Č. 7764.

Vojenské věci: I. Podle § 5 odst. 2 a 5 zák. č. 195/1920 zamezuje nepříznivá kvalifikace i postup do dalšího platového stupně hodnostní třídy, jejíchž platů nabyto časovým postupem a nikoli jmenováním. — II. Ustanovením § 5 odst. 5 téhož zák., že pro časový postup nejsou započítatelny roky, v nichž byla nepříznivá kvalifikace dána, vylučuje se ze zápočtu pro časový postup vždy celý kvalifikační rok, v němž byla nepříznivá kvalifikace dána, i když kvalifikace tato, resp. nezpůsobilost k povýšení jest podle kvalifikační listiny omezena na část roku.
(Nález ze dne 22. února 1929 č. 3592).
Prejudikatura: Boh. A. 7643/28.
Věc: Josef K. v Bratislavě proti ministerstvu národní obrany o vrácení zálohy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: st-l, jmenovaný dle osobního věstníku mno ze 6. května 1922 č. 37 dnem 1. listopadu 1921 nadporučíkem (10. hodn. třída), měl na základě propočítání služ. doby dne 1. ledna 1921 plat 9. hodn. třídy 1. plat. stupně s vybývající dobou 1 roku a 11 měsíců, takže měl postoupiti dnem 1. prosince 1921 do platů 9. hodn. třídy 2. plat. stupně, ale tento plat. postup nebyl uskutečněn, aniž bylo o něm rozhodováno. St-l byl za kvalifikační rok od 1. října 1921 do 30. září 1922 popsán jako k povýšení nezpůsobilý, a to na základě nepříznivé kvalifikace, jež byla v rubrice 12. a 13. kvalifikační listiny díl 2. zapsána s dodatkem, že tato vada platí od 6. května 1922. Rovněž za období 1922/23 a 1923/24 dostal st-l v rubrice 12. kval. listiny díl 2. známku 2 a za rok 1923/24 mimo to v rubrice 18. známku 1, a byl označen za nezpůsobilého k povýšení. Výnosem z 21. prosince 1923 povolilo mno, aby voj. gážistům v činné službě byly podle pravděpodobného výsledku nového propočtení služ. let, upraveného vl. nař. z 20. prosince 1923, vydaným k provedení zák. č. 152/1923, — jež bylo ve sbírce zákonů a nařízení vyhlášeno teprve později pod č. 10 ex 1924 —, vyplaceny nezávazně zálohy do určité výše tam stanovené.
Ve smyslu tohoto výnosu byla st-li příslušnou hosp. správou vyplacena záloha 2 000 Kč. Účetním nálezem hosp. správy posádkového velitelství v Bratislavě z 12. května 1926 bylo st-li předepsáno vrácení této zálohy z důvodu, že v důsledku definitivně přezkoušeného osobního výkazu a diskvalifikace, hosp. správě oznámené, bylo zjištěno, že st-l nároku na doplatky nemá, a že mu tudíž nenáležela záloha 2 000 Kč v prosinci 1923 vyplacená.
Nař. rozhodnutím zamítlo mno st-lův rekurs proti tomuto účetnímu nálezu z důvodů, že st-l byl ode dne 1. října 1921 až do svého přeložení do výslužby (dne 1. května 1924) v kval. listině popsán jako »k povýšení nezpůsodilý« a byl tudíž podle § 5 zák. č. 195/20 vyloučen z časového postupu, takže nemohl dosáhnouti vyšších požitků než 1. plat. stupně 9. hodn. třídy, do nichž byl podle přezkoušeného osobního výkazu ke dni 1. ledna 1921 zařaděn.
O stížnosti uvážil nss toto:
Na sporu, vyvolaném výrokem o vrácení zálohy, jest otázka řešená teprve v účetním nálezu, resp. v nař. rozhodnutí, totiž otázka, zdali st-li vzhledem k jeho kvalifikaci vzešel dnem 1. prosince 1921 nárok na postup do požitků 2. plat. stupně 9. hodn. třídy čili nic. Žal. úřad tvrdí, že nikoli, poněvadž st-l byl v den časového nápadu požitků 9/2, t. j. dne 1. prosince 1921, z časového postupu podle zák. vyloučen, byv od 1. října 1921 až do svého přeložení do výslužby popsán v kval. listině jako nezpůsobilý k povýšení; st-l pak namítá, že mu tento nárok vzešel, poněvadž dne 1. prosince 1921 kvalifikačně ještě vyhovoval, když byl ještě dne 6. května 1922 povýšen.
Nss neuznal stížnost důvodnou.
Paragraf 5 zák. z 19. března 1920 č. 195 Sb., jehož se žal. úřad dovolává, stanoví v tomto směru v odst. 2, že časový postup jest postup do platů nejblíže vyšší hodn. třídy beze změny postavení v hodn. třídě a postup do dalších stupňů platových v této hodn. třídě, a v odst. 5, že časový postup jest nepřípustný jen tehdy, když gážista vyhovuje podmínkám pro povyšování ustanoveným, a že nepříznivá kvalifikace zamezí časový postup, takže roky, v nichž byla takováto kvalifikace dána, nejsou započítatelny pro časový postup. Vl. nař. č. 10/24, provádějíc toto ustanovení, stanovilo pak v § 4, že voj. gážista má nárok na časový postup, je-li v kval. listině popsán aspoň jako »k povýšení způsobilý«, a není-li kromě toho z jiných důvodů z postupu vyloučen.
Poněvadž st-l jako nadporučík nepřišel do platů 9. hodn. třídy jmenováním, nýbrž právě časovým postupem, sluší i sporný postup jeho do požitků 9. hodn. třídy 2. plat. stupně posuzovati jako postup časový a vztáhnouti na něj ustanovení o časovém postupu právě uvedená.
V nál. Boh. A. 7643/28 vyložil již nss cit. ustanovení § 5 odst. 5 zák. č. 195/20 v ten smysl, že pro časový postup zůstává vyloučen vždy celý kvalifikační rok, v němž byla nepříznivá kvalifikace dána, a to i když nepříznivá kvalifikace, resp. nezpůsobilost k povýšení jest podle kval. listiny omezena na část roku.
Je nesporno, že st-l v kval. roce 1921/1922, t. j. v období od 1. října 1921 do 30. září 1922, byl v kval. listině popsáni jako k povýšení nezpůsobilý. Podle uvedeného právního názoru byl tedy st-l za celé toto období a tudíž také v den 1. prosince 1921 — jakožto den nápadu požitků 9. hodn. třídy 2. plat. stupně — z časového postupu vyloučen, a nároku na postup do požitků 9/2 tedy nenabyl. Ježto pro otázku časového postupu jest podle cit. předpisu § 5 rozhodná jedině kvalifikace, která v daném případě v časovém postupu st-li vadila, nemá pro otázku časového postupu vůbec významu okolnost, že st-l byl dne 6. května 1922 povýšen na nadporučíka (10. hodn. třída).

Citace:

č. 7764. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 361-363.