Č. 7776.

Školství: Kdy možno v řízení podle § 20 mor. zák. č. 4 z. z. z r. 1906 míti za to, že národnost dítěte se liší od národnosti jeho manželského otce?
(Nález ze dne 26. února 1929 č. 3834.)
Prejudikatura: Boh. A. 1514/22, 3060/24, 6875/27, 7566/28 a j.
Věc: Městký školní výbor pro německé školy v Brně (vrch. mag. rada Dr. Felix Lupprich) proti ministerstvu školství a národní osvěty o reklamaci Richarda H. ze školy české.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Městský školní výbor pro školy něm. v Brně reklamoval podáním z 27. března 1926 Richarda H., žáka 2. třídy české obecné školy v třídě v Brně, pro školu německou, poněvadž jest dle svého otce národnosti německé.
Rozhodnutím z 25. října 1926 vyslovilo předsednictvo zšr-y v Brně, že provedeným šetřením, zejména protokolárními výslechy otce a matky reklamovaného Richarda H. bylo zjištěno toto: Otec dítka je národnosti něm., pochází z něm. rodičů a navštěvoval v mládí jen něm. školy. Matka dítěte je národnosti polské, hovoří plynně česky, jazyk něm. málo ovládá. Mateřským jazykem dítka je tudíž jazyk polský. V rodině mluví dítko hlavně česky a mimo to též polský. Jinak dítko obcuje pouze s českými dětmi a s českým okolím a řeči něm. vůbec neovládá, dítko navštěvovalo dosud české školy, počínajíc od mateřské školky a doma jest vychováváno převážně v jazyku českém, čemuž otec nebrání, ba naopak svěřuje výchovu dítěte, jak sám udává, úplné jeho matce a to v duchu českém, dále že nepřihlíží vůbec k tomu, aby dítko v duchu českém. Oba rodiče stýkají se výhradně se společností českou, čtou většinou české knihy a časopisy a jsou členy jen českých spolků. Dle uvedených, provedeným šetřením zjištěných okolností, nelze v daném případě národnost reklamovaného dítka považovati za závislou na národnosti otce, neboť týž tím, že zcela ponechává výchovu dítka matce a to v duchu českém, dále se nepřihlíží vůbec k tomu, aby dítko si osvojilo jazyk něm. a neposkytuje mu ani možnosti ke styku s něm. prostředím, dává zřejmě na jevo, že odlišuje národnost svou od národnosti dítěte. Za tohoto stavu třeba pak uznati, že národnost reklamovaného dítka jest skutečně odlišnou od národnosti otce a že dítko následuje ve své národnosti svou matku. Jelikož však v Brně není školy s vyučovacím jazykem polským, jest rodičům ponecháno na vůli, chtějí-li dítko posílati do školy s českým nebo s něm. jazykem vyučovacím. Zšr nevyhověla proto žádosti měst. škol. výboru pro něm. školy v Brně o vyloučení dítka ze školy české a jeho přikázání škole německé, poněvadž nejsou splněny pro toto opatření předpoklady podle § 20 zák. ze 27. listopadu 1905 čís. 4 z. z. z roku 1906.
Odvolání stěžujícího si měst. škol. výboru bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y.
O stížnosti nss uvážil: — — — —
Obě strany vycházejí shodně z toho, že otec dítěte je nejen něm. původu, ale také dosud něm. národnosti, dále že matka dítěte je národnosti polské ; kdežto však žal. úřad, z důvodů uvedených v rozhodnutí zšr-y má za to, že dítě sleduje v daném případě národnost své matky — že je tedy národnosti polské, stojí stížnost na stanovisku, že tomu tak není, naopak že není důvodů pro úchylku národnosti dítěte od něm. národnosti jeho otce. Při tom však nenamítá stížnost nic proti právnímu názoru žal. úřadu, resp. zšr-p, že v případě, že dítě by bylo národnosti polské, rodiče jeho mohou — když v Brně polské školy veřejné není, voliti, zda chtějí dítko posílati do školy něm. nebo české, takže ani nss neměl příčiny správnost tohoto právního nazírání přezkoušeti. Rovněž nenamítá stížnost nic proti jednotlivým faktům uvedeným v rozhodnutí o jazykových a národnostních poměrech v rodině H-ově. Na sporu je tedy jenom, zda okolnosti, na které rozhodnutí poukazuje, jsou způsobilé vésti k závěru, že dítko sleduje polskou národnost své matky.
V tomto směru setrvává nss na právním názoru zastávaném v konstantní judikatuře, že totiž dítě sleduje zpravidla národnost svého manželského otce, pokud zvláštní okolnosti nesvědčí o opaku.
Stížnost má za to, že odklon národnosti dítěte od národnosti manželského otce je možný jen tehdy, jestliže otec svých práv otcovských se buďto sám vzdal anebo jich byl zbaven.
Toto nazírání stížnosti neuznal však nss v souhlase s dosavadní svou judikaturou za správné. Naopak uvedl nss v některých svých nálezech okolnosti, že »otec rodinu opustil, po léta se o ni nestará, zejména neurčí, které národnosti dítě má náležeti« (nál. Boh. A. 1514/ 22), dále že »otec na výchovu dítěte vůbec vlivu nemá« (nál. z 1. února 1923 č. 1481), nebo případ »zbavení moci otcovské, opuštění rodiny otcem a pod.« (nál. z 23. února 1923 č. 3221) jenom příkladmo jako takové, které mohou eventuelně zdůvodniti odklon národnosti dítěte od národnosti manželského otce, aniž tím však měla a mohla býti vyloučena možnost odklonu takového i za jiných zvláštních okolností; jako takové okolnosti uvedl pak nss rovněž pouze demonstrativně na př. v nál. Boh. A. 3060/24 případ, že dítě vůbec nezná jazyk národnosti otcovy, nebo že je i otcem vychováváno v jiném jazyku (srovn. též nál. z 23. února 1923 č. 3220, pak nál. Boh. A. 6875/27 a ze 16. prosince 1927 č. 26 693).
Nss stojí tedy naopak na stanovisku, že je sice pravidlem, že dítě sleduje národnost svého manželského otce, že však úchylka je možná pro závažné okolnosti, jak shora byly příkladmo uvedeny. Zda pak v konkrétním případě okolnosti takové odklon dítěte od národnosti jeho otce odůvodňují, jest ovšem věcí hodnocení zjištěných okolností, kteréžto hodnocení musí nss ve smyslu pravidla vysloveného v § 6 odst. 1 zák. o ss přenechati správnímu úřadu, pokud tu ovšem není vad ve smyslu odst. 2. téhož paragrafu (zejména nedostatečné zjištění skutkové podstaty, rozpor se spisy, resp. logická nemožnost závěru).
Že by v daném případě takové vady se byly sběhly, anebo že by snad okolnosti, uvedené v rozhodnutí zšr-y, podle zásad logického myšlení nemohly zdůvodniti závěr, že národnost dítěte se v daném případě neshoduje s národností manželského otce, nss neshledal a musil proto ve smyslu § 6 odst. 1 svého zák. svůj nález založili na závěru žal. úřadu, že dítě, o něž jde, je národnosti polské.
Ale pak nelze shledati nezákonnost v tom, že žal. úřad, resp. zšr nevyhověly žádání stěžujícího si měst. škol. výboru, aby Richard H. byl vyloučen ze školy české a přikázán do školy německé.

Citace:

č. 7776. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 386-388.