č. 8048.

Lesnictví: O pojmu »služebností lesních« a o příslušnosti politických úřadů podle § 9 lesního zákona.
(Nález ze dne 20. června 1929 č. 12.635.)
Věc: Dr. Jan Č. v Ch. proti ministerstvu zemědělství o lesní služebnost.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody : Osp v K. vydala st-li výměr z 24. března 1924, jenž zní : »Na základě výnosu býv. místodržitelství v Praze z 18. prosince 1866 a na základě přípisu zv-u Král. Česk. z 15. února 1867, vloženo bylo dle knih. vložky zem. desk č. 757 (panství Ch., list C) pro do- časného vlastníka hostince č. p v Ch. právo na požitek ročních 9 sáhů 5/4 loketního měkkého dříví palivového dolno-rakouské míry a dvou kusů borovic, každého o obsahu 15 krychlových stop dříví, kteréžto druhy dříví jest vykázati v I. polovici měsíce října každého roku z lesů panství ch-ského a dočasný vlastník hostince č. p. ...... v Ch. jest povinen toto dříví vlastním nákladem poraziti a odvézti po stávajících lesních cestách během 6 neděl ode dne vykázání. Majitel hostince č. p. . . . jest naproti tomu povinen k odebírání a výčepu panských nápojů a k placení ročního nájemného z hostince 11 zl., 182 1/2 k. r. m. a ročního laudemia 2 zl. 52 kr. r. m. proti náhradě daní se strany panství. Toto pávo vlastníka hostince čp. .. . v Ch., jímž je nyní pan František P., jest nesporné, neboť jest i Vámi uznáváno a dříví ve shora uvedeném množství a druhu každoročně majiteli hostince čp. ... v Ch. poukazováno až do roku 1922, nehledíc k určitým obměnám, s nimiž oprávněný souhlasil. Dne 13. listopadu 1922 podal však František P. stížnost, že poukázal jste mu jako vlastník panství ch-ského za rok 1922 dříví méně hodnotné, ne dle hospodářského plánu, nýbrž z probírek a na místech úplně nepřístupných, tak že stalo se toto právo k pobírání dříví ilusorním. — Z výsledku komis, šetření provedeného dne 19. března 1924 na místě sarném jest patrno, že poukaz stal se jednak z porostů nejvzdálenějších, jednak z ploch, kde doprava jest velmi nákladná a že pouze část dříví z oddělení 44 B dala by se dopraviti po stávajících lesních cestách (»auf den bestehenden Holzabfuhrwegen), kdežto ostatní dříví bylo by nutno dopravovati jiným způsobem, kterým by se výroba a odvezení dříví zdražilo do té míry, že by právo vlastníka hostince čp... . v Ch. bylo spíše břemenem, což nebylo jistě úmyslem smluvních stran při založení smlouvy. Poněvadž ani dříve, ani při komis, řízení samém nebylo docíleno dohody a služebnost, k níž jest revír Ch., jehož jste vlastníkem , zavázán, v plném rozsahu splněna nebyla, uzná- vám v základě § 18 zák. ze 3. prosince 1852 č. 250 ř. z., právem, že jste pod následky uvedenými v § 18 odst. 2 tohoto zák. povinen, poukázati ihned dříví v takové kvalitě a v takovém množství a druhu, jak ve smlouvě mezi panstvím ch-ským a majitelem hostince čp. . .. v Ch. stanoveno, avšak též v místech, z nichž by bylo možno dříví bez nepoměrných nákladů a obtíží po stávajících lesních cestách dopraviti«.
Rekurs st-lův proti tomuto výměru podaný zamítla zsp v Praze rozhodnutím z 8. června 1294 z důvodů rozhodnutí v odpor vzatého. Min. zeměd. zamítlo nař. rozhodnutím další odvolání Dr. Jana C. jako bezdůvodné z důvodů rozhodnutí odvoláním napadeného, jež doplnilo dalšími důvody.
Maje rozhodovati o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí, musil se nss v prvé řadě zabývati otázkou, byly-li správní úřady vůbec příslušný rozhodovati o sporu, o nějž jde .
Opíraje se o §§ 9—18 les. zák. vyslovil žal. úřad v cestě instanční, že st-1 jest povinen Františku P. jakožto majiteli lomu čp. ... v Ch. poukázati dříví jemu příslušející v takových místech, z nichž bylo by možno dříví toto bez nepoměrných nákladů a obtíží po stávajících lesních cestách z lesa odvézti. Vzhledem k tomu, že není sporu o lesní služebnost samu, nýbrž o modality jejího výkonu, jest tím po názoru žal. úřadu podle § 9 odst. 3 les. zák. dána příslušnost politických úřadů. — I jest otázka, zdali tu jde o modality výkonu lesní služebnosti, jaké má na mysli § 9 les. zák., čili nic.
Podle ustanovení 2. odst. tohoto paragrafu určuje se druh a velikost lesních užitků v lesích, na kterých váznou služebnosti, hospodářským plánem, jenž má býti stanoven způsobem tam blíže určeným. Objeví-li se však vůbec nebo při této příležitosti, že oprávněný a povinovaný nejsou shodni co týče se druhu a způsobu výkonu služebnosti, jež sama o sobě je nesporná, jsou příslušný rozhodovati politické úřady (odst. 3).
Než ze správních spisů nevysvítá, že by tu byl na sporu druh nebo způsob výkonu služebnosti, jež sama o sobě by byla nesporná, v kterémžto případě jedině — předpokládajíc ovšem splnění všech příslušných předpokladů — je po rozumu § 9 odst. 3 cit. zák. dána kompetence polit, úřadů. Ani při komis, šetření nebylo konstatováno, ani žal. úřad netvrdí, že by nebylo v daném případě postupováno dle hospodářského plánu nebo že by daný případ vůbec se posuzoval se stanoviska lesní policie. Ani nss neshledal něco takového ze správních spisů. V daném případě jde pouze o výklad smíru uzavřeného mezi vlastnikem velkostatku a majitelem hostince čp. ... ve Ch., jenž byl vložen do desk zemských. Má se tu vystihnouti úmysl stran smír uzavřevších. Kdežto žal. úřad vychází z názoru, že ze smíru toho, hlavně ze slov, že majitel hostince má dáti vykázané dříví poraziti na své vlastní útraty a po stávajících lesních cestách vyvézti, vyplývá, že František P., jako majitel zmíněného hostince má právo, aby mu bylo dříví vykázáno na místech, se kterých by je mohl bez nepoměrných nákladů a obtíží po stávajících cestách vyvézti, tvrdí naproti tomu st-1, že pro Františka P. ze smlouvy té nelze takového práva vyvoditi, neboť ze znění smlouvy je jasno, že doprava dříví po stávajících cestách je stanovena ve prospěch majitele panství a ne ve prospěch majitele hostince čp.... Jest tu tedy na sporu otázka týkající se výkladu smíru, má se tu vystihnouti úmysl stran smír uzavřevších, kterážto otázka, dotýkajíc se přímo obsahu, resp. rozsahu služebnosti samé (má se tu určiti místo plnění služebnosti) je povahy čistě soukromoprávní.
Než potom není dána kompetence správních úřadů pro řešení daného sporu jakožto sporu povahy ryze soukromoprávní, nýbrž pro vyřešení otázky, zda st-1 jest povinen Františku P. jakožto majiteli domu čp. . . . ve Ch. poukázati dříví jemu příslušející v takových místech, z nichž bylo by možno dříví toto bez nepoměrných nákladů a obtíží po stávajících lesních cestách z lesa odvézti, jest příslušný jedině řádný soud.

Citace:

č. 8048. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 948-950.