Č. 7688.

Jazykové právo: Teritoriální změny provedené po vydání jazykového zákona ve složení určitého soudního okresu, jimiž se mění posavadní jazyková kvalifikace tohoto okresu, mohou míti na uplatňování menšinových práv jazykových dle § 2 odst. 2 jaz. zák. teprve tehdy vliv, když byly státním úřadem statistickým v jeho zprávách nebo jiným zákonitým způsobem publikovány přesuny, jež touto změnou nastaly v počtu a národnosti obyvatelstva dotčeného soudního okresu se zřetelem na výsledky posledního sčítání lidu.
(Nález ze dne 15. ledna 1929 č. 30368/28.)
Věc: Firma »Wiener Kommerzial-Bank, filiálka v Budapešti« proti ministerstvu spravedlnosti stran jazykového práva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Ve sporu firmy Wiener Kommerzial-Bank, filiálka v Budapešti, proti Evženu M., bankovnímu řediteli v R., o zaplacení 49920 Kč 50 h, vedeném u sedrie v Rimavské Sobotě, podala žalující strana, zastoupená advokátem, dne 5. října 1926 odvolání v jazyce slovenském a maďarském, takže oba texty nebyly oddělitelný. Soudní tabule v Košicích odvolání to odmítla dle čl. 4 odst. 3 jaz. nař., ježto se nehodí, aby o něm bylo po zákonu jednáno. Dozorčí jazyková stížnost byla zamítnuta presidiem soudní tabule v Košicích a posléze nař. rozhodnutím min. sprav.
O stížnosti uvážil nss takto:
Upíraje nař. rozhodnutím st-lce nárok na použití minoritního jazyka maďarského v odvolání, podaném dne 5. října 1926 u sedrie v Rimavské Sobotě, vycházel žal. úřad z názoru, že teritoriální změnou obvodu této sedrie provedenou vl. nař. z 23. dubna 1926 č. 55 Sb. ztratil okr. soud v Rimavské Sobotě kvalifikovanou minoritu maďarského jazyka, kterou měl dle výsledku posledního soupisu lidu z r. 1921, a že tedy již pouhou účinností cit. vl. nař. pozbyl jazykové kvalifikace ve smyslu § 2 jaz. zák. — Stížnost naproti tomu zaujímá stanovisko, že územní změna cit. vl. nařízením provedená, nepostačuje sama o sobě ke ztrátě jaz. kvalifikace tohoto soudního okresu, která nastati může teprve tehdy, když se náležitým způsobem uvede ve všeobecnou známost, že následkem teritoriálních změn, zmíněným vl. nařízením provedených, nemá již dotyčný soudní okres kvalifikované minority jazykové dle výsledku posledního soupisu lidu. — Nss uznal tuto námitku stížnosti důvodnou.
Z předpisu § 2 odst. 2 jaz. zák. a z čl. 15 jaz. nař. jde, že pro otázku, je-li v určitém soudním okrese kvalifikovaná minorita jazyková a má-li tedy tento okres jazykovou kvalifikaci ve smyslu § 2 odst. 2 jaz. zák., jsou relevantní dva momenty, a to předně alespoň 20% jazyková minorita dle výsledku posledního soupisu lidu, a za druhé úřední vyhlášení výsledků tohoto soupisu. Ani jaz. zákon ani jaz. nařízení nemá normy, která by stanovila, jakým způsobem mají se publikovati výsledky soupisu obyvatelstva, a dlužno proto tuto normu hledati ve vl. nař. č. 592/ 1920, které provádí zákon o sčítání lidu č. 256/1920. Dle § 30 vl. nař. č. 592/1920 přísluší konečné zjištění výsledků sčítání lidu státnímu úřadu statistickému. Tento úřad publikuje pak výsledky této své práce ve »Zprávách státního úřadu statistického. Pro nedostatek jiné, nějakým jiným zákonitým předpisem stanovené formy — ačkoliv by se to se zřetelem na důležitost věci doporučovalo — nutno i pro obor jaz. práva považovati státní úřad statistický za jediný kompetentní orgán ke zjištění a publikování výsledků soupisu obyvatelstva a nutno také »Zprávy státního úřadu statistického« de lege lata pokládati za jediný způsob, jímž se mohou úředně publikovati výsledky sčítání lidu s účinkem, že jedině výsledky takto zjištěné a publikované mohou být objektivním základem pro vznik a existenci jaz. kvalifikace toho kterého soudního okresu ve smyslu § 2 odst. 2 jaz. zák. Podobně se vyslovil nss i v nál. Boh. A 4297/25.
Jestliže však vznik a existence jaz. kvalifikace určitého okresu soudního, jež je objektivní podmínkou pro subj. nárok příslušníka jazyka menšiny na použití minoritního jazyka ve styku se soudy, úřady a orgány republiky, nenastávají ipso facto, nýbrž jsou vázány na zjištění a publikování výsledků soupisu lidu státním úřadem statistickým, nemohou míti na založenou již jazykovou kvalifikaci soudního okresu derogujicí vliv faktické přesuny nastalé ve složení obyvatelstva teritoriálními změnami v obvodu dotyčného okresu; ke ztrátě takovéto kvalifikace je naopak potřebí stejného aktu, jakého je nutno k jejímu vzniku, totiž publikace takovýchto přesunů populačních státním úřadem statistickým, vyjímaje ovšem případ, když by vládní akt, kterým taková teritoriální změna byla vyvolána, sám již publikoval přesuny, jež nastanou ve složení obyvatelstva změnou obvodu okresního soudu se zřetelem na výsledky posledního soupisu lidu, nebo kdyby vláda se postarala o publikaci takovýchto přesunů nějakým jiným způsobem. Soudní okres Rimavská Sobota dle výsledků sčítání lidu provedeného dne 15. února 1921 uveřejněných v č. 69, 70 Zpráv státního úřadu statistického z r. 1922, měl kvalifikovanou minoritu maďarského jazyka. Ale jazyková kvalifikace tohoto soudního okresu nemohla dle toho, co bylo výše vyloženo, doznat újmy již vydáním vl. nař. č. 55/26, kterým s účinností ode dne 1. září 1926 změněn byl i obvod sedrie v Rimavské Sobotě. Neboť tato norma nemá zmínky o důsledcích, jaké vzejdou územní změnou obvodu okr. soudu v Rimavské Sobotě ve složení obyvatelstva tohoto okresu se zřetelem na výsledky posledního sčítání lidu a nemohl tento nedostatek býti nahrazen výnosem min. sprav. č. 34, uveřejněným ve věstníku tohoto min. z r. 1926, jímž žal. úřad upozornil, jaké změny nastaly v jazykovém složení soudních okresů na Slov. provedením vl. nař. č. 55/1926, ježto de lege lata publikace ve věstníku, který je určen pro interní potřebu soudů a úřadů min-u sprav, podřízených, nemůže nahraditi požadavek publikace státním úřadem statistickým. Jestliže však min. sprav. v nař. rozhodnutí vyvozovalo ztrátu jazykové kvalifikace soudního okresu Rimavská Sobota jedině z vydání a účinnosti vl. nař. č. 55/1926, aniž se zabývalo otázkou, zda v kritický den 5. října 1926 byly státním úřadem statistickým již publikovány přesuny v počtu a národnosti obyvatelstva nastalé dle výsledku posledního sčítání lidu teritoriální změnou, provedenou vl. nař. č. 55/1926 v obvodu jmenovaného okr. soudu, je výrok jeho v rozporu se zákonem.

Citace:

Č. 7688. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 217-219.