č. 7969.

Živnostenské právo. — Řízení před nss-em:* Přiznání odkládacího účinku stížnosti podané k nss-u proti rozhodnutí, potvrzujícímu trestní nález pro přestupek živn. řádu, nevadí tomu, aby toto rozhodnutí bylo pokládáno za potrestání ve smyslu § 133 b. lit. a) živn. ř.
(Nález ze dne 23. května 1929 č. 8031.)
Věc: Františka B. ve L. proti zemské správě politické v Praze o přestupek živnostenského řádu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem osp-é z 21. června 1927 byla st-lka uznána vinnou přestupkem § 22 živn. řádu spáchaným tím, že se v její obchodní místnosti neoprávněně podává víno a vzhledem k tomu, že přes opětovné předchozí tresty se přestupku toho dopustila při provozování své živnosti (prodeji sodové vody), byla odsouzena ve smyslu § 133 b. lit. a) živn. řádu ke ztrátě živn. oprávnění prodeje sodové vody na vždy.
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání, podanému proti uvedenému trestnímu nálezu, poukázav na důvody jeho a vysloviv, že přestupek za vinu kladený st-lce je konaným šetřením četnické stráže a výpověďmi četných svědků naprosto prokázán.
Stížnost spatřuje nezákonnost v tom, že st-lka byla potrestána odnětím živn. oprávnění přes to, že se tak může státi podle lit. a) § 133 b) jen tenkráte, když předcházelo opětovné potrestání živnostníka pro přestupky předpisů vztahujících se k provozování jeho živnosti. Tento předpoklad podle názoru stížnosti není splněn v konkrétním případě, protože rozhodnutí zsp-é v Praze z 10. dubna 1926, kterým byl potvrzen trestní nález osp-é z 18. března 1926, bylo zrušeno nálezem nss-u z 9. září 1927 č. 18602.
Výtka tato není důvodná, ježto zmíněný nález byl vydán teprve po nař. rozhodnutí, takže k němu žal. úřad nemohl přihlížeti, a v době jeho rozhodování tu skutečně dva konečné trestní nálezy byly.
Nelze shledati nezákonnost ani v tom, že úřad nečekaje na rozhodnutí nss-u položil za základ nař. rozhodnutí svoje rozhodnutí z 10. dubna 1926, dříve než nss o stížnosti do něho podané rozhodl, přes to, že stížnosti této byl přiznán účinek odkládací; neboť přiznání odkládacího účinku má v zápětí pouze odklad exekuce, nemění však ničeho na právní existenci trestního nálezu, takže předpoklad dvojího potrestání ve smyslu § 133 b) lit. a) v daném případě tu byl a mohl tedy úřad i rozhodnutí z 10. dubna 1926 položiti za základ svému rozhodnutí jinému.

Citace:

č. 7969. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 804-805.