Č. 7770.

Zaměstnanci veřejní (Slovensko): Pro poskytnutí příplatku k dietě (t. zv. nocležného) ve smyslu bodu I.—3. usnesení vlády ze 4. června 1920 (výn. min. fin. z 15. června 1920 č. 5034 pres.) jest rozhodna jedině okolnost, že zaměstnanec byl nucen stráviti noc při služební cestě mimo úřední místo; nárok na tento příplatek není vyloučen tím, že obec poskytla ve smyslu § 72 zák. čl. 29: 1886 dotyčnému zaměstnanci byt in natura nebo výkupné za takový byt.
(Nález ze dne 25. února 1929 č. 17 673/27.)
Věc: Bohumil Ž. a spol. v K. proti ministerstvu spravedlnosti o úpravu cestovního deníku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lé účtovali ve svých cestovních denících z důvodu řízení při zakládání pozemnoknižních vložek v různých obcích mimo své služ. místo vedle diet též příplatek k dietě 10 Kč denně. Položka tato nebyla presidiem soudní tabule v Košicích uznána, a stížnosti do dotyčných rozhodnutí zamítl žal. úřad nař. rozhodnutími z důvodu, že pro přiznání 10 Kč k dietám za každou noc dle odd. I bodu 3 výn. min. sprav. z 23. června 1920 č. 20 267 není příčiny, ježto st-lé dostali od obce byt in natura, resp. výkupné za naturální byt v částce vyšší, než činí dotyčný příplatek.
O stížnostech nss uvážil:
Dle § 72 zák. čl. 29: 1886 o založení pozemnoknižních vložek jsou obce povinny opatřiti pro orgány v tomto § jmenované a k založení pozemnoknižních vložek vyslané přiměřené obytné místnosti. V případech, o které zde jde, poskytly také dotyčné obce st-lům byt in natura nebo se této povinnosti zhostily tím, že na místě naturálního bytu poskytly vyslaným orgánům peněžní relutum. V této okolnosti spatřuje žal. úřad důvod pro odepření příplatku k dietám dle bodu I 3 usnesení min. rady ze 4. června 1920 (výn. min. fin. z 15. června 1920 č. 5034-pres., otištěný ve Věstníku min. sprav. č. 6 z r. 1920), vycházeje zřejmě z právního názoru, že poskytnutím naturálního bytu, resp. vyplacením výkupného za naturální byt se strany obce jest konsumován nárok st-lů vůči státu na uvedený příplatek.
Stanovisko toto neuznal nss správným.
Citovaná prozatímní úprava cestovních požitků státních zaměstnanců při služebních cestách mimo úřední místo stanoví v bodě I, 3, že za každou noc, t. j. dobu od 10 hod. večer do 5 hod. ráno, jíž byl úředník mučeni ztráviti při služ. cestě mimo úřední místo, dostane se mu k dietě příplatku 10 Kč. Předpis tento pojí tudíž nárok na zmíněný příplatek na pouhou skutečnost, že dotyčný úředník byl nucen ztráviti noc mimo své úřední místo, aniž by nárok ten činil závislým na tom, že úředníku skutečně vznikly přenocováním zvláštní výlohy a aniž by podmiňoval přiznání tohoto příplatku nějakým průkazem o tom, že s přenocováním byly nějaké zvláštní výlohy spojeny.
Ježto pak kromě toho poskytování naturálního bytu — resp. výkupného za byt in natura — se strany obce má svůj základ v zcela jiném právním titulu než požadovaný příplatek k dietě, totiž v povinnosti obce vůči státu, založené shora cit. § 72, a není předpisu, že by touto povinností obce vůči státu byl nějak modifikován nárok zaměstnance vůči státu ze služ. poměru mu v tom směru vyplývající, neobstojí jediný důvod nař. rozhodnutí, a bylo je proto zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 7770. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 374-375.