Č. 7761.

Samospráva obecní: Při správě obecního majetku není s hlediska § 21 ob. fin. nov. jedině a výlučně rozhodna číselná výše výtěžku, nýbrž sluší hleděti též k jiným momentům významným pro posouzení hospodářské prospěšnosti.
(Nález ze dne 20. února 1929 č. 3486.)
Věc: Karel S. v T. proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúč. Rybářský spolek v T. adv. Dr. Arn. Josífko z Prahy) o pronájem obecního rybolovu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením měst. zastupitelstva v T. ze 13. dubna 1926 byl po provedeném ofertnfm řízení obecní rybolov na období 1926/32 propachtován za roční nájemné 1250 Kč rybářskému klubu v T. v uvážení, že v rybářském klubu jsou zastoupeny všechny vrstvy obyvatelstva a že klub skytá záruku racionelního chovu ryb a bude pečovat, aby vody byly udržovány pokud možno čisté, jak toho žádá zdraví i majetek občanstva. — Odvolání st-le, který se o rybolov rovněž ucházel a nabídl pachtovné 2000 Kč, osk v H. nevyhověla, ježto pokládá pronájem rybolovu rybářskému klubu za výhodnější pro hospodářství obecní, neboť jedině rybářské kluby mající své stanovy skytají plnou záruku racionelního a zákonným předpisům odpovídajícího obhospodařování rybolovu, čímž rozdíl menšího nájemného byl by více než dostatečně vyrovnán. — Další odvolání, ve kterém st-l uplatňoval své zájmy poplatnické a domáhal se zrušení pronájmu obecního rybolovu rybářskému spolku pro poškození zájmů obce, zamítl zsv v Praze v podstatě proto, že jednak při obhospodařování rybolovu, jako součásti obecního majetku, nemůže podle § 21 obec. fin. novely snaha po největším zisku býti uplatňována absolutně bez ohledu na zájmy veř., které velí, aby ryby byly co možná šetřeny a tedy aby rybolov byl vykonáván racionelně, v kterémžto směru skytá rybářský klub v T. lepší záruku než st-l, a jednak z toho důvodu, že pachtovné, obcí od rybářského klubu docílené, odpovídá podle dobrozdání úředního experta zemědělské rady hodnotě rybolovu.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané nss uvážil:
Není sporu o tom, že pronájem obecního rybolovu spadá pod ustanovení § 21 obec. fin. novely, podle něhož jest obecní majetek spravovati tak, aby plně vyhovuje účelu, ke kterému jest věnován, neztenčeně zůstal zachován, pokud pak může poskytovati výtěžky, aby se docilovalo trvale výtěžku co největšího, není-li to obecně prospěšným zájmům na škodu. Žal. úřad vyložil tento předpis v ten smysl, že při správě obecního majetku není jedině a výlučně rozhodna číselná výše výtěžku, nýbrž že sluší hleděti též k jiným momentům pro posouzení hospodářské prospěšnosti významným. Vycházeje z tohoto názoru zamítl pak odvolání dnešního st-le proti zadání obecního rybolovu rybářskému klubu, ježto zájmové korporace (rybářské kluby, spolky a pod.) poskytují pro racionelní provozování obecních rybolovů, jehož obecně prospěšně zájmy ve smyslu cit. § 21 obec. fin. nov. vyžadují, lepší záruky než osoby fysické, a to jednak proto, že tyto zájmové korporace jsou zřizovány právě za účelem povznesení chovu a ochrany ryb, jednak z toho důvodu, že jsou pod kontrolou jak veřejnosti v nich zastoupené tak i pod kontrolou orgánů veř. péče o zlepšení chovu ryb.
Stížnost proti tomu namítá, že st-l, sportovec a člověk, dávající dosavadní hospodář, činností plnou záruku racionelního obhospodařování rybolovu a nezištnosti, chce platiti obci více nežli rybářský klub a usuzuje z toho, že je v zájmu obce, aby rybolov byl propachtován st-li. Avšak otázka, zdali zadání rybolovu trvalé instituci, to jest rybářskému klubu, který nepopřené řídí se stanovami a jest postaven pod jisté veř. kontroly, lze uznati za lepší záruku racionelního výkonu rybolovu než zadání rybolovu st-li, jest otázkou skutkovou. Věcnou správnost odpovědi, kterou na otázku tuto dává nař. rozhodnutí, však nss-u zkoumati nepřísluší, ježto podle § 6 zák. o ss je v té příčině obmezen toliko na kontrolu po stránce procesní. Po této stránce nenalezl však nss podstatných vad.

Citace:

Č. 7761. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 357-358.