Č. 7980.

Samospráva okresní. — Řízení správní: Předseda okresní správní komise v Čechách není (před novou úpravou správy politické) oprávněn podávati o své újmě bez usnesení osk opravné prostředky jménem samosprávného okresu.
(Nález ze dne 29. května 1929 č. 10668.)
Věc: Vilém G. v H. J. proti zemskému správnímu výboru v Praze o stavební čáru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody Z výměru obecního úřadu v H. J. ze 16. ledna 1926, jímž bylo st-li dodatečně uděleno stav. povolení k postavení kůlny na stavební materiál a prkna, byl podán jménem osk v M. jako správkyně okresní silnice, se stavbou hraničící, rekurs, podepsaný předsedou osk. Rekursu tomu osk rozhodnutím z 10. listopadu 1926 jako úřad stavební druhé instance vyhověla a stav. povolení zrušila.
Z tohoto rozhodnutí odvolal se st-l k zsv a namítal mimo jiné, že bylo rozhodováno o rekursu osk, ačkoliv touto nebyl rekurs vůbec podán, neboť se na jeho podáni neusnesla, kdežto předseda sám není oprávněn jménem osk rekursy podávati a za osk-i podepisovati.
Zsv v Praze nař. výnosem zrušil rozhodnutí osk z důvodů věcných, zároveň pak prohlásil řízení provedené stav. úřadem první stolice za vadné, a to z té příčiny, že stavebník nežádal o určení stav. čáry. Námitku odvolání zamítl však jako bezdůvodnou, poněvadž předseda osk je oprávněn okres v právních věcech zastupovati.
Stížnost na toto rozhodnutí podaná opakuje námitku odvolání, že rozhodnutí osk nebylo vydáno na základě platného rekursu osk, poněvadž osk se na podání rekursu neusnesla a předs. osk sám o své vůli nebyl oprávněn k podání rekursu jménem okresu a nebyl podle § 61 zák. o okr. zastupitelstvech také oprávněn rekurs samojediný podepsati. Námitku tuto zsv nevyvrátil, neboť, zastupuje-li předseda osk-i, jde jen o výkon, který předpokládá platné usnesení osk.
St-l tedy v podstatě vytýká, že žal. úřad nebyl oprávněn do stav. povolení st-li uděleného nějak zasahovati, poněvadž proti tomuto stav. povolení nebyl legitimovanou stranou včas podán opravný prostředek, takže povolení toto nabylo právní moci, která je chrání proti zásahu úřadu vyššího, který je povolán vystupovati jen ve funkci vyšší instance, tedy jen, byl-li řádně podán prostředek opravný. Námitku tuto uznal nss důvodnou.
Osk vydala své rozhodnutí z 10. listopadu 1926 jako odvolací instance ve věci stavební. Předpokladem instančního rozhodování jest, že byl proti rozhodnutí neb opatření úřadu stolice nižší podán prostředek opravný, a to stranou k tomu legitimovanou. St-1 namítal již v odvolání, že instanční rozhodnutí stav. úřadu 2 stolice nebylo vydáno k řádnému opravnému prostředku, ježto odvolání k němu podané nebylo odvoláním subjektu, v něm jako odvolatel označeného, to jest osk v M., nýbrž že bylo toliko odvoláním předsedy osk, jenž bez usnesení osk nebyl oprávněn jménem jejím se odvolati. Žal. úřad naproti tomu vychází z názoru, že k podání odvolání jménem osk resp. jménem samosprávného okresu není usnesení osk zapotřebí. Tento názor nelze však uznati správným.
Po rozpuštění okresních zastupitelstev v Čech. byly dosazeny k prozatímnímu vedeni věcí samosprávných okresů ve smyslu § 81 zák o okres. zast. okr. správ, komise, pro něž byla vydána zsv-em v Praze v dohodě se zsp-ou instrukce z 26. ledna 1920 č. 7137/111/1920. Podle bodu 3. této instrukce nastoupila osk místo okr. zastupitelstva i okr. výboru, a náležejí tudíž do její působnosti všechny věci, které jsou jak okr. zastupitelstvu, tak i okr. výboru přikázány podle zák. o okr. zastupitelstvech i podle zákonů zvláštních. Podle bodu 4 odst. 3 řečené instrukce připravuje a uvádí ve skutek usnesení osk tam, kde není organisován zvláštní užší výbor, s pomocí okr. úřednictva předseda okr. správ, komise a jeho náměstek. Předsedovi osk vyhražuje se v bodu 5 svolání schůzí této komise. Nemá tedy předseda zmocnění, aby o své újmě jménem osk jednal a vůli její svým volním projevem nahražoval, neboť jeho úkol záleží jen v tom, aby usnesení osk připravoval a je vykonával. Podle ustanovení bodu 3 instrukce, v níž právní postavení osk je vymezeno, přešlo na osk-i jako kolegium oprávnění okr. výboru v § 61 zák. o okres. zast. založené, zastupovati okres zastupitelský na venek ve všelikých záležitostech právních. Je proto jen osk jako kolegium oním orgánem, který je povolán ke správě silnic okresních na místo výboru okr. (arg. § 1 zák. z 31. května 1866 č. 41 z. z. česk.).
Z cit. ustanoveni plyne, že jen osk jako kolegium byla povolána rozhodnou ti se, zdali proti stav. povolení, jež stav. úřad prvé stolice st-li udělil, má na ochranu zájmů silniční správy okresní býti pořad instanční nastoupen.
Žal. úřad, vycházeje z nesprávného právního názoru, že podati takovéto odvolání náleží do působnosti předsedy osk, nezjistil, zdali odvolání, jménem osk v M,. jejím předsedou podané, je kryto usnesením osk.
Již z tohoto důvodu bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž měl nss příčinu zabývati se dalšími námitkami stížnosti, neboť teprve po zjištění, že proti stav. povolení bylo včas podáno odvolání, usnesením osk kryté, bylo by možno zabývati se dalšími otázkami stížností relevovanými, zejména, zdali osk byla jako stav. úřad druhé stolice oprávněna překročiti petit rekursní a po případě, zdali právní názor, na němž nař. rozhodnutí in merito je založeno, lze uznati správným.

Citace:

č. 7980. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 824-826.