Č. 7760.

Samospráva obecní. — Lesnictví: Jaká hlediska jsou směrodatná při řešení otázky, zda lesní louka je součástí obecního statku lesního?
(Nález ze dne 20. února 1929 č. 3485.)
Věc: Obec Z. (adv. Dr. Ot. Sommer z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúč. Václava Ch. a spol. adv. Dr. Ant. Svoboda z Prahy) o obecní rozpočet. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Z usnesení obecního zastupitelstva v Z., kterým byl stanoven obecní rozpočet na rok 1925, odvolali se Václav Ch. a spol. žádajíce, aby položka »nájem ze školky 900 Kč« byla z příjmu obecního rozpočtu vyloučena a aby byla vložena do příjmu vedlejšího rozpočtu lesního. — Osk v B. odvolání nevyhověla, poněvadž naříkaná položka není v obecním rozpočtu obsažena a nelze proto o ní rozhodovali —K dalšímu odvolání Václava Ch. a spol. vyloučil zsv příjmovou položku »nájem ze školky 900 Kč« z obecního rozpočtu a vložil ji do rozpočtu lesního. V důvodech tohoto rozhodnutí uvedl: »Pozemkové parcely č. kat.... patřily, jak bylo při místním šetření zjištěno, vždy k lesu, býv. obecnímu statku, tvoříce s ním jeden jediný nedělitelný celek; v době před 40 až 50 lety byl les na zmíněných parcelách pokácen a parcely přeměněny na lesní louku, používanou z části na školku lesní, ostatek užíval obecní hajný jako deputát. Uvedené parcely jsou vklíněny do lesa, býv. obecního statku, takže nevzbuzují pochybnost, že jsou součástí lesa. Též placení daní, přirážek a jiných veř. dávek (dávky z majetku) z lesa nasvědčuje tomu, že sporné pozemky byly a jsou součástí lesa.«
Rozhoduje o stížnosti, dal se nss věsti těmito úvahami:
Na sporu jest otázka, má-li býti výtěžek určitých lesních parcel, jenž byl zařaděn do rozpočtu obecního, z tohoto rozpočtu vyloučen a zařaděn do rozpočtu lesního. V této formulaci šlo by vlastně jen o otázku účetní. Z nař. rozhodnutí je však patrno, a také strany tak věc chápou, že ve skutečnosti jde o to, zdali výtěžek z obecních parcel č. kat. . . ., pronajatých osk-í v B. na lesní školku, jest výtěžkem lesa, t. j. sluší-li na nájemné plynoucí z pozemků těch hleděti jako nla příjem obce, který přichází v úvahu podle § 4 zák. č. 421/19, jakožto předmět nároku býv. podílníků obecního statku lesního. Než i vymezí-li se takto předmět dnešního sporu, dlužno míti na zřeteli, že nař. rozhodnutím nebyla vůbec řešena otázka, zdali dnešní zúčastněné strany měly dosud nárok na braní stav. nebo palivového dříví z pasek lesa obecního statku ve smyslu cit. § 4 a zdali nájemné z lesní školky jest výtěžkem lesa podle tohoto § rozdělitelným, nýbrž žal. úřad ze souboru právních skutečností, jež pro existenci nároku podle § 4 cit. zák. jsou významné, vyjmul a jedině řešil otázku, zdali uvedené parcely jsou lesem. Mohl proto také nss zabývati se jen touto otázkou, aniž měl možnost podrobiti své nalézací činnosti i ostatní uvedené otázky, jež sice s věcí souvisí, o nichž však žal. úřadem judikováno nebylo.
Předmětem kognice nss-u jest podle toho tedy pouze otázka, sluší-li parcely č. kat.... pokládati za les. Žal. úřad zodpověděl tuto otázku kladně. Stížnost obce vytýká tomuto výroku nezákonnost a vadnost řízení.
Námitka nezákonnosti není v písemné stížnosti přesně formulována. Je ji nejvýš možno nalézti ve vývodech, že právně záleží na tom, zdali uvedené pozemky byly lesem v době, kdy byl obecní rozpočt na rok 1925 sděláván. Sluší-li námitce nezákonnosti takto rozuměti, pak není důvodná, poněvadž zákon č. 421/19 o přeměně obecního statku v kmenové jmění obecní zřejmě navazuje na stav, který zde byl v době jeho vydání. tedy v roce 1919. Pozdější právní změny během šestiletí, po které podle § 4 cit. zák. příslušela podílníkům polovice peněžitého výtěžku lesa, jsou nerozhodný.
Jako vadu řízení stížnost vytýká, že nebylo náležitě zjištěno, že parcely ty v době, kdy ještě starousedlíci brali užitky z obecního statku, nebyly již lesem, a že stejný stav tu byl i v době, kdy zákon o obecním staku č. 421/19 vešel v platnost. Stížnosti, jež zde opouští stnovisko, které zaujala ve svrchu dotčené námitce nezákonnosti, jest potud dáti za pravdu, že podle cit. zák. vskutku záleží na tom, zdali sporné pozemky byly lesem v době, kdy zákon o přeměně obecního statku v kmenové jmění obecní nabyl účinnosti. Sluší proto zkoumati, které skutkové momenty jsou pro zodpověděná otázky, zdali dotčené pozemky byly v této době lesem, rozhodný, při čemž však třeba míti na zřeteli, že klasifikace pozemku jako půdy lesní není otázkou faktickou, nýbrž právní. Při tom nejsou ovšem rozhodný jediné předpisy les. zák. ze 3. prosince 1852 č. 250 ř. z., neboť nejde prostě o otázku, zdali sporné pozemky mají povahu lesa podle tohoto zák., nýbrž jde zároveň o to, zdali mají povahu lesního statku obecního, neboť § 4 zák. č. 421/19 předpokládá les, ohledně něhož měli podílníci právní nárok na braní stav. nebo polivového dříví podle § 70 čes. obec. zříz., tedy lesní statek obecní.
S hlediska §§ 2 a 3 les. zák. z r. 1852 není pochybnosti, že někdejší obecní les mohl právní povahy lesa pozbýti, ovšem jen úředním povolením k mýcení, a také před zákonem lesním z roku 1852 (to jest podle lesního řádu z 5. dubna 1754) nebyla, jak se zdá, půda lesní absolutní, nýbrž již tehdy mohla lesní půda, arci rovněž jen s úředním povolením této své povahy býti zbavena. Že takové povolení k mýcení lesa na sporných parcelách, ať podle lesního řádu z roku 1754 nebo za platnosti zák. les. z roku 1852, bylo kdy uděleno, stížnost netvrdí a odpadá tedy otázka, zdali sporné pozemky přestaly býti lesem již podle zákona lesního, takže přestávše býti vůbec lesem, přestaly býti i lesním statkem obecním (srovn. Budw. A. 4418/06, 7268/10 a j.).
Než podle toho, co bylo řečeno, záleží ještě na tom, zdali je možno mluviti o obecním lesním statku ve smyslu § 70 obec. zříz. Lesní statek obecní je charakterisován tím, že jde o les v majetku obce, k němuž existují práva požívací podle § 70 ob. zříz. Existence lesních práv užívacích jest však podle § 70 zříz. podmíněna ustáleným právním obyčejem, který zde byl v době, kdy obecní zřízení z r. 1864 počalo působiti. O lesní statek obecní může tudíž jíti toliko tehdy, jestliže před rokem 1864 byl zde objekt fakticky způsobilý k tomu, aby k němu jakožto k lesu mohla se práva požívací obyčejem vyvinouti a až do roku 1864 trvati.
Z toho plyne tety, že i půda, která ve smyslu les. zák. z roku 1852 právně nikdy nepřestala býti půdou lesní, nemusí býti obecním lesním statkem, a že jím není, jestliže již před rokem 1864 fakticky lesem nebyla.
V daném případě má tedy rozhodující význam, zdali uvedené pozemkové parcely byly před rokem 1864 nejen právně, nýbrž i fakticky lesem. Skutkové momenty, na nichž žal. úřad své rozhodnutí založil, však nedostačují, aby takovýto závěr byl možný. Okolnost, že pozemky jsou vklíněny do nesporné půdy lesní, je o sobě vůbec bezvýznamná, a ani ze způsobu placení veř. dávek neplyne nic více, než pouhé indicium. Na váhu by padalo toliko zjištění, čerpané z výpovědí starosty obce Z. a jedné z dnešních zúčastněných stran (Václava Ch.) při místním šetření, konaném dne 20. září 1926, že totiž les na uvedených parcelách byl před 40 až 50 lety, tedy po roce 1864, vykácen. Avšak dotčené výpovědi — nehledě k tomu, že nebyly tehdá vůbec protokolovány, takže nejsou ani procesně bezvadně osvědčeny —, nemohou býti již vzhledem ke své neurčitosti uznány za způsobilý průvod, tím méně, když nebyla stěžující si obci náležitým způsobem poskytnuta možnost, aby k těmto výpověděm zaujala stanovisko a nabídla proti němu případné své protidůkazy (na př. výslechem pamětníků a j.) a aby vůbec průvodní materiál, který uplatňuje teprve ve stížnosti (zejména pozemnostní archy z let 1840 a pozdějších), produkovala již v řízení instančním.
Skutková podstata, od níž žal. úřad vycházel, nemá tedy ve spisech dostatečné opory.

Citace:

Č. 7672. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 177-180.