Č. 7759.

Samospráva obecní: Pří výpočtu zvláštního příspěvku průmyslového podniku podle § 27 ob. fin. novely nelze do počtu zaměstnanců podniku v obcí bydlících čitati pensisty, provisionisty a jejích příslušníky rodinné.
(Nález ze dne 20. února 1929 č. 3479.)
Prejudikatura: Boh. A. 7329/28 a násl.
Věc: Severní dráha Ferdinandova, akc. spol. v M. (adv. Dr. Jos. Pospíšil z Mor. Ostravy) proti zemské správní komisi pro Slezsko o příspěvek podle § 27 ob. fin. novely.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 20. dubna 1926 bylo st-lce oznámeno, že zastupitelstvo obce R. se ve schůzi konané dne 7. března 1926 usneslo, předepsati mimořádný příspěvek podle § 27 zák. č. 329/21 ke kryti rozpočtového schodku na rok 1926 šesti velkým podnikům v usnesení jmenovaným, mezi nimi také st-lce částkou 15047 76 Kč. Zvláštní příspěvek uložen na tom podkladě, že zvýšený náklad činící 270 000 Kč a působený obci R. tím, že velký počet zaměstnanců velkých podniků ležících v obcích sousedních, bydlí v R., byl rozvržen na jednotlivé závody podle počtu zaměstnanců těchto jednotlivých závodů včetně příslušníků jejich rodin, pensistů a vdov po zaměstnancích závodů. Pokud jde o st-lku, zjištěno jejích zaměstnanců ve smyslu právě uvedeném v obci R. 803; podle tohoto počtu připadl na st-lku z celkových vyšších nákladů podíl 53 57953 Kč, s něhož sraženy placené přirážky a podíl na úhradě 38 531 77 Kč, čímž se dospělo k povinnému příspěvku 15 047 76 Kč.
K odvolání zrušila zsk pro Slez. nař. rozhodnutím předpis příspěvku, davši za pravdu odvolání v tom, že obec nepodala individuelního průkazu o kausální spojitosti mezi existencí závodu a způsobeným vícenákladem, a že nebylo přípustno provésti výpočet příspěvku kumulativně pro všechny závody; naproti tomu zamítla zsk námitku, že do počtu zaměstnanců nelze počítati pensisty, provisionisty a příslušníky rodinné. V důvodech k tomuto bodu uvedeno, že § 27 fin. nov. uváděje mezi tituly, z nichž může vzniknouti obci následkem existence závodu vícenáklad, chudinství, zajisté měl na mysli pensisty a provisionisty, tedy neaktivní zaměstnance, na něž možno také bráti zřetel při výpočtu příspěvku, poněvadž to budou právě jen z největší části tito neaktivní zaměstnanci, kteří pro nedostačující odpočivné požitky budou poukázáni na chudinské příspěvky z obecní pokladny. Pokud se týká rodinných příslušníků, jest je podle jasného znění prov. nař. k § 27 fin. nov., jehož zákonnost nepřísluší zsk-i posuzovati, počítati mezi zaměstnance.
Rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Předmětem sporu není výpočet výše příspěvku, nýbrž základní předpoklad povinnosti k zvláštnímu příspěvku podle § 27 obec. fin. nov., t. j. bydlí-li v obci velký počet zaměstnanců velkého podniku ze sousední obce. žal. úřad zahrnuje do počtu těchto zaměstnanců jednak rodinné příslušníky aktivních zaměstnanců, jednak provisionisty a pensisty a to rovněž s příslušníky jejich rodin. Stížnost proti tomu namítá, že do počtu zaměstnanců nelze počítati: 1. rodinné příslušníky aktivních zaměstnanců; 2. provisionisty a pensisty s jejich rodinnými příslušníky.
První námitku, jež se týká příslušníků rodin akt. zaměstnanců, musil nss odmítnouti podle § 5 zák. o ss jako nepřípustnou, poněvadž st-lka v opravném prostředku k žal. úřadu podaném v tomto směru žádné námitky nevznesla.
Pokud jde o druhou námitku, která se týká provisionistů, pensistů a jejich rodin, sluší míti na zřeteli ustanovení zák., že základním předpokladem pro uložení příspěvku jest skutečnost, že v obci bydlí velký počet zaměstnanců velkého podniku ze sousední obce a že následkem toho vzešly plus náklady, jichž by jinak nebylo. Podle zák. je tedy základním předpokladem příspěvkové povinnosti jedině kausální vztah mezi počtem zaměstnanců a nákladem. Tento kausální vztah však zřejmě není dán, jestliže plusnáklad vznikl tím, že v obci bydlí velký počet osob, které nejsou již zaměstnanci podniku, nejsouce v něm zaměstnáni.
Tím nemá však býti řečeno, že kausální vztah zákonem požadovaný lze popříti i pokud jde o příslušníky skutečných zaměstnanců, a to nejen proto, že podle toho, co svrchu k prvé námitce stížnosti bylo řečeno, nss touto otázkou neměl příčiny se zabývati, nýbrž i proto, že řešení otázky této je na otázce k druhé námitce stížnosti zodpověděné nezávislé.
Pro zodpovědění otázky na spor vznesené stačí konstatovati, že zákon nedává žádného podkladu, aby do velkého počtu zaměstnanců byli započítáváni provisionisté a pensisté a tím méně příslušníci jejich rodin, v kterémžto směru ostatně i nařízení k provedení § 27 zák. je v plné shodě se zákonem, jak zde jest vyložen.
Z toho plyne, že právní názor, na němž jest založen nař. výrok, nemá opory v zákoně, pročež bylo nař. rozhodnutí, pokud jím bylo vysloveno, že k zaměstnancům v obci bydlícím, jichž velký počet jest předpokladem pro uložení příspěvku podle § 27 ob. fin. nov., jest počítati také pensisty, provisionisty a jejich rodinné příslušníky, zrušiti podle § 7 zák o ss.

Citace:

Č. 7759. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 353-354.