Č. 7717.

Učitelstvo (Slovensko): 1. Paritní zákon č. 274/19 neplatí pro učitelstvo církevních škol na Slov. — 2. Nárok na drahotní výpomoci podle vl. nař. č. 225/20 a 380/21 má učitel — za určitých předpokladů — jen vůči státu, nikoliv proti vydržovateli školy, a také vydržovatel školy nemá nároku toho vůči státu.
(Nález ze dne 29. ledna 1929 č. 1685.)
Věc: Aurelie B. v Č. (adv. Dr. Frt. Čeřovský z Prahy) proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podle vokátoru z 10. července 1921, stvrzeného biskupským úřadem v Nitře, byla Aurelie B. dne 10. července 1921 zvolena za učitelku řím.-kat. ludové školy v H. s těmito požitky: »1. byt 400 Kč, . zahrada 40 Kč, 3. 4 sáhy dříví 400 Kč, 4. z církevní pokladny 1000 Kč, úhrnem 1840 Kč, z kteréhož obnosu 1. až 3. bod se do platu nepočítá, 5. státní podpora, o kterou se žádá. Všechny body vokátoru byly od řím.-kat. církevního výboru určeny a pro zvolenou učitelku Aurelii B. zabezpečeny.« — Výnosem min. škol. z 19. března 1923 bylo ve smyslu § 12 zák. čl. 27: 1907 povoleno, aby na učitelskou stanici při řím.- kat. ludové škole v H. poukázána byla státní, plat doplňující podpora s platností od dubna 1923. — Referát min. škol. v Bratislavě na to výnosem z 29. května 1923 poukázal st-lce od 1. dubna 1923 plat doplňující státní podporu ročně 200 Kč, válečnou podporu ročně 1200 Kč a doplněk na výši paltu státního učitele podle 11. hodn. třídy 2. plat. stupně.
Podáním ze 26. července 1923 zažádala Aurelie B. u okr. úřadu v Čadci vzhledem k tomu, že vydržovatel školy jí od jejího zvolení až do 31. března 1923 řádné požitky nevyplácel zcela, nýbrž jen část a to proto, poněvadž stát příspěvky poskytoval až do 1. dubna 1923, aby úřad ve smyslu § 31 zák. čl. 27: 1907 zakročil, by vydržovatel školy byl přidržen k vyplacení zadržených požitků a to se zřetelem k tomu, že vydržovatel školy, nepožívá-li škola státní podpory, jest dle § 21 téhož zákona povinen vypláceti řádně učiteli zákonem zabezpečený plat.
Okr. úřad v Čadci uznal církevní obec h.-ckou za povinnou nahraditi býv. učitelce B. škodu způsobenou opožděným zabezpečením státní podpory v částce 9604 Kč 68 h do 14 dnů pod exekucí.
Odvolání školské stolice řím.-kat. ludové školy v H. bylo rozhodnutím župního úřadu v Turč. Sv. Martině zamítnuto .
K podanému odvolání pozměnil žal. úřad nař. rozhodnutím rozhodnutí nižších instancí a zavázal řím.kat. církevní obec v H. k zaplacení roční částky 200 Kč na dobu od 1. srpna 1921 do 31. března 1923, celkem 333,28 Kč pro učitelku Aurelii B. k výplatě do 14 dnů pod následky exekuce.
O stížnosti nss uvážil:
1. St-lka není a v rozhodné době nebyla učitelkou státní, nýbrž učitelkou školy církevní. Již proto nemá st-lka ani vůči vydržovateli školy ani proti státu nárok na požitky podle zák. č. 274/19, který platí podle svého čl. 1 odst. 1 jenom pro učitelstvo veř. škol obecných a občanských v Č., na Mor. a ve Slez., dále podle svého 1 odst. 2 v souvislosti s vl. nař. z 26. března 1920 č. 181 Sb. pro učitelstvo státních škol obecných a občanských na Slov. a podle vl. nař. z 8. února 1923 č. 25 Sb. pro učitelstvo státních škol obecných a občanských v Podk. Rusi, neplatí však dosud pro učitelstvo církevních škol na Slov., do kteréžto kategorie učitelstva st-lka nesporně náleží. Platové nároky učitelstva cirk. škol ludových na Slov. řídí se naopak dosud předpisy zák. čl. 27: 1907 a 16/1913.
2. Je ovšem pravda, že různými vl. nařízeními a to v rozhodné době (od 10. července 1921 do 31. března 1923) vl. nař. č. 225/20, č. 695/20, č. 210/21, č. 455/21 a č. 380/22 byly poskytnuty za určitých předpokladů aktivnímu učitelstvu obecných a měšťanských škol na Slov., vydržovaných náboženskými společnostmi nebo obcemi, drah. výpomoci rovnající se rozdílu mezi požitky těchto učitelů a požitky, které by tomu kterému učiteli příslušely, kdyby působil na škole státní, čímž tedy souhrn požitků učitelů církevních za určitých podmínek a předpokladů byl vyrovnán na výši požitků učitelů státních. Avšak nárok na »výpomoci« tyto přísluší podle znění.cit. vl. nař. jenom jednotlivému učiteli vůči státu, nikoliv vydržovateli školy vůči státi ani učiteli vůči vydržovateli školy a to jen za splnění podmínek a předpokladů stanovených v cit. vl. nař., zejména ve vl. nař. č. 225/20 a 380/22; uvedené »výpomoci« nemají také nic společného s požitky, na které podle zák. čl. 27: 1907 a 16: 1913 přísluší učiteli nárok proti vydržovateli školy a nemají zejména také nic společného se státní podporou, na kterou podle § 12 odst. 1 a 2 zák. čl. 27: 1907 a § 22 a násl. zák. čl. 16: 1913 má vůči státu nárok vydržovatel školy.
3. Jelikož st-lka netvrdí, že by jí nař. rozhodnutím nebyl býval vůči vydržovateli školy přiznán nárok na platový doplněk podle § 12 zák. čl. 27: 1907, jelikož dále st-lce nárok na »výpomoc« podle vl. nař. 225/20 a násl. může příslušeti jen vůči státu a nikoliv vůči vydržovateli školy, vytýká stížnost bezdůvodně, že nař. rozhodnutí odporuje zák. čl. 27/07 a 16/13 a »různým« vládním nařízením.
4. O eventuelní nárok st-lky vůči státu na »výpomoc« podle cit. vl. nař. 225/20 a násl. pak v daném případě vůbec nešlo.
5. Nárok na onu »výpomoc« podle vl. nař. 225/20 a násl. nemohla st-lka proti vydržovateli školy za dobu shora uvedenou získati ani z výnosu žal. úřadu z 29. května 1923, poněvadž výnosem tím byla st-lce »výpomoc« z prostředků státních podle vl. nař. č. 380/22 povolena teprve od 1. dubna 1923; otázka případného povolení této výpomoci od státu od termínu dřívějšího pak v daném případě na sporu není.
6. Bezdůvodně dovolává se stížnost také konkursu a vokátoru, zejména bodu 5. tohoto vokátoru, poněvadž tam bylo toliko uvedeno, že st-lce bude náležeti mimo jiné »státní podpora, o kterou se žádá«, dále že »všechny body vokátoru byly od řím.-kat. cirk. výboru určeny a pro zvolenou učitelku Aurelii B. zabezpečeny«, když není prokázáno, že by pod pojem státní podpory podle bodu 5. vokátoru spadala též »výpomoc« podle vl. nař. 225/20 a násl.

Citace:

Č. 7717. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 272-274.