č. 8038.Živnostenské právo. — Ochrana zaměstnanců. Zákaz práce noční podle § 8 zák. č. 91/1918 nepostihuje práci zaměstnavatele.(Nález ze dne 14. června 1929 č. 11.958.) Věc: Jaroslav V. v B. (adv. Dr. Pavel Krippner z Brna) proti zemské správě politické v Brně o přestupek zák. o osmihodinné době pracovní.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Trestním nálezem měst. rady v Brně z 21. června 1927 byl st-1 odsouzen pro přestupek § 8 zák. z 19. prosince 1918 č. 91 Sb., jehož se dopustil tím, že dne 5. května započal s prací u válu ve své provozovně před 5. hod. ranní, neboť doznal kontrole provedené dne 5. května 1927 v jeho závodě živn. inspektorem, že uvedeného dne bylo vyvažování a dělení těsta již hotovo v 5 hodin ráno; uložena mu proto podle § 13 cit. zák. pokuta ve výši 5000 Kč, v případě nedobytnosti vězení v trvání 180 dnů. Odvolání st-lovo z tohoto trest. nálezu bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodu, že skutková podstata přestupku st-li za vinu kláceného jest prokázána vlastním jeho doznáním, že dne 5. května 1927 započal s vyvažováním a dělením těsta ve své pekárně již před 5. hod. ranní; vyvažování a dělení těsta děje se u válu a jest tedy vlastní pekařskou prací, s níž tehdá nesmělo býti vzhledem k ustanovení § 8 cit. zák. započato před 5. hod. ranní. — V odvolání z trestního nálezu I. stolice uvedl st-1, že neprávem byl uznán vinným přestupkem § 8 cit. zák., neboť v doznání, které jedině sloužilo úřadu za podklad výroku o vině st-lově, jen prohlásil, že on sám (st-1 sám) částečně těsto vyvážil a nadělil před 5. hod. ranní. Ve stížnosti na nss pak tuto výtku blíže rozvádí, namítaje, že skutková podstata přestupku § 8 zák. č. 91/18 není dána, když zaměstnavatel sám koná práce, o které jde, v době noční. St-1 však jen doznal, že on sám před 5 hod. ranní v dílně pracoval a částečně vyvážil a rozdělil těsto, aby provedl přípravy pro vlastní práci u válu, se kterou jeho dělníci započali až po 5. hodině ranní. Vzhledem k uvedené námitce bylo nss-u zkoumati, zda zákaz noční práce, vyslovený v § 8 cit. zák., uložen jest netoliko zaměstnancům, nýbrž i zaměstnavateli, a zda tedy tvoří skutkovou podstatu zmíněného přestupku § 8 cit. zák. již okolnost, že st-1 sám započal s prací v pekárně před 5. hod. ranní, jak za to má nař. rozhodnutí. Nss nemohl přisvědčiti názoru, který v tom směru projeven jest v nař. rozhodnutí. Paragraf 8 zák. č. 91/18 stanoví, že noční práce, t. j. práce od 22. do 5. hodiny jest v zásadě zakázána, pokud není výslovně (v bodech 1, 2 a 3 cit. §) dovolena. Paragraf 8 cit. zák., uvedený v části jednající o »práci noční«, jest specielním ustanovením zák. o 8 hodinové pracovní době, který vydán byl na ochranu osob v námezdním poměru zaměstnaných, jak patrno již z ustanovení § 1 cit. zák., dle něhož skutečná doba zaměstnanců v podnicích; živn. řádu podrobených, nebo po živnostensku provozovaných, nesmí trvati zásadně déle, než 8 hodin ve 24 hodinách, nebo nejvýše 48 hodin týdně. Paragraf 8 cit. zák. nevyhovuje sice zákaz noční práce výslovně pro zaměstnance, užívaje v bodu 1. obratu »pracovati v noci«, v bodu 2. pak obratu »práce noční« a v bodu 3. »přechodné práce v noci«, leč z okolnosti, že tu jde o specielní předpis zák. o 8 hodinové době pracovní, vydaného na ochranu zaměstnanců, a pak zejména z předpisu § 9 č. 1 cit. zák., dle něhož se k noční práci mohou bráti pouze zaměstnanci mužského pohlaví starší 16 let, nutno dospěti k závěru, že předpis zák. č. 91/18 o zákazu noční práce právě tak, jako ustanovení tohoto zák. o maximální pracovní době 8 hodinné jsou myšleny toliko na práce osob v námezdním poměru jsoucích, tedy zaměstnanců a nikoliv zaměstnavatelů.Vyslovil-li tedy žal. úřad v nař. rozhodnutí, že skutková podstata přestupku st-li za vinu kladeného jeví se v tom, že st-1 započal dne 5. května 1927 s prací u válu, resp. s vyvažováním a dělením těsta ve své pekárně již před 5. hodinou ranní, vycházel při tom z mylného právního názoru, že zákaz práce noční podle § 8 cit. zák. postihuje i zaměstnavatele samého, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost.