Č. 7802.

Zaměstnanci veřejní. — Župní zřízení. — Řízení správní (Slovensko): O nároku na zaopatřovací požitky a o výši těchto požitků správce veřejné župní nemocnice, který byl ustanoven před 28. říjnem 1918, nebyl podle zákona č. 210/20 převzat, ale byl na dále ponechán v činné službě, rozhoduje za účinnosti župního zákona župní úřad.
(Nález ze dne 9. března 1929 č. 4 673.) Věc: Jan S. v M. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti župnímu výboru župy 20. v Košicích o úpravu pensijních požitků.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím přeložil župní výbor župy košické st-le, v roce 1911 ustanoveného kurátora veř. župní nemocnice v M., na trvalý odpočinek s platností ode dne 1. března 1927 a ustanovil mu pensijní požitky.
Jednaje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, v níž st-l bere v odpor výši výslužného žal. úřadem vyměřeného, zkoumal nss především z úřední povinnosti, zda stížností nař. vyměření výslužného stalo se úřadem příslušným.
Ze správních spisů není patrno, zda st-l byl jako župní úředník převzat podle zák. čís. 210/20 a zda v důsledku toho podle § 10 zák. č. 126/20 přešel dnem zavedení župního zřízení podle tohoto zák. do státní služby, či zda přes to, že nebyl podle zák. č. 210/20 převzat, nebylo s ním naloženo podle tohoto zák., nýbrž byl nadále ponechán v činné službě jako kurátor veř. župní nemocnice až do svého pensionování v únoru 1927. Avšak ať jest tomu jakkoliv, nemohla by příslušnost župního výboru k vyměření výslužného, jež jest stížností vzato v odpor, přijíti v žádném případě v úvahu.
Byl-li st-l župním úředníkem podle župního zák. č. 126/20, tedy úředníkem státním, pak o stanovení výslužného nepříslušelo za účinnosti župního zákona rozhodovati župnímu výboru, neboť zákon župní kompetenci takovou župnímu výboru nevyhražuje. Nebyl-li st-l převzat na základě zák. čís. 210/20 a nestal-li se proto úředníkem státním, pak sluší určiti kompetentní orgán k stanovení výslužného podle oněch norem, které se vztahují na služ. poměry zaměstnanců býv. žup. Ani zák. č. 210/20, ani nař. vlády č. 361/20 nemají ustanovení o tom, který orgán jest povolán rozhodovati o tom, zda a jaké zaopatřovací požitky příslušejí býv. župním zaměstnancům, kteří nebyli podle ct. zák. do služby státní převzati, pročež jest usouditi, že cit. zákon nechtěl nic měniti na dosavadních předpisech uherských, upravujících otázku kompetence v těchto věcech.
Takovouto kompetenční normu obsahuje předpis § 47 lit. i) zák. čl. 21. 1886, podle nichž náleží rozhodovati o otázce, má-li župní zaměstnanec právní nárok na zaopatřovací požitky čili nic, jakož i o výši těchto požitků, municipálním výborům. Příslušnost municipálních výborů přešla v důsledku §§ 1 a 14 zák. č. 64/18 na adm. výbory a s těchto, počínajíc dnem 1. ledna 1923, podle § 6 zák. č. 126/20 na nové župní úřady (srov. nál. Boh. A 3520/24).
Z toho plyne, že župnímu výboru se nedostávalo kompetence rozhodovati o zaopatřovacích požitcích st-lových.

Citace:

č. 7802. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 431-432.