Č. 7738.

Zaměstnanci veřejní. — Vojenské věci: Jak jest provésti převod do platů podle zák. č. 103/26 u důstojníků vyšlých z řad rotmistrů?
(Nález ze dne 11. února 1929 č. 7050/27.)
Věc: Adolf S., Vilibald Š., Josef K. a Josef R. v K. proti ministerstvu národní obrany o převod do nových platů dle zák. č. 103/1926.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: St-lé byli jmenováni poručíky, t. j. důstojníky v 11. hodn. třídě, z gážistů mimo hodn. třídu (z rotmistrů), a byli zařáděni ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 vl. nař. č. 10/24 vesměs do platů 10. hodn. třídy 2. plat. stupně. —
Při převodu do platů dle plat. zák. č. 103/26 byli st-lé svojí příslušnou hospodářskou správou zařáděni dnem 1. ledna 1926 do 3. služ. třídy a převedeni do platů 8. plat. stupnice, stupeň služného b) — u Jos. R. stupeň služného c), — když jako doba rozhodná pro stanovení výše služného byla zjištěna u Adolfa S. doba 6 roků a 2 měsíců, čili zaokrouhleně 6 roků, u Vilibalda Š. 7 roků a 8 měsíců, zaokrouhleně 7 roků a 6 měsíců, u Josefa K. 7 roků a 10 měsíců, zaokrouhleně 8 roků a u Josefa R. 9 roků a 2 měsíců, zaokrouhleně 9 roků (t. j. vesměs doba, kterou by byli museli ztráviti, aby časovým postupem dosáhli požitků příslušné hodn,. třídy a plat. stupně, v němž byli v den účinnosti plat. zák., s připočtením doby započítatelné v tomto plat. stupni), a když byla z této doby rozhodné odečtena tříletá doba čekatelská.
Námitkám, jež st-lé podali proti této úpravě služ. příjmů při převodu platovém, dotyčná hospodářská správa nevyhověla.
Odvolání, podaná z těchto vyřízení, byla nař. rozhodnutími zamítnuta z důvodu, že převod st-lů do nových platů jest správný vzhledem k ustanovením zák. č. 103/26, zejména §§ 168, 184, 185 a 186 a vzhledem k vysvětlivkám k zákonu tomu, uveřejněným ve Věcném věstníku 1926 čl. 368 a 486.
Proti tomu namítají st-lé, 1. že k rozhodné době, jak ji úřad zjistil, měla býti dle § 168 odst. 1 poslední věty zák. č. 103/26 připočtena započítatelná služ. doba, ztrávená v posledním dosaženém plat. stupni, tímto stupněmi že však jest plat. stupeni, ve kterém st-lé byli jako gážisté mimo hodn. tř. přímo před svým jmenováním poručíky, — čili že měla býti připočtena celá doba od posledního zvýšení služného, neboť při jmenování důstojníky byli dle § 37 odst. 2 vl. nař. č. 10/24 přeřezaní do požitků hodn. tříd podle služného, dosaženého před jmenováním důstojníky, takže výše služného zůstala nezměněna, 2. že neprávem byla st-lům od rozhodné doby odečtena 3 léta čekatelská s poukazem na předpis § 186 plat. zák., neboť podle tohoto předpisu lze čekatelskou dobu odečísti jen u oněch důstojníků, pro které jest tato čekatelská doba předepsána, a ta je podle předpisů plat. zák. předepsána pouze pro důstojníky z povolání a nikoli pro důstojníky jmenované z gážistů mimo hodn. tř., neboť není předpisu, dle něhož gážista mimo hodn. tř. má býti ustanoven nejprve čekatelem a pak teprve jmenován důstojníkem.
Nss neshledal tyto námitky důvodnými.
Paragraf 185 plat. zák. č. 103/26 stanoví, že při určení doby rozhodné pro stanovení výše služného důstojníků jmenovaných do 11. až 8. hodn. třídy sluší postupovati podle obdoby ustanovení § 168 se zřetelem na předpisy platné pro důstojníky (t. j. na předpisy zák. č. 195/20). Paragraf 168 praví, že pro stanovení výše služného úředníků jmenovaných do těchže hodn. tříd, se zjistí t. zv. rozhodná doba, t. j. doba, kterou by podle uvedených tam ustanovení zák. č. 541/19 musili ztráviti, v úřednické skupině (§ 52 služ. pragm.), ve které jsou v den účinnosti zák. č. 103/1926, aby časovým postupem dosáhli požitků hodn. třídy a plat. stupně, v němž jsou v den účinnosti tohoto zák. Při tom se nečiní rozdílu, zdali těchto požitků dosáhli skutečně časovým postupem nebo jmenováním po případě postupem do vyšších plat. stupňů podle § 50 služ. pragm. K tomu se dodává v poslední větě: K takto zjištěné době se připočte započítatelná (započtená) služ. doba v posledním dosaženém plat. stupni. Takto zjištěná doba, která jest dobou zcela ideální a se služ. dobou podle dosavadních předpisů započítatelnou, resp. započítanou pranic společného nemá, jest podle odst. 3 § 168 plat. zák. rozhodnou pro stanovení nového služného.
Plat. zákon nehledí tedy k tomu, jakým způsobem bylo služ. požitků dosaženo, nýbrž vychází právě z požitků hodn. třídy a plat. stupně, jež zaměstnanci v den účinnosti plat. zákona náležely, jako z veličiny dané, dává zjišťovati dobu, které jest k dosažení jich časovým postupem podle dosavadního právního stavu zapotřebí, k této době připočítává služ. dobu započítatelnou (započtenou) v posledním dosaženém plat. stupni, a celkovou dobu takto zjištěnou prohlašuje v odst. 3 § 168 za rozhodnou pro stanovení nového služného (srv. nál. Boh. A. 7105/28 a 7216/28).
Ve smyslu těchto předpisů, které podle § 185 plat. zák. jsou směrodatný také pro převod důstojníků, je tedy rozhodno jedině, požitky které hodn. třídy a kterého plat. stupně důstojníku v den, kdy plat. zákon nabyl účinnosti, náležely. Jakým způsobem těchto požitků bylo dosaženo a v jakém poměru jsou tyto požitky k požitkům, které snad dotyčný důstojník měl před tím jako gážista mimo hodn. tř., je pro otázku převodu jeho do nových platů docela irelevantní. Mluví-li za tohoto stavu poslední věta odst. 1 § 168 o služ. době započítatelné (započtené) v posledním dosaženém plat. stupni, nemůže vzhledem k souvislostí s předchozím kontextem a se zřetelem k tomu, co výše řečeno, tímto »posledním dosaženým plat. stupněm« vyrozumíván býti jiný plat. stupeň, nežli který podle předchozí věty je pro převod vůbec a jedině rozhodný, t. j. platový stupeň, náležející převáděnému zaměstnanci v den, kdy plat. zákon nabyl účinnosti. Poslední věta odst. 1 § 168 nechce právě nic jiného, nežli aby zaměstnanci služební doba, kterou v plat. stupni pro převod rozhodném do 1. ledna 1926 již ztrávil, zůstala také pro stanovení výše nového platu zachována, tedy aby jí neztrácel.
Za tohoto stavu jest pro převod důstojníka do nových platů důstojnických úplně nerozhodno, jde-li o důstojníka, který již od počátku důstojníkem z povolání byl, nebo který se jím stal z gážisty mimo hodn. tř., a stejně jest pak nerozhodno, získal-li svého času důstojník, jmenovaný z gážisty mimo hodn. tř., při svém platovém přeřadění ve smyslu § 37 vl. nař. č. 10/24 něco na služ. požitcích čili nic.
Proto jest také pro převod důstojníka do nových platů dle zák. č. 103/26 úplně nerozhodno ustanovení třetího odstavce cit. § 37 , že se pro postup v hodn. třídě a stupni platovém, vyplývajícím z tohoto přeřadění gážisty mimo hodn. tř. na důstojníka, nepřihlíží k době, která ke dni přeřadění vybývá v určitém platovém stupni postupové stupnice, platné pro gážisty mimo hodn. tř., a není proto příčiny zabývati se otázkou zákonitosti tohoto ustanovení, jehož se ostatně nař. rozhodnutí ani nedovolávají a o němž dlužno předpokládati, že je zákonodárce, vydávaje zák. č. 103/26, znal.
Také námitka týkající se odečtení čekatelské doby spočívá na nesprávném pochopení zákona.
Pro otázku převodu důstojníků do nových platů zák. č. 103/26 stanoví v tom směru rozhodný § 186 v odst. 2, že důstojníci jmenovaní do 11. hodn. třídy na služ. místech 3. služ. třídy, jejichž rozhodná doba dosahuje nebo přesahuje stanovenou čekatelskou dobu — a mezi tyto důstojníky patří st-lé — obdrží v 8. plat. stupnici služné, kterého by při rozhodné době dosáhli podle čekatelské doby a lhůt pro zvýšení služného tímto zákonem stanovených, a v odst. 3. dodává, že se při tomto převodu béře jako stanovená čekatelská doba za základ doba, kterou by důstojník musil ztráviti v čekatelském poměru podle tohoto zákona, nejvýše však doba tříletá.
Podle těchto předpisů dlužno tedy dobu čekatelskou, jak je stanovena plat. zákonem (§ 99) pro příští ustanovení důstojníkem, respektovati také při převodu důstojníků při počátku účinnosti plat. zákona již ustanovených do nových platů v nejvyšší výměře 3 let tím způsobem, že se od »rozhodné doby« dle shora uvedených ustanovení zjištěné odpočítává všem důstojníkům, jichž převod se děje podle odst. 1 a 2 § 186 plat. zák., bez ohledu na to, zdali pro ty které kategorie voj. osob byla či nebyla čekatelská doba stanovena normami dřívějšími, a zdali ten který důstojník byl před účinností zák. č. 103/26 čekatelem čili nic.

Citace:

Č. 7738. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 309-312.