Č. 7714.

Pracovní doba. — Policejní právo trestní: Jest nutno, aby povolení k překročení pracovní doby bylo živn. inspektorátem podle zák. č. 91/1918 uděleno předem anebo lze povolení uděliti i dodatečně?
(Nález ze dne 26. ledna 1929 č. 1357.)
Věc: Erich Sch. v J. proti zemské správě politické v Praze o přestupek zákona o osmihodinné době pracovní.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lovo z výměru osp-é v J. z 10. září 1926, kterýmž byl st-l jako majitel firmy B. v J. uznán vinným přestupkem § 1 zák. z 19. prosince 1918 č. 91 Sb., jehož se dopustil tím, že ve své továrně v době od 15. března do 24. května nechal dělnictvo pracovati přes čas bez úředního povolení, a odsouzen k pokutě Kč 500.—, event. do vězení v trvání 20 dnů.
O stížnosti nss uvážil:
St-l doznává, že v době shora uvedené nechal ve své továrně pracovati přes čas, aniž měl k tomu předem úřední povolení, namítá však, že přes to nelze jej proto trestati, poněvadž žádal o toto povolení u příslušného živn. inspektorátu, který žádosti jeho výměrem z 19. května 1926 vyhověl, a snaží se dovoditi, že přes to, že mu inspektorátorem uděleno bylo povolení jen pro dobu budoucí, t. j. od 24. května do 4. června 1926, je tím prý sanována i dřívější práce přes čas.
Námitka tato jest bezdůvodná. Zák. č. 91/18 zakazuje v § 1 zcela kategoricky, že v podnicích zde uvedených nesmí skutečná prac. doba zaměstnanců trvati zásadně déle než osm hodin ve čtyřiadvaceti hodinách, nebo nejvýš 48 hodin týdně. Jest proto dle § 13 téhož zák. každé prodloužení této pracovní doby zásadně přestupkem. Z této zásady připouští zákon různé odchylky, mezi nimi pak v § 6 odst. 1 též tu, že se za podmínek zde uvedených může povoliti podnikům, aby dočasně prodloužily pracovní dobu. Z této textace zák. jest patrno, že k tomu, aby zákonem stanovená doba pracovní mohla býti beztrestně prodloužena, jest třeba, aby povolení k tomu bylo uděleno předem a že tedy k bezetrestnosti nestačí pouhé podání žádosti, i když se stalo dříve než prodloužená práce byla zahájena. Otázkou, zda příslušný úřad může uděliti dodatečné svolení k prodloužení pracovní doby již provedenému a jaký význam takovéto dodatečné povolení má na otázku trestnosti prodloužení tohoto, se nss v daném případě zabývati nemusil, neboť živn. inspektorát st-li takovéhoto dodatečného povolení nedal. Namítá-li st-l, že shora uvedeným výměrem živn. inspektorátu byla také vyřízena jeho žádost za povolení předem neohlášené práce přes čas v době od 15. března 1926 do 24. června 1926, jest mu v tom dáti za pravdu, leč vyřízení to bylo negativní, toto dodatečné povolení dáno nebylo a nelze proto spatřovati žádnou vadu řízení v tom, že žal. úřad o této okolnosti zvláštního šetření nekonal. Že pak živn. inspektorátem nemohlo býti ani jiným způsobem »sanováno« nebo »prominuto« ono předchozí přestoupení zák., plyne již z toho, že se živn. inspektorátu nedostává ani kompetence k trestání přestupků cit. zák., tím méně ovšem k promíjení trestnosti jejich.

Citace:

Č. 7714. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 269-270.