Č. 7690.

Řízení správní: Byť i nebylo všeobecné právní normy, jež by ukládala správnímu úřadu povinnost rozhodovati uno actu o opravných prostředcích podaných různými stranami do téhož rozhodnutí, zakládá podstatnou vadu řízení, nezachoval-li úřad tohoto postupu, ačkoliv šlo o opravné prostředky stran, které jsou k sobě v kolisi, popírajíce navzájem oprávněnost nároku druhou stranou v jejím opravném prostředku uplatňovaného.
(Nález ze dne 15. ledna 1929 č. 625.)
Věc: Alois M. v M. a obec M. proti župnímu úřadu v Košicích stran dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. Důvody: Trhovou smlouvou z 5. a 6. května 1925 prodal st-l Alois M. a jeho manželka nemovitost v M. za 250000 Kč. Dle odstavce 7 smlouvy určily smluvní strany hodnotu lázeňského zařízení částkou 60745 Kč a hodnotu nemovitostí samých částkou 189255 Kč a jest toto zařízení detailně uvedeno v seznamu podepsaném smluvními stranami. Plat. rozkazem byla vyměřena dávka na základě zcizovací hodnoty 240955 Kč, při čemž ze zcizovací ceny odpočteno 5000 Kč za půdu dříve již odprodanou a 4045 Kč jako cena movitostí (příslušenství), jež dávce nepodléhají. — Obecní zastupitelstvo odvolání zamítlo. — Okr. úřad usnesení obecního zastupitelstva zrušil a vyměřil dávku na základě zcizovací ceny nemovitosti 184255 Kč, k tomu připočetl zařízení tvořící součást nemovitosti 27425 Kč, tedy celkem 211680 Kč. -- Z tohoto rozhodnutí podali odvolání jak zcizitel, tak i obec M., brojíce proti němu z důvodů věcných, a domáhal se zcizitel toho, aby od zcizovací ceny odečtena byla i cena určitých předmětů, jež žal. úřad kvalifikoval jako věci nemovité, kdežto nárok obce cílí k tomu, aby ke zcizovací ceně připočtena byla i hodnota předmětů, jež žal. úřad uznal za movitosti. Nař. rozhodnutím vyřídil však žal. úřad toliko odvolání obce. Pravíť v rozhodnutí tom doslovně: »Župní úřad župy Košické v záležitosti dávky z př. h. n. Aloise M., okr. úřadem v M. vynesené usnesení v důsledku odvolání obce M., jako zainteresované strany berouc pod revisi, po přezkoumání věci vynesl následující rozhodnutí: Odvolání jako bezpodstatné zamítá a v odpor vzaté usnesení okr. úřadu z důvodů v něm obsažených potvrzuje«. O odvolání zcizitele se naproti tomu v nař. rozhodnutí vůbec nemluví a ze správních spisů nevychází, že by snad o tomto odvolání byl žal. úřad vydal rozhodnutí jiné. Žal. úřad tedy, ačkoliv proti výroku nižší stolice měl odvolání dvou stran, vyřídil nař. rozhodnutím toliko odvolání prvé, nechav druhé vůbec bez povšimnutí. Nss shledal v tomto postupu podstatnou vadu řízení; i když není všeobecné právní normy, podle které by byl úřad povinen rozhodnouti vždy uno actu o právních prostředcích podaných různými osobami do téhož rozhodnutí, jest přec dáno již povahou věci, že úřad musí tak učiniti, jde-li o odvolání více účastníků, nalézajících se zřejmě v kolisi, následkem které brojí navzájem proti nároku odpůrcem uplatňovanému. V případě takovém jest nutným předpokladem, má-li úřad rozhodovati o oněch právních prostředcích, aby přihlédl ke všem námitkám, proti tomu kterému rozhodnutí vzneseným a aby, uváživ jejich oprávněnost, zjednal si jednotný, bezpečný základ k posouzení zákonnosti napadnutého rozhodnutí. Postupu takového jest v případě tom nutně třeba, nemá-li býti po případě rozhodnutím o opravném prostředku jedné strany prejudikováno rozhodnutí o opravném prostředku strany druhé, případně má-li se zabrániti rozhodnutím zřejmě si odporujícím. Poněvadž v tomto sporu žal. úřad zásady této nezachoval a postupu toho nešetřil, spočívá nař. rozhodnutí na řízení podstatně vadném.

Citace:

Č. 7690. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 221-222.