č. 8043.

Samospráva obecní. — Řízení správní: 1 Lze svolati schůzi obecního zastupitelstva k volbě obecní rady na neděli? — 2 Lze si u nss-u stěžovali do rozhodnutí, kterým min. vnitra v cestě instanční rozhlodlo o přípustnosti takového postupu, nebéře-li se zároveň v odpor výsledek voleb takto vykonaných?
(Nález ze dne 19. června 1929 č. 11.959.)
Věc: JUDr. Stanislav L. a spol. proti ministerstvu vnitra o svolání schůze obecního zastupitelstva na neděli.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Výměrem ze dne 4. října 1926 svolala osp v St. podle § 59 řádu volení v obcích členy obecního zastupitelstva ve V., zvolené dne 19. září 1926, ke schůzi za účelem volby starosty, náměstka a obecní rady, a to na neděli dne 17. října 1926 o 3. hod. odpoledne. Podáním z 9. října, pokud se týče z 12. října 1926 požádali dnešní st-lé zároveň s řadou jiných zvolených členů obecního zastupitelstva, aby ustavující schůze obecního zastupitelstva byla přeložena na jiný, a to všední den. Výměrem z 12. října 1926 nevyhověla osp žádosti té, podotýkajíc, že určení dne ustavující schůze obec. zastupitelstva spadá do volného uvážení úřadu, který při určení dne schůze vycházel ze stanoviska, že bude výhodnějším dnem neděle, poněvadž 2/3 členů zastupitelstva jsou živnostníci a obchodníci, kteří nejspíše se mohou volby v neděli odpoledne účastniti.
Z tohoto rozhodnutí odvolali se st-lé, kteří se zatím dne 17. října 1928 ustavující schůze obec. zastupitelstva účastnili, spolu s řadou jiných členů obec. zastupitelstva k zsp-é v Praze, jež rozhodnutím z 30. června 1927 odvolání zamítla jednak jako nepřípustné, jednak jako bez- důvodné z těchto důvodů: O svolání členů obec. zastupitelstva k volbě obecní rady platí předpisy vydané obec. zřízením a novelou k němu ze 7. února 1919 č. 76 Sb. o svolání schůzí obec. zastupitelstva. Dle § 10 této novely mají v obcích do 1000 obyvatelů schůze obec. zastupitelstva býti konány tak, aby jeho členové byli nejméně rušeni ve svém zaměstnání. Pro svolávání schůzí v obcích přes 1000 obyvatel zákon žádného ustanovení o době schůze nemá, a tedy určuje obecní starosta, v daném případě osp, dobu schůze podle volného uvážení. Stížnost jeví se proto nepřípustná a v zákoně neodůvodněná. Osp tím, že volbu obecní rady stanovila na neděli, jednala úplně v intencích cit. § 10 novely, totiž, aby členové obec. zastupitelstva nebyli ve svém zaměstnání rušeni. Rovněž přihlížela při stanovení dne volby obecní rady analogicky k ustanovení § 28 ob. řádu vol., dle kterého volba obec. zastupitelstva má se díti v neděli, čímž zákon opětně projevil úmysl voličům účastenství na volbě zajistiti. Jestliže tedy osp určila dobu volby obecní rady na neděli, jednala v intencích cit. § 10 novely a § 28 ob. řádu vol. totiž, aby každému členu obec. zastupitelstva účastenství na volbě zajistila, a nelze proto v jejích výměrech, proti nimž odvolání směřuje, shledati nezákonnost.
Dalšímu odvolání nebylo vyhověno nař. rozhodnutím z důvodů rozhodnutí vzatého v odpor, hlavně pak z důvodu, že není zákonného předpisu, který by konání schůzí obec. zastupitelstva, zvláště pak schůze podle § 59 ob. řádu vol. v čas nedělní zakazoval, a zákaz takový nelze odvozovati ani z ustanovení posledního odstavce § 10 zák. č. 76/19 pro obce nad 1000 obyvatelů. St-lé pak ostatně proti platnosti usnesení schůze z neděle dne 17. října 1926 nepodali námitek ve smyslu § 67 obec. řádu volebního.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Nař. výrokem nebylo rozhodnuto všeobecně a pro všecky případy o tom, zdali je přípustno svolávati schůze obec. zastupitelstva na neděli. Bylo jím toliko vysloveno, že svolání určité, k volbě starosty, náměstka a obecní rady stanovené schůze obecního zastupitelstva na neděli dne 17. října 1926 bylo ve shodě s platnými normami právními. Judikátním obsahem nař. rozhodnutí je tedy toliko výrok, že konkrétní opatření v řízení volebním bylo se zákonem ve shodě.
Přítomná stížnost — souhlasně s obsahem adm. prostředků opravných — nesměřuje však proti výsledku voleb vykonaných v oné schůzi, proti jejímuž svolání se st-lé bránili, nýbrž domáhá se jen výroku, že ono přípravné opatření, totiž svolání schůze právě na neděli, nebylo po právu. Nedotýkajíce se nijak vol. aktu v oné schůzi provedeného, předkládají st-lé nss-u k rozhodnutí otázku ryze akademickou, což ostatně stížnost sama výslovně uznává. Leč k řešení otázek ryze akademických nss, jenž podle § 2 zák. o ss má poskytovati ochranu proti zásahům do subj. práv, povolán není. Tím méně mohl se nss zabývati pouhou incidentní otázkou řízení volebního, kdyžtě i zodpovědění otázky této ve smyslu stížnosti mohlo by na konec vésti toliko ke zrušení vol. aktu, jehož se však st-lé nedomáhají, prohlašujíce naopak, že tento akt volební přejí si míti zachován v platnosti.

Citace:

č. 8043. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 940-942.