Č. 7701.

Dávky za úřední úkony. — Lesnictví: Povolení mimořádné lesní těžby podle § 4 zák. č. 82/18 anebo opatření podle §§ 50 a 51 lesního zákona?
(Nález ze dne 22. ledna 1929 č. 26258/27.) Věc: Oldřich Ferd. K. v H. (adv. Dr. Vil. Hahn z Prahy) proti ministerstvu zemědělství stran dávky za úřední úkony.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Žal. úřad vyhověl výnosem z 21. září 1925 ve smyslu § 4 zák. č. 82/18 žádosti řiditelství velkostatku Č. o povolení další mimořádné těžby mniškou poškozeného porostu s celkovou hmotou 22000 m3. Zároveň byla st-li jakožto majiteli velkostatku Č. podle zák. č. 53/25 a podle pol. 3 sazby E vl. nař. č. 163/25 předepsána za mimořádnou lesní těžbu ve hmotě 22000 m3 dříví dávka ve výši 14400 Kč.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Stížnost vytýká, že v daném případě nejde vůbec o povolení mimořádné těžby, nýbrž že st-l byl k odstranění dříví mniškou poškozeného podle §§ 50 a 51 les. zák. povinen, že jeho žádost neznamenala nic jiného než oznámení ve smyslu těchto zák. ustanovení a odpověď žal. úřadu nebyla pak povolením k mimořádné těžbě ve smyslu § 4 zák. č. 28/18, nýbrž opatřením lesního úřadu ve smyslu cit. ustanovení les. zák.
Nss nemohl sice shledati, že by na nař. výnos bylo hleděti jako na opatření úřadu, vydané dle § 51 les. zák. k zamezení škod hrozících rozmnožením hmyzu, tedy učiněné z úřední povinnosti a v zájmu veřejném, neboť výnosem tím bylo dle jeho znění k žádosti strany dáno povolení mimořádné těžby ve smyslu § 4 zák. č. 82/1919. Leč v uvedeném tvrzení stížnosti jest obsažena i výtka, že strana nežádala vůbec o vydání povolení k mimořádné těžbě, nýbrž oznámila pouze úřadu ve smyslu § 50 les. zák. nebezpečí hrozící od mnišky za účelem, by opatření ve smyslu § 51 učinil ,takže povolení úřadu, jež úřad skutečně vydal, se stalo, aniž by strana byla oň žádala. Tato okolnost mohla by ovšem na právní posici st-le míti vliv, neboť dle odst. 2 § 1 zák. č. 53/23 jest dávkou povinen jen ten, kdo k úkonu zavdal příčinu, neb komu bylo oprávnění uděleno aneb byla výhoda poskynuta.
Když v daném případě šlo o úřední úkon, vydaný dle znění úředního výměru k žádosti strany — nikoliv o opatření vydané z úřední povinnosti, — mohla tedy dávková povinnost ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení nastati jen; když byla žádostí strany skutečně dána příčina k vydání onoho úředního úkonu, tedy v daném případě povolení ve smyslu § 4 zák. č. 82/1918.
Ns však neshledal, že by strana byla takovou žádost podala. Strana oznámila přípisem ze 16. srpna 1924 okr. lesní inspekci v L., že nebyly dosud veškeré porosty mniškou v letech 1922—23 poškozené vykáceny a že zbývá ještě množství 18000 m8, pročež se žádá o povolení kácení tohoto dříví. Zákona č. 82/18 se strana při tom nedovolávala a podání také neřídila na min. zeměd., jež podle tohoto zák. jest jedině oprávněno, povolení ve smyslu § 4 vydávati, nýbrž — jak uvedeno — na okr. lesní inspekci, jež jest zřízena při osp-é a povolána spolupůsobiti při dozoru nad lesním hospodářstvím. — Přípisem ze 4. dubna 1925 oznámila pak strana okr. lesní inspekci ve smyslu § 50 les. zák., že jest nutno vykáceti ještě množství 4000 m3 dříví mniškou poškozeného. Úřad o těchto dvou podáních zavedl společné řízení, v němž dle protokolu z 20. dubna 1925 bylo konstatováno, že jde o nutné opatření ve smyslu §§ 50 a 51 les. zák., pročež je kácení 22000 m3 dříví odůvodněno.
Za tohoto stavu věci nemohl žal. úřad předpokládati, že šlo o žádost strany za povolení mimořádné těžby v § 4 zák. č. 82/1918. Když pak povolení skutečně vydal, neučinil tak ve skutečnosti k žádosti strany. Vycházel tedy žal. úřad v nař. rozhodnutí z nesprávného předpokladu, že povolení mimořádné těžby současně vydané bylo stranou vyvoláno; předepsal-li v důsledku toho dávku za úřední výkon, jest rozhodnutí to založeno na nesprávném skutkovém základě a bylo je proto zrušiti dle § 6 zák. o ss.

Citace:

Č. 7701. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 242-244.