Č. 7846.


Vodní právo: O rozvržení příspěvků k vodnímu družstvu.
(Nález ze dne 3. dubna 1929 č. 24 258/27.)
Věc: Spolek moravských cukrovarů v Olomouci proti ministerstvu zemědělství, stran příspěvků k vodnímu družstvu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím stanovena byla v cestě instanční výše příspěvku stěžujícího si spolku k vodnímu družstvu v B. tím způsobem, že příspěvek spolku na náklady prací regulačních, družstvem provedených, vypočten byl z celkového nákladu po odečtení subvencí k tomuto účelu poskytnutých, příspěvek na náklady prací drenážních pak z celkového nákladu bez ohledu na subvence na tyto práce povolené a to z toho důvodu, že subvence vodnímu družstvu ze státního melioračního fondu, pokud se týče z prostředků zemských poskytnuté, povoleny byly na práce drenážní a meliorační na pozemcích malorolnických.
Stížnost proti tomu podaná zastává právní názor, že příspěvek stěžujícího si spolku na náklady prací drenážních měl býti vyměřen rovněž se zřetelem k subvencím na tyto práce poskytnutým a uvádí v tom směru stejně jako st-l uváděl již v řízení adm., že musí býti rozeznáváno mezi právním poměrem vodního družstva k zv, případně ke státu a právním poměrem družstva k stěžujícímu si spolku potud, že úmluvou mezi družstvem a min. zeměd., pokud se týče mor. zv tvořící podklad pro udělení subvence, nemohlo býti zasaženo do práv stěžujícího si spolku naproti družstvu, jak vyplývají ze stanov tohoto družstva. V tom směru dovolává se pak stížnost ustanovení § 3 písm. c) stanov, podle něhož k právům členů patří podíl na subvencích, kterých by se od státu nebo země družstvu dostalo; jest tedy podle názoru stížnosti vžiti za základ výpočtu příspěvku v každém případě náklad subvencemi nekrytý bez ohledu, kolik tyto subvence obnášejí a podle kterého měřítka byly uděleny.
Nss nemohl dáti stížnosti za pravdu. Jest sice správné, že při řešení sporné otázky dlužno vycházeti z předpisů ve stanovách obsažených, a že v tom směru padá na váhu především ustanovení § 3 písm. c) stanov. Uvádějí-li však zde stanovy jako právo členů »podíl na subvencích, kterých by se od státu nebo země družstvu dostalo«, pak mají na mysli zřejmě případy, kdy dostane se družstvu subvence bez jakéhokoliv specielního věnování. V takových případech nebude sporu o rovnoměrnou účast všech členů družstva na poskytnuté subvenci. Že by však tímto předpisem stanov mohla a měla, byť i jen ve vzájemném poměru členů družstva, býti měněna případná specielní věnování při udělení subvencí stanovená, nelze z cit. znění stanov nikterak vyvoditi a to tím méně, že již sama podmínečná forma § 3 písm. c) naznačuje, že členové družstva mají participovati na subvencích právě jen tehdy, pokud budou uděleny, tedy jen v těch mezích a za těch podmínek, za jakých budou uděleny.
Opačný názor, zastávaný stížností, nemá opory ani v ustanovení § 12 odst. 1 stanov, podle něhož výlohy, které v zájmu celého družstva byly učiněny, musí členové družstva zapraviti, a to podle plochy, každému jednotlivému patřící; neboť nehledě k tomu, že tento předpis má zřejmě na mysli výlohy správní, uváděje jako příklad »hotové výlohy výboru za jednání s úřady atd.«, není zásada rovnoměrného rozdělení nákladů porušena tím, že příspěvek vypočtený na základě plochy jednotlivým členům vlastnicky patřící, fakticky u některých členů se sníží následkem specielního věnování, které učiněno bylo jen v jejich prospěch. — — — — —
Citace:
č. 7846. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 539-540.