č. 7981.

Stavební právo: * 1 Přípravné řízení předepsamé § 9 zák. č. 88/20 pro vypracování přehledného plánu regulačního má povahu penze informační a nemá za účel poskytovati ochranu interesentům. Tuto ochranu poskytuje jim teprve řízení podle § 10 cit. zák. — 2 O významu tohoto plánu — věty jako při Boh. A 6563/27, 1, 2 a 3.
(Nález ze dne 29. května 1929 č. 10675.)
Prejudikatura: Boh. A 6563/27.
Věc: Firma J. a K. v P. a Václav P. v K. (adv. Dr. Ludv. Janowitz z Prahy) proti ministerstvu veřejných prací o potvrzení přehledného regulačního a zastavovacího plánu.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím potvrdilo min. prací za určitých podmínek částečný přehledný regulační a zastavovací plán pro K-ou třídu v K. s přilehlými částmi třídy V-ské, ulice P-ovy a části třídy P-ní při jejím styku s ulicí P-ovou a to v té úpravě, jak se na něm usnesla státní regulační komise ve schůzi dne 18. května 1927, a zamítlo námitky st-lů proti tomuto plánu vznesené.
O stížnostech do tohoto rozhodnutí podaných uvážil nss takto: Stížnosti formulují několik námitek, které žal. úřad v odv. spise označuje za nepřípustné proto, že nebyly již v řízení správním vzneseny (§ 5 zák. o ss). Tyto podle názoru žal. úřadu nepřípustné námitky jsou: 1. Regulované území nehodí se pro svou nepatrnou rozlohu ani k částečné úpravě plánem přehledným; 2. po dobu suspense 3 oddílu zák. č. 88/20 (§ 26) nemůže bytí předmětem plánu přehledného území, které bylo a jest již upraveno platným plánem polohy dle stav. řádu; 3. přehledný plán smí obsahovati pouze povšechnou úpravu regulovaného území a nikoliv detailní podmínky zastavovací, jakými jsou podmínky uvedené sub 1. až 5. 2 části nař. rozhodnutí.
K tomu jest poznamenati, že uvedené námitky skutečně nebyly v námitkovém řízení proti přehlednému plánu uplatněny a že tedy při přísném výkladu § 5 zák. o ss byly by nepřípustný. Než i kdyby bylo možno námitky tyto připustiti v řízení před nss-em, ježto jimi popírá se přípustnost určitého obsahu přehledného plánu, resp. překročení zákonného předmětu tohoto plánu, a tím i překročení kompetence státní regulační komise, jakož i kompetence žal. úřadu plán ten potvrzujícího, nebylo by lze žádnou z uvedených námitek uznati důvodnou.
Pokud jde o námitku 1. vyslovil nss již v nál. Boh. A 6563/27, že jednotlivý dílec přehledného plánu nepozbývá povahy přehledného plánu ve smyslu § 2 zák. č. 88/1920 již proto, že území jím upravené má v poměru k celkovému území uvedenému v § 3 cit. zák. nepatrnou rozlohu. Neboť záleží jen na tom, zda obsah dílčího plánu má význam pro dosažení cíle plánu přehledného, t. j. pro vytvoření organického městského celku. Zdali tomu tak jest, je otázka skutková, která ovšem musila by býti relevována již v řízení správním.
K námitce 2. lze odkázati na odůvodnění nál. svrchu cit., kde bylo podrobně vyloženo, jaký je právní význam suspense 3 oddílu zák. č. 88/1920. Zejména bylo tam vysloveno, že přehledný plán může zbaviti účinnosti i úpravy provedené platnými plány polohy, z čehož nutně plyne, že i území plánem polohy upravené může býti předmětem plánu přehledného. Jen tento výklad dá se srovnati s intencí zákona, ježto jinak by plán nebyl plánem přehledným pro území v § 3 cit. zák. ohraničené, jímž podle zákona býti má ,nýbrž jen jakýmsi doplňkem platných plánů polohy, ač podle zjevného úmyslu zákona má býti plánem vyššího řádu, jemuž i platné plány polohy musí ustoupiti.
Ve třetí z uvedených námitek vytýká, stížnost, že plán přehledný smí míti jen obsah povšechný. Otázka tato byla rovněž svrchu cit. nálezem řešena a zodpověděna v ten smysl, že z přehledného' plánu jsou nanejvýše vyloučeny takové úpravy detailní, které pro vytvoření jednotného organického celku po stránce výstavby města nemají významu. Úpravy mající tento význam mohou naproti tomu býti předmětem přehledného plánu, třebaže šlo o úpravy detailní. Při posouzení otázky, zda určité podrobnosti přehledného plánu jsou pro vytvoření jednotného organického celku významné či nikoliv, jde o odborně-technické hodnocení různých relací, jejichž správnost nemůže nss přezkoumávat věcně, ježto nejde při tom o otázky právní, nýbrž pouze o otázky skutkové podléhající zásadně přezkoumání nss-.u pouze po stránce formální, t. j. po stránce správnosti a úplnosti řízení (§ 6 zák. o ss). Po této stránce však stížnosti žádných námitek neformulují, jak žádá § 18 zák. o ss a nemá proto nss příčiny zabývati se otázkou,, do jaké míry rozhodnutí tátové podléhá kognici nss-u s hlediska § 6 zák. o ss, a do jaké míry se z ní vymyká.
Nepochybně přípustná je další námitka stížnosti, že nebylo náležitě provedeno řízení podle § 9 zák. č. 88/1920, zejména že státní regulační komise a žal. úřad nepřesvědčily se o tom, zda ve smyslu tohoto ustanovení byla interesentům poskytnuta možnost, aby předložili svá přání a připomínky k zamýšlenému zdělání přehledného plánu státní regulační komise. Námitkou touto vytýkají tedy stížnosti vadnost formálního postupu při přípravných pracích pro zdělání přehledného plánu. Než i kdyby toto přípravné řízení podle § 9 skutečně bylo bývalo provedeno jinak než tento předpis ustanovuje, slušelo by položiti otázku, zdali mohli tím st-lé býti zkráceni ve svých právech. Nutno totiž míti na zřeteli, jaký jest účel řízení podle § 9. Nejde tu zřejmě o nic více, než aby dříve, než stát. komise reg. přistoupí k vypracování přehledného plánu, zjištěna byla příslušná přání obcí a obyvatelstva, a aby byly takto získány podněty pro vytvoření přehledného plánu. Jde tu tedy v podstatě o veř. anketu, která má usnadniti stát. reg. komisi účelné splnění jejího úkolu, nejde tu však ještě o ochranu zájmů interesentů, o něž se zákon postaral teprve v následujícím ustanovení § 10, kterýž poskytuje obcím, úřadům i jednotlivcům právo připomínek i námitek proti přehlednému plánu již vypracovanému a stát. reg. komisí veřejně vyloženému. Jen kdyby toto právo připomínek a námitek tylo obcím a interesentům zkráceno, bylo by lze uznati v tom podstatnou vadu řízení, nikoli v zanedbání řízení podle § 9, které je stanoveno ve prospěch prací stát. reg. komise a nikoliv na ochranu interesentů.
Ostatně budiž poznamenáno, že jak z předložených správních spisů je patrno, vydala obec K-ská dne 1. června 1920 veř. vyhlášku ve smyslu § 9 cit. zák., takže vytýkaná vada ve skutečnosti vůbec ani se nesběhla.
V další námitce popírají stížnosti vůbec potřebu regulace území sporným přehledným plánem upraveného a vytýkají, že i v případě takové potřeby neměla býti tak velká plocha určena pro veř. komunikace a uzmuta zastavění, ježto se tím dává nepřípustná přednost zájmům komunikačním na úkor péče bytové.
Námitka tato, namířená proti techn. Obsahu přehledného plánu, pokud je vůbec přípustná, je bezpodstatná. Že náležité vyřešení péče o potřeby komunikační náleží k úkolům přehledného plánu, nemůže vzhledem k ustanovením §§ 1 a 2 cit. zák. býti pochybeno, a stížnost to ani nepopírá. K úkolům přehledného plánu náleží ovšem také péče o takovou úpravu, která vyhovuje potřebám bytovým. Leč vzájemné odvažování těchto dvou jakož i všech ostatních zájmů veřejných, k nimž při zdělávání přehledného plánu sluší hleděti, svěřil zákon stát. reg. komisi, dav jí za tím účelem rozsáhlou pravomoc, kterou neomezil zákonnými direktivami do té míry, aby nss mohl účelnost a přiměřenost jejich úprav věcně přezkoumávati. Že by stát. reg. komise a potvi zující úřad byly opomenuly opatřiti si dostatečný materiál procesní k posouzení a vzájemnému odvážení a vyrovnání řečených zájmů, stížnosti konkrétně nevytýkají, a nss neměl příčiny, ba ani možnosti, aby po této stránce nař. rozhodnutí přezkoumával, a to tím méně, ježto zjišťování dotčených skutkových poměrů v obvyklých procesních formách z pravidla není zapotřebí, ba není ani možno. Konečně uvádějí stížnosti jako důvod, pro který mělo býti potvrzení plánu odepřeno a námitkám jejich vyhověno, těžké finanční poškození st-lů, které by nastalo, kdyby plocha, na které jejich domy stojí, byla dle přehledného plánu věnována pro veř. prostranství. Stížnosti však přehlížejí, že přehledný plán stejně jako plány polohy podle řádu stav. již dle svého účelu musí míti za následek pronikavé zásahy do majetkové sféry majitelů pozemků v území plánem upraveném. Zákon č. 88/20 za tímto účelem poskytuje v § 22 obci i právo vyvlastňovací. Nemůže tedy případná majetková újma, jež vlastníkům pozemků při provádění úpravy vzejde, býti sama o sobě právní překážkou úprav přehledným plánem stanovených. Stížnosti ostatně přehlížejí, že plán přehledný, i kde bezprostředně proti majitelům pozemků působí, neukládá jim již sám o sobě a bezprostředně odstraniti budovy s míst plánem tímto veř. prostranství věnovaných, nýbrž má proti nim význam potud, že musí se jím sami při svých budoucích stavbách říditi a dále potud, že objekty jejich mohou sice býti vyvlastněny, ale jen za daších předpokladů § 22 cit. zák., t. j. jen tehdy, kdyby ve směrech tímto předpisem stanovených byly skutečnou závadou.

Citace:

č. 7981. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 826-829.