Č. 7790.

Závodní výbory. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: I. Zvolený člen závodního výboru je legitimován ke stížnosti na nss do rozhodnutí rozhodčí komise, kterým byla zrušena provedená volba záv. výborem — II. Důsledkem § 35, odst. 2. vl. nař. č. 2/22 platí pro řízení před rozhodčí komisí podpůrně také předpisy §§ 211 a 212 civ. řádu soud.
(Nález ze dne 6. března 1929 č. 4518.)
Věc: František M. v K. proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech stran volby závodního výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. nálezem zrušila rozhodčí komise dle zák. o záv. výborech v K. provedenou volbu do záv. výboru lázeňských zaměstnanců v K. a to v podstatě z toho důvodu, poněvadž za volební osudí bylo proti předpisu § 16 vol. řádu použito otevřené lepenkové krabice a tato závada mohla míti vliv na výsledek volby.
Uvažuje o stížnosti Františka M., jenž při svrchu uvedené volbě byl zvolen za člena závodního výboru, musil nss v prvé řadě přihlédnouti k tvrzení odv. spisu žal. úřadu, že st-li nedostává se legitimace ke stížnosti na nss, ježto sám námitek proti volbě záv. výboru nepodal a řízení o námitkách Ondřeje H., jež vyřízeny byly nař. rozhodnutím, jako strana se nezúčastnil. Nss nemohl však z důvodů žal. úřadem relevovaných upříti st-li legitimaci ke stížnosti, neboť pro otázku jeho legitimace je rozhodnou jedině ta okolnost, zda stížností naříkaný nález je dle svého obsahu způsobilým, aby zasáhl do subj. práv st-lových (§ 2 zák. o ss.). Poněvadž nález ten prohlašuje za neplatnou volbu záv. výboru a tím i volbu st-le za člena tohoto výboru, nemůže býti pochybnosti o tom, že dotýká se přímo práv st-lových. Nelze proto st-li brániti, aby proti případnému porušení svých práv hájil se stížnosti k nss-u. Bylo tedy o stížnosti jeho věcně rozhodnouti. Veškeré vývody této stížnosti koncentrují se v námitce, že řízení před rozhodčí komisí bylo vadné, ježto proti předpisům §§ 211 a 212 c. ř. s., které dle § 35 prov. nař. k zák. o záv. výborech platí i pro řízení před rozh. komisemi, nebyl po skončeném projednání věci před rozh. komisí sepsán protokol a nebyl také stranám k prohlédnutí předložen a jimi podepsán, nýbrž byl sepsán teprve později a to bez jakékoliv účasti stran. Tím byla podle tvrzení stížnosti stranám odňata možnost, aby již v řízení před rozh. komisí byly proti správnosti a úplnosti protokolu vzneseny námitky, zejména aby bylo vytýkáno, že nebyl protokolován návrh volebního výboru na slyšení dalších svědků o tom, že volba dála se při uzavřeném osudí, a že nebylo také protokolováno zamítnutí tohoto návrhu předsedou rozh. komise.
Odv. spis žal. úřadu proti tomu ovšem uvádí, že ony předpisy civ. soud. řádu, jichž stížnost se dovolává, neplatí pro řízení před rozh. komisemi, poněvadž dle § 35 prov. nař. č. 2/1922 platí předpisy civ. soud. řádu o jednání před soudy okresními pro rozh. komise jen podpůrně, t. j. jen potud, pokud pro rozh. komise není stanoveno nic jiného, ohledně protokolu o průběhu jednání před rozh. komisí platí však specielní ustanovení § 35 odst. 1. cit. nař., jež vylučuje podpůrnou aplikaci norem soud. řádu. Nss nemohl však tomuto názoru přisvědčiti. Odstavec 1 § 35 cit. nař. ustanovuje pouze, co protokol má obsahovati, neustanovuje však nic o tom, kdy jest protokol sepsati a do jaké míry stranám přísluší kontrola správnosti a úplnosti jeho obsahu. Dlužno tedy míti za to, že v těchto směrech platí dle odst. 2. cit. § 35 podpůrně předpisy civ. řádu soud. o jednání před soudy okresními, mezi něž patří i předpisy §§ 211 a 212 c. ř. s. Nebyly-li tyto předpisy zachovány, jde jistě o vadu, kterou v daném případě nutno kvalifikovati jako vadu podstatnou, neboť následkem této vady nebylo spolehlivým způsobem konstatováno, zda při jednání před rozh. komisí učiněn byl návrh na slyšení dalších svědků o určité pro rozhodnutí relevantní okolnosti a jak tento návrh byl vyřízen, čehož tím více bylo zapotřebí, ježto dle § 215 c. ř. s., který podpůrně platí i pro řízení před rozh. komisemi, protokol řádně sepsaný činí plný důkaz o průběhu a obsahu jednání a jen jím může býti prokázáno, že bylo šetřeno formalit pro ústní jednání předepsaných. Na tom nic nemůže změniti ani okolnost, odv. spisem zdůrazněná, že postupu žal. úřadu nebylo stranami odporováno, neboť st-le nemůže stihnouti prekluse stanovená v § 196 c. ř. s., kdyžtě k řízení jako strana vůbec přibrán nebyl a nebyla mu poskytnuta příležitost, aby proti způsobu protokolování podal odpor.

Citace:

č. 7790. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 409-410.