Č. 7702.

Živnostenské právo (Slovensko): Ani podle zák. č. 259/24 nemají mistři kominičtí právního nároku na takové ohraničení vymetacích obvodů, aby byla zabezpečena jejich existenční schopnost.
(Nález ze dne 22. ledna 1929 č. 1261.)
Prejudikatura: Boh. A 6959/27.
Věc: Ladislav F. ve Sp. proti ministerstvu obchodu o vymetací obvod kominický.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítlo min. obch. odvolání st-lovo z výnosu býv. žup. úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši, jímž byly provedeny změny v ohraničení vymetacích obvodů kominických na území župy Liptov a Spiš, resp. toto území znovu rozděleno na vymetací obvody kominické.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Ze spisů jest patrno, že cit. výnosem župního úřadu nebyl ani změněn, ani nějak jinak dotčen dosavadní vymetací obvod st-lův. V odvolání z tohoto výnosu domáhal se toho, aby jeho vymetací obvod byl rozšířen. Tento svůj požadavek odůvodnil tím, že v důsledku rozhodnuti konference velvyslanců z r. 1920, jímž většina obcí tvořících jeho vymetací obvod, byla přikázána republice Polské, jeho obvod se zmenšil. Vytkl pak, že takto zmenšený obvod nedosahuje počtu komínů, jenž má ve smyslu výn. min. obch. č. 30865/24 připadnouti na jednotlivý vymetací obvod, a žádal, aby vymetací obvod se sídlem ve Sp. byl rozdělen a část obcí tvořících tento obvod přikázána k jeho obvodu. Žal. úřad nař. rozhodnutím vyřídil odvolání st-lovo meritorně a zamítl je s odůvodněním, že provedené rayonování jeví se vhodným po stránce požární policie a že výživa st-lova tímto rayonováním není dotčena.
Ve stížnosti k nss-u podané namítá st-l, že bydliště kominického mistra nemůže býti rozhodno z ohledů požární policie, vytýká pak, že jeho výživa je při nynější úpravě vymetacích obvodů dotčena a že nař. rozhodnutí odporuje výn. min. obch. č. 30865/24. Dle toho stojí st-l na stanovisku, že majitelé živností kominických, jsou-li zřízeny vymetací obvody, mají nárok na to, aby výtěžek z prací kominických zabezpečoval dotyčným živnostníkům existenční schopnost. Tento názor je mylný.
Nss vyslovil v nál. Boh. A 6959/27 právní zásadu, že jedině zřetel na požární policii je předpokladem pro zřízení a změnu vymetacích obvodů kominických, kdežto jiné okolnosti rozhodujícího významu nemají, a že živnostníkům, provozujícím živnost kominickou, ani při zřizování vymetacích obvodů kominických, ani při změnách v ohraničení jich nepřísluší právní nárok na to, aby ohraničením tímto nebyla ohrožena existenční schopnost jejich. Tyto zásady byly sice vysloveny na základě živn. řádu, který má platnost na území republiky čsl. mimo území Slov. a Podk. Rusi, než živn. zákon pro území Slov. a Podk. Rusi z 10. října 1924 č. 259 Sb. obsahuje, pokud jde o ohraničení vymetacích obvodů kominických, úplně stejná ustanovení jako živn. řád na ostatním území republiky platný a možno proto zásady shora zmíněné, na tomto zákoně založené, i v daném případě aplikovati.
Stížnost také vytýká, že nař. rozhodnutí odporuje výnosu min. obch. z 24. září 1925 č. 30865/24. Výtka tato je bezdůvodná. Nejde o nějaké vl. nař. ve smyslu § 84 úst. listiny, nýbrž o pouhý výnos úřadu nadřízeného, kterým byly úřadům podřízeným dány pokyny, jak si mají počínati při vyřizování žádostí za udělení koncese kominické. Takový interní výnos nemá povahy všeobecně závazné normy, která by mohla býti základem subj. práv ve smyslu § 2 zák. o ss. Nedbání takového výnosu nezákonnost dotyčného opatření založiti nemůže. Než o udělení nějaké koncese k provozování živnosti kominické vůbec nejde, a výtka, že těchto směrnic v daném případě dbáno nebylo, jest proto i s tohoto hlediska bezdůvodná.
Míní-li snad stížnost, že úřad měl při nové úpravě vymetacích obvodů použiti zásad v cit. výnose obsažených a pozírati k tomu, aby měli majitelé živností kominických zabezpečenu existenční schopnost, dlužno poukázati na to, že dle § 58 živn. zákona č. 259/1924 při ohraničení živnosti kominické dle okresů přicházejí v úvahu důvody policie požární, a nikoli výdělkové poměry majitelů živností kominických.
Nemá-li však st-1 právního nároku na to, aby výtěžek z prací kominických konaných ve vymetacím obvodu zabezpečoval jeho existenční schopnost, pak jest stížnost bezdůvodná a bylo ji zamítnouti.

Citace:

Č. 7702. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 244-245.