydaných vl. nař. č. 143/22, stanoví, že za pravoplatné povolení k rozdělení pozemků na místa stavební (parcelace ve smyslu stav. řádu) jest vedle poplatku komisionelního (§§ 2 až 4) platiti zvláštní poplatek, který činí z každého čtverečního metru plochy k parcelaci určené 1 Kč, jde-li o plochy, jež mají býti zastavěny budovami souvislými, a 50 h, jde-li o plochy, jež mají býti zastavěny budovami nesouvislými (jako jsou domy v zahradách, rodinné domky, vily, továrny, budovy isolované a pod.). Při výpočtu poplatku se nepočítají plochy, které musí býti bezplatně postoupeny na veř. ulice a náměstí. Poplatek parcelační jest platiti pouze za pravoplatné povolení, nikoli též za prodloužení daného již povolení k parcelaci; pouze tehdy, bylo-li dáno povolení k parcelaci před zavedením poplatku parcelačního, jest zapraviti dávku, prodlouží-li se platnost daného povolení po započetí působnosti těchto pravidel.
Žal. úřad jest tohoto názoru, že nemůže býti ohledně oněch pozemků, jichž se týkalo již rozdělovači povolení v r. 1921, pare. poplatek předepsán, poněvadž nejde o parcelaci, jakou má na mysli předpis § 5 pravidel a jak jí rozuměla dosavadní prakse při ukládání stav. poplatků. Stížnost v podstatě namítá, že v daném případě šlo i ohledně pozemků parcelovaných v roce 1921 o takové nové povolení parcelační, jež podléhá parcelačnímu poplatku.
O parcelačním povolení jedná stav řád slez. (zák. z 2. června 1883 č. 26 z. z. slez.) v §§ 7 a násl. V § 7 se stanoví, že kdykoliv pozemek dosud nezastavěný se rozděluje na stav. místa, pak zřizují—li se celé části míst neb celé osady, lze žádati o stav. povolení pro jednotlivé nové budovy teprve tehdy, když bylo schváleno rozdělení nového stav. území podle rozdělovacího plánu, v němž je vyhověno náležitě všem požadavkům policie vozební, zdravotní a požární. Co rozumí poplatková pravidla v § 5 »rozdělením pozemků na místa stavební«, -- obrat to, kterého užívá § 7 stav. řádu slez. — interpretují pravidla ta sama autenticky, dodávajíce v závorce na vysvětlenou »parcelace ve smyslu stav. řádu«. Tím determinují pojem rozdělení pozemků na místa stavební jako identický s pojmem »parcelace« ve smyslu stav. řádu, a vyslovují, že všude tam, kde jde o takovou parcelaci, nastává také povinnost platiti dávku v § 5 pravidel stanovenou. Pro otázku, lze-li konkrétní předpis dávky subsumovati pod ustanovení § 5 pravidel, jest tedy směrodatným, jde-li při něm o parcelaci ve smyslu řádu stavebního.
Nss již v nál. Boh. A. 5725/26, vykládaje ustanovení česk. stav. řádu o pare. povolení, dovodil na podkladě rázu a účelu řízení parcelačního, že parcelací ve smyslu stav. řádu dlužno rozuměti nejen první rozdělení pozemku, dosud právní kvalifikace parcely stavební nemajícího, na místa stavební, nýbrž i všeliké pozdější rozdělování parcely za parcelu stavební již uznané, kterým nastává změna v podobě a rozsáhlosti jednotlivých stavenišť, jak byly při prvém rozhodování stanoveny. Každá takováto změna původní parcelace, kterou se podstatný a nejhlavnější obsah její modifikuje, je zároveň — byť i snad jen z části — novým rozdělením pozemku na místa stavební ve smyslu § 10 česk. stav. řádu, které vyžaduje nového pare. řízení a povolení ve smyslu stav. řádu.
Argumentace tato přiléhá i na právní úpravu, které se řízení parcelačnímu dostalo v předpisech stav. řádu slez., neboť předpisy druhého oddílu tohoto stav. řádu o rozdělení pozemků na místa stavební jsou svou podstatou a účelem obdobné předpisům 2 části stav. řádu česk. o pare. povolení.
Jak z odůvodnění nař. rozhodnutí patrno, vycházel žal. úřad — opíraje se, jak tvrdí, o dosavadní praksi — z právního názoru, že o poplatné změně parcelace bylo by lze mluviti teprve tehdy, kdyby se změny dotýkaly podstatně veř. komunikací a veř. prostor a kdyby změny pare. projektu měly za následek zvýšení nákladů obce. Avšak tento právní názor, jak plyne z toho, co bylo nahoře uvedeno, nelze srovnati s předpisem § 5 popl. prav., a nemůže jeho správnost odůvodniti ani okolnost, že snad dosavadní prakse onoho názoru se přidržovala, kdyžtě taková prakse odporuje platným poplatkovým pravidlům, pro posouzení zákonitosti uložení dávky jedině směrodatným. Ježto nař. rozhodnutí v uvedeném směru spočívá tedy na nesprávném právním názoru, bylo rozhodnutí to, pokud jím bylo vysloveno, že předepsání pare. poplatku z výměry pozemků parcelovaných již v roce 1921 stalo se neprávem, zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8039. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 933-935.