Č. 7787.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: Jak jest vyměřiti dávku, zcizí-li se nemovitosti v různých obcích a různé ceny za cenu jednotnou?
(Nález ze dne 5. března 1929 č. 4619.) Věc: František C. v L. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Kupní smlouvou z ... prodal st-l pozemky v kat. obcích L. a St. v celkové výměře 120 222,23 čtv. sáhů — z čehož na pozemky připadá výměra 13 520,90 čtv. sáhů — za jednotnou cenu 16 Kč za 1 čtv. sáh, tudíž celkem za 1 923 555 Kč 68 h. Plat. rozkazem zem. inspektorátu z 29. září 1926 byla vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti z převodu týkajícího se pozemků ve St. na základě zcizovací ceny 216 334 Kč 40 h, případající na pozemky tyto z celkové trhové ceny podle jejich výměry.
Odvolání namítající, že bylo vzíti za základ pro vyměření dávky nikoliv zcizovací cenu vypočtenou podle jednotné ceny smluvní za 1 čtv. sáh podle výměry pozemků, nýbrž zcizovací hodnotu, ježto hodnota pozemků ve St. smluvené ceny nedosahuje, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z těchto důvůodů: Stížnost tvrdí, že při vyměření dávky mělo býti užito ve smyslu § 15 odst. 2 pravidel o obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti ustanovení § 10 pravidel a že tudíž měla býti vypočtena a za základ vyměření dávky položena obecná hodnota pozemků ke dni zcizení. Stížnosti nelze přiznati důvodnost. V daném případě není vyměření dávky na základě obecné hodnoty ke dni zcizení obligatorní, neboť ve smlouvě byla sjednána jednotná cena. Jestliže podle tvrzení strany hodnota pozemků ve St. této smluvené ceny nedosahuje, jest míti za to, že za tyto pozemky byla zaplacena cena zvláštní obliby. V tomto případě nemá však strana nároku na vyměření dávky na základě obecné hodnoty.
O stížnosti uvážil nss takto: — — —
Poukazujíc na ustanovení § 15 odst. 2 ve spojení s §em 10 odst. 4 dávk. pravidel č. 143/22 namítá stížnost, že za základ pro vyměření dávky bylo vžiti nikoliv zcizovací cenu pozemků ve St., vypočtenou podle smluvené jednotkové ceny za 1 čtv. sáh a podle jejich plošné výměry, nýbrž — vzhledem k tomu, že zcizeny byly současně pozemky v různých obcích a nestejné jakosti — jejich hodnotu obecnou v době zcizení. Nss dal stížnosti za pravdu.
Paragraf 15 dávk. prav. č. 143/22 stanoví, že, jde-li o nemovitost ležící v několika obcích, je předepsati dávku starostou každé jednotlivé obce z přírůstku hodnoty té části nemovitosti, která v obci leží; při tom užiti jest obdobně ustanovení § 10 pravidel.
Z předpisů § 10 přichází tu pro obdobu v úvahu ustanovení o tom, jak postupovati, zcizí-li se v celku nemovitost, jejíž skutečných podílů bylo nabyto v různých dobách. Podle odst. 2. děje se v tomto případě vyšetření dávkou povinného přírůstku hodnoty a vyměření dávky pro každou z těchto částí zvláště tak, že se zcizovací cena (hodnota) celé nemovitosti rozdělí na jednotlivé části podle plošné výměry a porovná s dřívější nabývací cenou (hodnotou) jednotlivých dílů. Odst. 4. dodává pak k tomu, že při nestejné jakosti částí souboru nemovitosti jest cenu jednotlivých dílů zjistiti místo podle plošné výměry vyšetřením jejich obecných hodnot. Pro případy § 15 plyne z těchto ustanovení tedy imperativní předpis, že, jde-li o soubor nemovitostí ležících v několika obcích a jeho díly po jednotlivých obcích jsou nestejné jakosti, dlužno přírůstek hodnoty vyšetřiti pro každý tento díl zvlášť, a to nikoli na podkladě cen a plošných výměr, nýbrž na základě jejich obecných hodnot.
Jestliže tedy st-l tvrdil, že ze souboru jednotně zcizeného díl ve St. a díl I-cký jsou nestejné jakosti, a úřad nezjistil opak, byl povinen podle § 15/2 a § 10/4 dávk. pravidel dávku vyměřiti na základě obecné hodnoty pozemků ve St., a nikoli na podkladě zcizovací ceny vypočtené dle plošné výměry.
K témuž výsledku došlo by se ostatně i podle dávk. řádu č. 545/20. Je-li předmětem smlouvy soubor nemovitostí ležících v několika obcích, dlužno předpoklady pro vyměření dávky zjistiti a dávku vyměřiti vzhledem k ustanovení § 28 odst. 1 pro každou obec zvlášť. Byla-li pak zcizovací cena smluvena souhrnně nebo podle určitých jednotek pro celý komplex, strana však tvrdí, že nemovitosti po jednotlivých obcích jsou nestejné jakosti, nastává případ, že cena zcizovací jednotlivých dílů souboru — které, jak uvedeno, pro vyměření dávky nutno posuzovati každý samostatně, — nedá se bezpečně zjistiti, a nutno pak podle § 9 dávk. ř. pro vyměření dávky vžiti za základ obecnou hodnotu.

Citace:

č. 7787. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 404-406.