č. 7943.
Vodní právo: K výkladu rozhodnutí vodoprávních úřadů stran rekonstrukce a udržování vorového splavu.
(Nález ze dne 8. května 1929 č. 9263.)
Věc: Ing. Jan B. a Marie B. v B. (adv. Dr. Jan Hromádko z Prahy) proti ministerstvu zemědělství o udržování vorového splavu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem zsp-é v Praze z 8. srpna 1927 bylo vzhledem k výsledku provedeného vodoprávního řízení na základě předpisu vodního zákona uděleno zsv-u v Praze povolení k provedení rekonstrukce vorového splavu v jezu mlýna čp. . . . v B., náležejícího dnešním st-lům, podle předloženého projektu za určitých podmínek, pokud se týče schváleno bylo dodatečně ex commissione udělené povolení k neprodlenému zahájení prací podle schváleného projektu. V nálezu tom praví se dále doslovně: »Podle protokolu sepsaného dne 24. května 1927 s majiteli mlýna čp. . .. v B. Ing. Janem B. a paní Marií B., zavázali se tito, přispěti k nákladům, které vyžadovati bude rekonstrukce vorové propusti a znovuzřízeni levého křídla jezu, 20% nákladu, ale do maximálního obnosu 28000 Kč, kterýžto příspěvek zavázali se zapraviti v 10 stejných po sobě jdoucích ročních lhůtách « — Pokud jde o otázku, zda vodní právo předmětného mlýna náleží z jedné třetiny obci b-ské a zda této obci přísluší z jedné třetiny udržování jezu, bylo v cit. nálezu vysloveno, že bude věcí příslušných úřadů, respt. soudu, aby tato skutečnost byla prokázána zejména v tom směru, že povinnost tato příslušela obci B. v době sepsání svrchu uvedeného protokolárního ujednání. — Co se týče námitky st-lů proti volbě konstrukce projektovaného splavu, podotkla zsp, že žádaná dřevokamenná konstrukce jest neekonomickou a vyžaduje stálých oprav, naproti čemuž navržená betonová konstrukce bude bytelná a naprosto vodotěsná a nebude vyžadovati oprav téměř žádných. Navržená konstrukce bude sice dražší nežli majitelem mlýna navržená konstrukce dřevokamenná, leč v tom případě, kdyby tato zastaralá konstrukce měla býti provedena, bylo by nutno, aby st-lé právě vzhledem k nákladům udržovacím a opravám takovéto dřevokamenné konstrukce, kteréžto opravy podle zvyklostí nese doposud výhradně zsv, přispěli k rekonstrukci jimi navrhované výměrou nejméně 50%ní. Pokud st-lé navrhovali, aby levé křídlo jezové bylo zřízeno z kamenného dlážděného zásypu, uznána byla takováto konstrukce vodoprávním úřadem 1 stolice vzhledem k její nedostatečné vodotěsnosti a nebezpečí jejího protržení z veř. ohledů za nepřípustnou. Otázka, zdali trhová smlouva ohledně 1/a vod. práva při mlýně st-lů je již perfektní, odkázána byla jakožto otázka vymykající se z příslušnosti vodoprávních úřadů na pořad práva.
Na odvolání st-lů zrušilo min. zeměd. nař. rozhodnutím poslední odst. nálezu 1 stolice týkající se odstranění svémocně provedeného zvýšení jezu, v ostatních směrech však bylo odvolání st-lů zamítnuto. Jednaje o stížnosti musil nss především zjistiti dispositivní obsah nař. rozhodnutí. Tímto rozhodnutím byl potvrzen vodoprávní konsens udělený zsv-u k rekonstrukci vorového splavu u »Horního« mlýna v B. Současně bylo konstatováno, že dnešní st-lé proti udělení konsensu námitek nevznesli, což stížnost nepopírá. Nař. rozhodnutí zabývalo se však mimo to otázkou příspěvku dnešních st-lů k nákladům projektu zsv-em předloženého a odmítlo námitky odvolání, které se týkaly tohoto příspěvku, jako nepřípustné, prohlásivši dotyčné vývody odvolání za bezpředmětné. Z toho je patrno, že žal. úřad o příspěvkové povinnosti st-lů věcně nerozhodoval a vůbec ani rozhodnouti nechtěl. Judikátní obsah nař. rozhodnutí je tím vymezen tak zřetelně, že vývodům k nař. rozhodnutí přičiněným nelze přiznati povahu rozhodnutí ve smyslu § 2 zák. o ss. Úřad chtěl st-le patrně jen poučiti o jejich povinnosti ve příčině udržování jezu. Takovéto poučení není však schopno právní moci a nemůže st-lům nikterak prejudikovati. Není-li však v nař. rozhodnutí obsažen judikátní výrok o povinnosti st-lů k nákladům konsentované rekonstrukce, ani vůbec o povinnosti st-lů jez udržovati, nýbrž jde-li o ryzí konsens vodoprávní, pak námitky stížnosti, které se týkají této povinnosti, jsou nepřípustný a nss neměl příčiny jimi se zabývati. Předmětem soudní kognice mohl tedy býti jen judikátní výrok žal. úřadu, který — jak již bylo poznamenáno — omezil se na odmítnutí odvolání pro nepřípustnost, resp. bezpředmětnost. Žal. úřad tento svůj judikátní výrok založil v podstatě na předpokladu, že vodoprávní úřad 1 stolice pouze udělil vodoprávní povolení zsv-em žádané, kdežto ve příčině příspěvků k nákladům nerozhodl, nemaje k tomu žádného důvodu, ježto o příspěvku st-lů došlo mezi zsv-em a dnešními st-li k dohodě, jejíž obsah byl v rozhodnutí 1 stolice prostě reprodukován. Stížnost proti tomu namítá, že výrok o nákladech, byv pojat do vodoprávního konsensu, stal se jeho součástí. Na tom zakládá se i námitka stížnosti, že žal. úřad neprávem uznal st-le povinnými k příspěvku. S tím souvisí další námitka, že st-íňm měla býti dána lhůta, aby opravu svého jezu sami provedli. Stížnost vykládá tedy pojetí dotyčného ujednání do vodoprávního konsensu jako úřední rozhodnutí o příspěvkové povinnosti st-lů. Leč tento výklad nemá ani v rozhodnutí I. stolice opory. Vodoprávní úřad prvé stolice prostě konstatoval, že ujednání toto se stalo, a nezabýval se otázkou, zdali ujednání toto st-le váže, zejména neřešil otázku, zdali právní účinnost tohoto ujednání je nějak dotčena tím, že st-lé přistoupili k němu následkem nesprávného názoru o své povinnosti udržovací. Než i kdyby rozhodnutí 1 stolice nevyjadřovalo zcela jasným způsobem, že otázka příspěvku k nákladům rekonstrukce není jím judikátně rozřešena, vyloučil aspoň žal. úřad všechny pochybnosti, vyloživ rozhodnutí 1 stolice v ten smysl, že v něm žádné rozhodnutí o příspěvku st-lů k nákladům projektu zsv-u obsaženo není. Podle obsahu nař. rozhodnutí, — a jedině na něm záleží — zůstala tedy otázka, zdali st-lé z řečeného ujednání jsou vůbec zsv-u k příspěvkům zavázáni, nerozhodnuta, a jsou proto všechny námitky stížnosti, jež příspěvkovou povinností se zabývají, bezpředmětny,
Bohuslav, Nálezy správní 11 38 kdežto námitka, že výrok o nákladech do vodoprávního konsensu pojat jako jeho součástka, jest podle toho, co bylo uvedeno, bezpodstatná.
Zbývá pak již jen námitka, v níž se vytýká, že k vodoprávnímu řízení měla býti přibrána i obec b-ská, a to jako účastník nákladů projektu zsv-em předloženého a vodoprávně schváleného. Ježto však konané řízení omezilo se toliko na schválení projektu zsv-em předloženého, kdežto o otázce rozvrhu nákladů nebylo vodoprávními úřady vůbec rozhodováno, nemohou st-lé tím, že obec b-ská konaného řízení se nesúčastnila, býti nějak ve svých právech zkráceni a je proto tato námitka stížnosti bezdůvodná.