Č. 7666.

Stavební právo. — Řízení správní: Kdo je legitimován k opravnému prostředku v řízení o schválení stav. projektu?
(Nález ze dne 3. ledna 1929 č. 34812/28.)
Věc: Václav V. ve V. proti zemskému správnímu výboru v Praze o legitimaci k rekursu ve věci stavební.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ke stížnostem Václava V., že žadatel Václav K. při provádění povolené stavby ohradní zdi překročil stav. čáru, a že při zdi staví i chlívky, k nimž nemá stav. povolení, zakázal obecní úřad ve V. výměry z 26. září 1926 a 8. října 1926 Václavu K. další provádění stavby. — Osk. ve S. k rekursu stavebníka, jenž zatím požádal též o povolení ke stavbě chlívků, výměrem ze 6. prosince 1926 zákaz zrušila. — Proti jejímu rozhodnutí podal Václav V. odovlání, jež zsv nař. rozhodnutím zamítl, poněvadž v záležitosti, o kterou jde, není sousedem ve smyslu § 35 stav. řádu a není proto ke stížnosti legitimován.
O stížnosti uvážil nss takto:
St-l se domnívá, že byl k rekursu legitimován proto, že rekursy ve věcech stavebních mohou podati nejen sousedé, nýbrž všechny osoby, jichž stavba se týče. Stavba, o niž jde, týče se prý st-le, poněvadž řečené cesty, při níž zeď je postavena, používá k jízdě vozy, parní mlátičkou, žacími a sekacími stroji, a má tedy zájem na tom, aby cesta ona stavbou nebyla zúžena do té míry, že by tudy projížděti nemohl. — Námitka tato není důvodná.
Okruh osob, které mohou proti určitému stav. projektu podávati námitky při stav. komisi a které v důsledku toho mohou si i stěžovati, odepře-li stav. úřad zakročiti proti stavbě, jež není kryta stav. povolením, je určen v §§ 35 a 37 stav. řádu. Dle těchto ustanovení mohou námitky podávati jen ty osoby, »jichž stavba se týče«, t. j. jichž individuelních práv chráněných stav. řádem stavba se dotýká. V daném případě vystupuje st-l na ochranu volné jízdy po uličním pozemku, tedy na ochranu obecného užívání veř. statku, při čemž ovšem hájí především svoji účast na tomto užívání. Leč účast st-le na obecném užívání uličního pozemku není jeho individuelním právem, a nemůže proto svou legitimaci k námitkám proti stav. projektu zakládati na tom, že stavbou bude omezeno obecné užívání veř. statku. Zda by námitky tohoto obsahu mohla vznésti obec jako správkyně veř. statku, netřeba zkoumati, ježto obec si nestěžuje.
St-l hájí dále svoji legitimaci k rekursu tím, že rekurs jeho vlastně směřoval proti nedodržení plánu polohy. Poněvadž každý občan je oprávněn podávati námitky proti plánu polohy v řízení o jeho schválení, má st-l za to, že může také každý občan vytýkati nedodržení jeho v povolovacím řízení stavebním. Ani tato námitka není důvodná.
Z okolnosti, že st-l mohl by snad dle § 4 stav. řádu podáním připomínek k vyloženému polohovému plánu vykonávati jistý vliv na stanovení tohoto plánu, neplyne ještě nikterak, že je legitimován i k tomu, aby bděl nad dodržováním schváleného plánu při veškerém pozdějším provádění staveb bez ohledu na to, je-li vůči dotčené stavbě sousedem neb interesentem, neboť stav. řád přiznává postavení strany v řízení stav. právě jen bezprostředním interesentům, jichž stavba se týče, a nikoliv všem občanům.
Také okolnost, že st-l si vymohl výměr prvé stolice, nemůže založiti jeho legitimaci k rekursu, neboť postavení strany v řízení správním nepřísluší každému, kdo svým zakročením u úřadu vyvolal akt úřední, nýbrž jen tomu, jehož práv a zájmů zákonem chráněných toto rozhodnutí se dotýká.

Citace:

Č. 7666. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 165-166.