Č. 7797.

Obecní dávky: K výkladu pojmu »tělocvičný spolek« ve smyslu pravidel o vybírání dávky z luxusních koní v Brně.
(Nález ze dne 8. března 1929 č. 4757.)
Věc: Zemské hlavní město Brno (vrch. mag. rada Čeněk Spiruta) proti moravskému zemskému výboru stran obecní dávky z přepychových koní.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Platebními rozkazy z 15. dubna a 1. října 1926 předepsala měst. rada hl. města Brna »První brněnské jízdárně« na rok 1926 dávku z přepychových koní v částce 2 160 Kč, pokud se týče 120 Kč. Odvolání uvedeného spolku, vytýkající, že spolek jakožto spolek tělocvičný dle § 2 pravidel dávce nepodléhá, byla usneseními měst. zastupitelstva z 24. září a 26. listopadu 1926 zamítnuta. Dalším odvoláním bylo však nař. rozhodnutím vyhověno, ježto zmíněný spolek jest považovati za tělocvičný spolek ve smyslu uvedeného ustanovení pravidel.
O stížnosti obce uvážil nss toto:
Podle § 2 pravidel o vybírání dávky z ekvipáží a luxusních koní v Brně, schválených vládou usnesením ze 4. září 1925, jest pokládali za koně přepychové koně, určené výhradně k tahu vozidel v dřívějším odstavci uvedených nebo k jízdě koňmo, vyjímajíc voj. koně a koně tělocvičných spolků, které pěstují cvičení na živém koni a jízdu koňmo jako součást svého tělocvičného programu.
V daném případě jde o to, zdali spolek »1. brněnská jízdárna« jest pokládati za tělocvičný spolek ve smyslu uvedeného ustanovení pravidel. Nss dal stížnosti, která zastává stanovisko negativní, za pravdu. Tělocvičnými spolkem jest spolek, jehož účelem jest pěstovati systematickým způsobem výcvik těla. Spolek První brněnská jízdárna má podle § 3 svých stanov za účel pěstovati a podporovati sport jízdy koňmo i pomoci theoretického vzdělání a praktického výcviku, a podporovati chov koní. Není tedy účelem spolku pěstovati výcvik těla, nýbrž pěstovati jízdu koňmo jako sport. Že dávková pravidla takovýto spolek nepokládají za spolek tělocvičný, jehož koně jsou dle § 2 pravidel osvobozeny od dávky, je patrno ze znění tohoto paragrafu, dle něhož osvobozeny jsou koně jen těch tělocvičných spolků, které pěstují cvičení na živém koni a jízdu koňmo jako součást svého tělocvičného programu, tedy které pěstují tělocvik také jinými prostředky a jen vedle toho také cvičení a jízdu na koni. První brněnská jízdárna takových jiných tělocvičných účelů nemá, nýbrž pěstuje jízdu na koni jako výhradný svůj účel, nespadá tudíž pod § 2 pravidel a nemá nároku na osvobození od dávky.
Nemohl tedy žal. úřad spolek »1. brněnská jízdárna« uznati jako spolek, jejž uvedené ustanovení pravidel vyjímá z dávkové povinnosti.

Citace:

č. 7797. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 423-424.