č. 7973.

Zaměstnanci veřejní. — Legionáři: Jak jest určití podle § 37 služ. pragmatiky služební pořadí státnímu úředníku-legionáři, který byl jmenován ze služebního odvětví nižšího do služ. odvětví vyššího v téže hodn. třídě?
(Nález ze dne 24. května 1929 č. 10255.)
Prejudikatura: Boh. A. 3369/24, 5991 /26. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1, jenž absolvoval reálku a složil maturitní zkoušku v roce 1912, přijat byl do služeb zem. úřadu pro péči o vál. poškozence v Bratislavě služ. smlouvou z 1. října 1919 jako smluvní úředník s platem dle 10 hodn. tř. stát. úředníků. Dekretem ze 4. dubna 1921 jmenován byl kane. oficiálem ve stavu kane. úřednictva onoho úřadu s platností od 1. dubna 1921 s požitky X. hodn. tř. 1. stupně. Při propočítání služ. doby na základě zák. č. 222/20 a vl. nař. č. 666/20 jakož i zák. č. 541/19 zařadilo min. soc. péče st-le na základě propočítané služ. doby 15 roků 9 měsíců 25 dnů (z toho 10 r. 3 měsíce jako služby legionářské na základě zák. č. 462/19) do požitků 2. stupně 9 hodn,. tř. ve skupině E stát. úředníků. Dne 24. března 1921 podrobil se st-1 s úspěchem zkoušce ze státní účtovědy a byl dekretem z 20. března 1923 jmenován účetním oficiálem ve stavu účetního úřednictva jmenovaného stavu v 10 hodn. tř. K žádosti st-lově z 1. července 1923 propočetlo mu min. soc. péče dekretem ze 6. srpna 1923 celkovou služ. dobu podle Lhůt časového postupu platných pro úřednickou skupinu C se zpětnou platností ode dne převzetí do pragmatikálního služ. poměru, t. j. od 1. dubna 1921, a přiznalo mu od 1. dubna 1921 požitky 8 hodn. tř. 1. stupně plat.
Proti pořadí v hodn. seznamu účet. úředníků zem. úřadu pro péči o vál. poškozence v Bratislavě, stanovenému výnosem min. soc. péče z 18. ledna 1924, kde byl st-1 zařaděn na posledním místě za úč. ofic. Š., podal st-1 dne 7. února 1924 stížnost, která byla zamítnuta výnosem min. soc. péče ze 7. března 1924.
V hodnostním seznamu účetních úředníků 10 hodn. tř. podle stavu ke dni 31. prosince 1925 byl st-1 zařaděn na třetí místo za úč. oficiály Otakarem M. a Ladislavem Š. Stran tohoto pořadí podal st-1 odvolání, které žal. úřad zamítl nař. rozhodnutím, poukázav na důvody svého dřívějšího rozhodnutí ze 7. března 1924.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
V daném případě je spor jedině o to, zda do služ. doby st-lovy, rozhodné pro stanovení jeho pořadí v 10 hodn. třídě kat. C stát. úředníků, sluší započísti také legionářskou službu st-lovu. Žal. úřad postavil se na stanovisko záporné, poněvadž st-1 byl jmenován stát. úředníkem od 1. dubna 1921, a to v 10 hodn. třídě kane. úřednictva skupiny E, a v tomto hodn. postavení byl již při určení pořadí dle § 37 služ. pragm. vzat zřetel na jeho započítatelnou službu legionářskou. Stížnost naproti tomu dovozuje, že pokud jest st-1 v X. hodn. třídě, potud musí mu býti započítána legionářská doba do doby rozhodné pro pořadí, a že přeřadění z kategorie E do kat. C úřednictva nemá v tom směru významu, ježto st-1 byl ponechán v hodn. třídě, která nepřestala pro něho býti »třídou jmenováním nabytou«, třebas byl nyní úředníkem kat. C. To snaží se dovoditi z předpisu čl. 1 vl. nař. č. 151/20, z něhož prý se podává, že pro otázku započítatelnosti služby do doby rozhodné pro stanovení služ. pořadí kategorie úřednická nehraje žádné úlohy, a že legionářská doba započítává se do doby rozhodné pro služ. pořadí v té třídě, které legionář nabyl jmenováním, nikoliv ovšem již ve třídě vyšší. Nss nemohl tomuto názoru přisvědčiti. Zákonem z 24. července 1919 č. 462 Sb. se v § 1 odst. 2 stanoví, že služba ztrávená v čsl. legiích počítá se všem legionářům trojnásobně do služby i výslužby. 6 nař. ze 4. března 1920 č. 151 Sb., k provedení tohoto zák. vydané, provedlo tuto povšechnou zásadu ohledně stanovení služ. pořadí v čl. 1. v ten smysl, že služba ztrávená v čsl. legiích počítá se legionářům bez rozdílu, ke které kategorii náležejí, trojnásobně do služ. doby dle § 37 služ. pragm., rozhodné pro určení služ. pořadí v příslušné hodn. třídě jmenováním nabyté.
Podle § 37 odst. 1 služ. pragm. jest rozhodna pro určení pořadí služební doba ztrávená v té které hodn. třídě v témže služ. odvětví, tedy sice služ. doba ztrávená v té které hodn. třídě, ale jenom potud, pokud byla ztrávená v témže služebním odvětví. Z toho jde, že při přechodu z jednoho služ. odvětví do jiného — třebas v téže hodn. třídě — dlužno služ. dobu pro určení pořadí počítati od jmenování v prvém služ. odvětví nově. Podle posledního odst. § 36 služ. pragm. jest pokládati za náležející k témuž služ. odvětví všechna služ. místa v rozličných oborech, pro jichž dosažení jsou stanoveny požadavky podstatně stejného druhu.
St-1 byl jmenován kane. oficiálem ve stavu kane. úřednictva skupiny E zem. úřadu pro péči o vál. poškozence v Bratislavě dekretem ze 4. března 1921, tudíž na místo náležející nade vši pochybnost do služ. odvětví, pro jehož dosažení jest předepsáno jako podmínka vzdělání stanovené v odst. 10 lit. e § 52 služ. pragm. Do stavu účetního úřednictva hodn. třídy skupiny C převeden byl jmenovacím dekretem z 20. března 1923. Jmenováním tím přestal býti st-1 příslušníkem služ. odvětví, k němuž přináležel do té doby jako úředník kancelářský, a získal příslušenství k služ. odvětví zcela jinému, totiž k odvětví úředníků účetních. Pro otázku jeho služ. pořadí v odvětví účetních úředníků může padati na váhu podle § 37 služ. pragm. toliko služ. doba ztrávená v tomto služ. odvětví, a může býti jenom tato služ. doba směrodatnou při stanovení služ. pořadí určitého úředníka. Jakým způsobem se pak čítá čas služební, stanoví § 9 služ. pragm. Byl-li st-1 jmenován účetním úředníkem v 10 tř. hodn. dekretem z 20. března 1923, a byl-li zařaděn hodn. seznamem úředníků 10 hodn. třídy ke dni 31. prosince 1925 v pořadí na místě třetím za účetními oficiály Ot. M. a Lad. Š., kteří byli jmenováni do 10 hodn. tř. současně dne 30. září 1920, byl žal. úřad v právu, odepřel-li st-1 i započísti legionářskou dobu do pořadí v odvětví účetních úředníků, poněvadž mu legionářská doba započtena byla již při jmenování kane. úředníkem v 10 hodn. třídě, a v tomto hodn. postavení bylo mu také určeno služ. pořadí s ohledem na jeho službu legionářskou, čímž byla jeho výhoda plynoucí z legionářského zákona vyčerpána. (Srovn. nál. Boh. A. 5991/26 a Boh. A. 3369/24.)
Stížnost dovolává se dále pro svůj názor § 36 služ. pragm. a tvrdí, že nevzdal-li se úředník, v teže hodn. třídě přeložený do jiného služ. odvětví, svého postavení v hodn. třídě, podržuje své pořadí, jestliže státní správa při přeložení si nevymínila něco jiného. Ve sporném případě byl st-1 přeložen v téže hodn. třídě z kategorie E do kat. C, aniž se vzdal svého postavení ve své 10 hodn. tř., a aniž si státní správa vymínila podobné vzdání. Následkem toho nepozbyl svého postavení 10 hodn. třídy a proto zůstalo mu i pak služ. pořadí v té hodn. třídě od 1. ledna 1911 a měl tedy v kat. C stát. úředníků bytí zařaděn před všechny ty, jejichž pořadí spravovalo se dnem pozdějším nežli 1. lednem 1911.
Dovolávaje se § 36 služ. pragm. má st-1 na mysli odst. 3., dle kterého převzetí úředníka do jiného služ. odvětví může býti vázáno na podmínku, aby se vzdal postavení dle hodn. třídy, které dosud měl. Z tohoto ustanovení nedá se však pro názor st-lův nic dovoditi. Podle zprávy státně-zaměstnaneckého výboru posl. sněmovny z 2. května 1912, vydané k §u 36 služ. pragm., měla býti cit. ustanovením odst. 3 úřadu dána možnost, v případech převzetí úředníků z jednoho služ. odvětví do druhého k ochraně oprávněných zájmů úředníků tohoto služ. odvětví, do kterého se převzetí děje, učiniti výjimku ze zásady absolutního práva úředníka podle odst. 1 § 36 služ. pragm. a — ježto se jedná pouze o výjimečné případy — vázati převzetí úředníka do vyšší kategorie na podmínku, že bude zařaděn do nižší hodn. třídy, než která mu v dřívějším odvětví služebním příslušela. »Postavení dle hodn. třídy« (rangsklassen- massige Stellung) v odst. 3 § 36 neznamená tedy pořadí, nýbrž hodnostní třídu. Převzetí úředníka do jiného služ. odvětví může býti učiněno závislým na tom, že se úředník ten vzdá své dosavadní hodn. třídy, tak aby v novém odvětví mohl býti jmenován do třídy nižší. Z toho tedy plyne a contrario ovšem, že — pokud taková výhrada učiněna nebyla — nelze úředníku při převzetí jeho do jiného služ. odvětví vžiti jeho hodn. třídu, neznamená to však, že by mu zůstalo v této třídě zachováno také dosavadní jeho pořadí. Pro toto pořadí je rozhodno jedině ustanovení § 37 sl. pragm. Nelze tedy z § 36 služ. pragm. pro pořadí st-lovo ve skupině C účetních úředníků nic dovoditi, neboť pro stanovení pořadí rozhodným jest pouze § 37 služ. pragm., jak shora uvedeno.
Pokud st-1 namítá, že od počátku svým vzděláním, svou kvalifikací a prací patřil do skupiny C Úředníků, a že bylo zřejmým bezprávím, byl-li st-1 se středoškolským vzděláním jmenován do kategorie úřednictva, která nevyžadovala ani vzdělání nynější střední školy, spokojujíc se s každým vzděláním přesahujícím rozsah školy obecné, jest tato námitka pro sporný případ irelevantní, neboť rozhodným jest toliko, do které kategorie byl jmenován. Jestliže žal. úřad propočetl st-li služ. dobu jako by již od počátku byl jmenován v kategorii C stát. úředníků, nelze z toho ještě souditi, že byl jmenován účetním úředníkem se zpětnou platností od 1. dubna 1921, kdyžtě ve skupině účetního úřednictva byl jmenován teprve dekretem z 20. března 1923 a nikoliv k 1. dubnu 1921.

Citace:

č. 7973. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 810-813.