č. 7974.

Jazykové právo. — Řízení před nss-em: Jde-li o jazykový spor vzniklý ve věci zemskodeskové, projednávané u zem. soudu civilního v Praze, je nepřípustná stížnost podaná k nss-u jazykem německým, třebas desková nemovitost leží v okrese s národnostní menšinou podle § 2 zák. jaz.
(Nález ze dne 24. května 1929 č. 10320.) Prejudikatura: Boh. A. 6271/27 a 7382/28.
Věc: Obec H. (adv. Dr. Jos. Portheim z Prahy) proti ministerstvu spravedlnosti o jazykové právo.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Obec H. podala u zem. civ. soudu v Praze, jakožto soudu desk zemských, německým jazykem sepsanou žádost za knihovní zápis ve vložce č. . . . desk zemských, týkající se pozemků ležících v obvodu okr. soudu v A. Žádost ta byla usnesením z 31. května 1927 dle čl. 4 odst. 3 jaz. nař. odmítnuta proto, že se nehodí ani, aby o ní bylo po zákonu zahájeno jednání. Dohlédací stížnost jazyková sepsaná jazykem německým byla st-lce vrácena výměrem presidia zem. civ. soudu v Praze z 27. června 1927 s vyzváním, aby byla do 3 dnů předložena ve státním jazyce. Další dohlédací stížnost rovněž německým jazykem sepsaná, byla st-lce opětně vrácena výměrem presidia vrch. zem. soudu z 22. července 1927. Min. sprav. nař. rozhodnutím vrátilo st-lce německým jazykem sepsanou stížnost s vyzváním, aby byla podána do 3 dnů v jazyku státním.
O stížnosti uvážil nss takto:
Nař. rozhodnutí vychází v podstatě z právního názoru, že žal. úřad jako státní orgán dohlédací po rozumu § 7 jaz. zák. není povinen ani oprávněn přijímati německým jazykem sepsanou dohlédací stížnost jazykovou, jež k němu došla následkem jazykového sporu, k němuž zavdala podnět tabulární žádost týkající se pozemků zemskodeskových podaná u zem. civ. soudu v Praze, jakožto soudu desk zemských, a to proto, že tato věc, v níž vzešel jazykový spor, je lokalisována v soudním okresu pražském, ježto se v něm nacházejí zemské desky. A poněvadž v soudním okrese pražském není kvalifikované minority německé, slušelo jazykovou stížnost podle § 1 jaz. zák. podati v jazyce čsl.
St-lka podávajíc u nss stížnost do rozhodnutí min. sprav, učinila tak v jazyce německém. Nss musel si nejprve odpověděti na otázku, zda jazyková úprava stížnosti u něho podané se zřetelem na předpisy §§ 1 a 2 jaz. zák. není na závadu meritornímu přezkoumání nař. rozhodnutí.
Podle ustálené judikatury nss-u, která se opírá o znění předpisu § 2 jaz. zák. a o usnesení odborného plena ze 6. prosince 1926 a která došla zejména výrazu v nál. Boh. A. 6271/27, řídí se ve sporech o užití jazyka při soudech a úřadech státních jazykové právo příslušníků jazyka národnostní menšiny podle toho, zda věc, která zavdala podnět k jaz. sporu, vzešla v soudním okrese s kvalifikovanou jazykovou menšinou (§ 2 jaz. zák.). Poněvadž působnost nss-u se vztahuje na celé území čsl. republiky, musí býti vždy hledán a nalezen takový poměr mezi nss-em, věcí a určitým soudním okresem, dle něhož nss je místně příslušným pro určitý soudní okres proto, že věc, jež zavdala podnět k jaz. sporu, svými kořeny příslušnost určujícími tkví v onom soudním okrese.
Věcí, v níž v konkrétním případě jaz. spor vzešel, byla knihovní žádost týkající se pozemků zemskodeskových, ležících v soudním okrese s kvalifikovanou minoritou německou, podaná od příslušníka této minority u zem. civ. soudu v Praze jakožto soudu desk zemských. Výřízení této věci příslušelo tomuto soudu na základě ustanovení § 75 knih. zák. a § 118 č. 1 jur. nor. z toho důvodu, že v jeho sídle jsou zemské desky. Jestliže však zem. civ. soud v Praze podle kompetenčního předpisu § 118 č. 1 jurisdikční normy byl věcně a místně povolán k vyřízení věci proto, že v jeho sídle se vedou zemské desky, pak mu toto vyřízení patřilo z toho důvodu, že jeho působnost se vztahuje na soudní okres pražský, v němž se nacházejí zemské desky, a nikoliv proto, že působnost tohoto soudu jakožto soudu desk zemských se vztahuje na celý obvod Čech, a tedy i na soudní okres minoritní, v němž zemskodeskové pozemky leží. To je zřejmo i ze znění § 118 j. n., který sice v bodoech 2 a 3 klade důraz na polohu nemovitostí, ale v bodě 1, jednajícím specielně o nemovitostech zemskodeskových, vytyčuje jako moment rozhodný pro příslušnost soudu k vyřízení věci místo, kde leží zemské desky. Na základě této výjimečné kompetenční normy pozbyl moment rei sitae právního významu pro lokalisaci věcí, týkajících se desk zemských a pozemků zemskodeskových.
Z toho se podává, že důvod příslušnosti zem. civ. soudu v Praze k vyřízení tabulárních žádostí týkajících se pozemků zemskodeskových je lokalisován v soudním okrese pražském. Tento názor vysloven nss-em v nál. Boh. A. 7382/28 a schválen byl také usnesením odborného plena ze 13. května 1929.
Je-li však věc, v níž vzešel konkrétní jazykový spor, lokalisována v soudním okrese pražském, který nesporně nemá kvalifikované minority německé, není nss dle §§ 1 a 2 jaz. zák. ani oprávněn přijímati od st-lky německým jazykem sepsanou stížnost, která se domáhá nároku na použití minoritního práva jazykového v jaz. sporu vzešlém z oné věci. Slušelo proto stížnost nevyhovující po jazykové stránce objektivním předpokladům §§ 1 a 2 jaz. zák. odmítnouti jako nepřípustnou, aniž nss mohl vejít na meritorní obsah stížnosti.

Citace:

č. 7974. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 813-815.