Č. 7772.

Zaměstnanci veřejní. O určení služební třídy a o osvobození od placení pensijního příspěvku podle §§ 199, resp. 165 zák. č. 103/26 při převodu do nových platů podle tohoto zák.
(Nález ze dne 25. února 1929 č. 21 592/27.)
Věc: Ferdinand St. v N. proti ministerstvu spravedlnosti o převod do nových platů dle zák. čís. 103/26.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad: I. odvolání st-lovo proti rozhodnutí presidia poručenského úřadu 3. stolice v Bratislavě z 10. března 1927, jímž nebylo vyhověno námitkám jeho proti výměru presidia téhož z 16. září 1926 pcto. převodu do nových platů v tom směru: a) že mu při převodu nebyl přiznán služ. plat podle 1. služ. třídy, a b) že nebyl od 1. ledna 1926 osvobozen od placení pens. příspěvku, dále II. stížnost proti rozhodnutí uvedeného presidia z 10. března 1927, pokud jím nebylo vyhověno žádosti jeho za osvobození od placení pens. příspěvku od 1. září 1924 do 31. prosince 1925. Stížnost brojí svým obsahem jen proti rozhodnutí žal. úřadu, jak jest uvedeno v odst. I. a) a b) shora. Nss neshledal stížnost důvodnou. Ad a) Plat. zákon obsahuje pro převod státních zaměstnanců do nových platů specielní ustanovení v části 7. Pokud se týče služ. třídy, stanoví § 199 v této části zařáděný, že při převodu do nových platů obdrží zaměstnanec služ. plat podle služ. třídy, která odpovídá skupině časového postupu, k níž zaměstnanec přináleží v den účinnosti tohoto zákona. Má-li zákon plat. pro převod zaměstnanců takovýto specielní předpis, který není pouhým předpisem formálním, nýbrž má zcela nepochybně povahu materielně-právní, pak nelze otázku, podle které služ. třídy jest zaměstnanci vyměřiti služ. plat při převodu do nových platů, posuzovati — jak tomu chce stížnost, — podle ustanovení části 1. plat. zák., nýbrž výhradně podle předpisů § 199 plat. zák. Ustanovení 1. dílu přišla by v úvahu teprve, když by zaměstnanci za účinnosti plat. zákona bylo nově propůjčeno služ. místo ve vyšší služ. třídě. Pro názor stížnosti, že by při převodu měla nastati nějaká revise dosavadního zařádění zaměstnance do postupových skupin, neposkytují ustanovení plat. zákona žádné opory; naopak je názor tento přesným a jasným předpisem § 199 vyvrácen. Jenom tehdy, kdyby po nastalém převodu do nových platů zaměstnanec dodatečně zařaděn byl ke dni účinnosti plat. zákona do jiné postupové skupiny služ. pragmatiky, nežli v které se v onen den nalézal, mohl by na základě této dodatečné rektifikace domáhati se podle § 199 plat. zák. také změny převodu. Toho však v daném případě není.
St-l byl v době účinnosti zák. čís. 103/1926 v postupové skupině C. Této skupině odpovídá podle § 199 plat. zák., § 52 služ. pragmatiky a § 4 plat. zák. služební třída 2. Byly-li tedy st-li při převodu přiznány služ. platy podle 2. služ. třídy, nelze v tom shledávati nezákonnost.
Ad b) St-l domáhal se v adm. řízení, aby od 1. ledna 1926 byl z části, resp. zcela osvobozen od placení pens. příspěvku, poněvadž nabyl nároku na plné výslužné na základě 35leté služby čítajíc v to veř. službu mimostátní. Uplatňoval tedy vzhledem k ustanovení § 165 odst. 3 plat. zák. v podstatě nárok, aby mu veř. služba mimostátní byla — aspoň pokud jde o placení pens. příspěvku, — uznána za dobu započítatelnou pro výměru pens. požitků. Žal. úřad odmítl řešiti tuto otázku meritorně, poněvadž bylo o nároku st-lově na zápočet mimostátní veř. služby jeho pro výměru pens. požitků rozhodnuto zamítavě již pravoplatně vynesením min. sprav, z 25. května 1925.
Stížnost proti tomu namítá, že žal. úřad byl povinen zmíněnou otázku řešiti meritorně znova, poněvadž — když převodním dekretem byl st-li odepřen třetí náslužný přídavek a tím ve smyslu § 15 plat. zák. uznáno, že dovršil 35 let služ., — vznikl mu tím pro sporný jeho nárok nový právní důvod. Ani tuto námitku soud neuznal důvodnou. Převodním dekretem nebylo rozhodováno o otázce započítatelnosti služ. doby pro výměru pens. požitků, nýbrž o otázce výše platů služebních. Otázka prv uvedená nebyla pak při tom řešena ani implicite, neboť podle § 15 odst. 3 plat. zák. je směrodatná doba započítatelná pro ustanovení úředníkem a pro zvýšení služného, kdežto podle § 165 odst. 3. plat. zákona přichází v úvahu doba započítatelná pro výměru pens. požitků, takže v tom, resp. v onom případě jde o otázku podstatně jinou (srov. nál. Boh. A 3588/24). Nemá tedy okolnost, že st-li vzhledem k ustanovení § 15 odst. 3 poslední věty plat. zák. odepřen byl třetí náslužný přídavek, pro otázku dnes spornou vůbec významu, a nemůže již z tohoto důvodu zakládati právní důvod pro opětné meritorní rozhodování o otázce započítatelnosti mimostátní služ. doby st-lovy pro výměru odpočivných požitků.

Citace:

č. 7772. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 376-378.