Č. 1119.

Živnostenské právo: Trestati neoprávněné provozování živnosti (§ 132 lit. a) živn. ř.) přísluší onomu živnostenskému úřadu, v jehož obvodu jest stanoviště živnosti neoprávněně provozované. Pouhá okolnost, že jednotlivé výkony povoznické se uskutečňují v území určité obce (§ 41 živn. ř.), sama o sobě ještě nestačí, aby obec tuto bylo lze považovati za stanoviště neoprávněně provozované živnosti povoznické.
(Nález ze dne 16. ledna 1922 č. 16963/21.)
Věc: Jaroslav H. v D. M. proti zemské správě politické v Brně stran přestupku nedovoleného provozování živnosti povoznické.
Výrok: Naříkané rozhodrutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Obecní rada města Jihlavy jako živnostenský úřad prvé stolice uznala nálezem z — st-le vinným přestupkem § 132 a) živn. ř., jehož prý se dopustil tím, že jako správce hospodářství firmy Emil S. v D. M. provozoval neohlášenou živnost povoznickou, a odsoudila jej k peněžité pokutě 50 K, po případě k vězení 5 dnů.
Nař. rozhodnutím byl tento nález trestní v pořadu instančním potvrzen, poněvadž skutková podstata přestupku stěžovateli za vinu kladeného jest prokázána.
Toto rozhodnutí naříká st-l pro nezákonnost a vadnost řízení. Pro nezákonnost především z toho důvodu, že žal. úřad potvrdil nález trestní přes st-lovu rekursní námitku, že obecní rada města Jihlavy nebyla příslušná konati v prvé stolici úřad, poněvadž hospodářství, k němuž náležejí koňské potahy, jimiž povoznické služby byly vykonávány, je v obci D. M. a nikoli v obvodu obce Jihlavské, takže vykonávati trestní pravomoc dle § 132 a) živn. ř. byla prý povolána jen okresní politická správa v Jihlavě, nikoli však obecní rada statutární obce Jihlavské.
Námitkou touto musil se nss zabývati na prvém místě, neboť, je-li důvodná, vymyká se věcný obsah nař. rozhodnutí zdejšímu přezkoumání.
Živn. řád nemá výslovného ustanovení o místní kompetenci živn. úřadů prvé stolice v trestních věcech živnostenskopolicejních (§ 141 živn. ř.). Sluší tedy říditi se všeobecnou kompetenční normou, která jest dána pro trestní věci policejní vůbec v § 1 nař. ze dne 3. dubna 1855 č. 66 ř. z. Podle této normy jest příslušným vyšetřovati a trestati policejní přestupky okresní úřad politický toho okresu, v němž přestupek byl spáchán.
St-l odsouzen byl pro přestupek § 132 lit. a) živn. ř., to jest proto, že provozoval samostatně volnou živnost, aniž ji dříve ohlásil. Dlužno tedy odpověděti na otázku, který úřad jest považovati za forum spáchaného skutku, když jde o tento delikt.
Provozování volné živnosti není o sobě činnost zakázaná a policejně trestná, vždyť již § 11, odst. 1 živn. ř. přiznává zásadně každému svobodu provozovati každou živnost tohoto druhu, a dle § 108 ústavní listiny může každý státní občan čsl. vykonávati výdělkovou činnost a muže v této své svobodě býti omezen jen zákonem.
Omezení této svobody, pokud jde o živnosti volné, stanoví zákon jen v tom směru, že podnikateli ukládá v § 11, odst. 2 živn. ř. povinnost, dříve nežli živnost nastoupí, učiniti o tom úřadu opověď. Účelem této opovědí není nic více, nežli zjednati evidenci v zájmu policie živnostnské, zdanění a statistiky (srov. t. zv. důvodovou zprávu k živn. řádu z r. 1859 k §§ 13 až 15 živn. ř.).
Stíhá-li tedy zákon toho, kdo provozuje volnou živnost, aniž ji opověděl, zřejmě nechce trestati činnost vůbec dovolenou, nýbrž toliko nesplnění pořádkového (formálního, sr. cit. dův. zprávu k § 129 až 138 živn. ř., odst. 3) předpisu, dle něhož sluší živnost napřed opověděti.
Skutková podstata deliktu záleží tedy v opomenutí. Jde-li o čin trestný, spáchaný opomenutím, jest místem spáchaného skutku ono místo, kde měla býti předsevzata činnost právem nařízená (viz Storch: Řízení trestní I. str. 218, Rulf: Der est. Strafprozess § 32 a j.). Opověděti živnost jest však dle § 144 živn. ř.u onoho živnostenského úřadu prvé stolice, v jehož okresu bude stanoviště živnosti. Dle povahy věci má pevné stanoviště, — dle § 12, odst. 1 musí je míti — i živnost povoznická. Z toho plyne, že k výkonu trestní pravomoci dle § 132 lit. a) živn. řádu jest místně příslušný živnostenský úřad prvé stolice, v jehož okresu jest faktické stanoviště neopověděné živnosti povoznické. Není tedy příslušným, úřad onoho okresu, v jehož obvodu jen jednotlivé služby povoznické byly konány, neboť místo, kde živnostník jen objednané práce vykonává, není — jak z § 41 živn. ř. plyne — stanovištěm jeho živnosti.
Ale ani kdyby bylo lze ke skutkové podstatě řečeného deliktu počítati i faktické nastoupení živnosti a pokládati čin trestný za dovršený teprve zahájeným provozováním živnosti, není možno v příčině místní příslušnosti dospěti k výsledku jinému, neboť provozování živnosti neuskutečňuje se jednotlivými, porůznými úkony o sobě, nýbrž teprve tím, že se dějí po živnostensku, soustřeďujíce se hospodářsky ve svém souvislém sledu v osobě podnikatele v onom místě, které se jeví jako místní ústředí jeho činnosti živnostenské, čili jako stanoviště jeho živnosti. Poněvadž pak místem spáchaného skutku rozumí se místo, kde uskutečnila se činnost deliktní podstatu skutkovou zakončující, jest i při tomto pojetí místně příslušným onen úřad, v jehož, obvodu se konání pachatelovo jako provozování živnosti projevilo.
Nař. nález městské rady v Jihlavě zakládá se na skutkovém předpokladu, že bylo koňskými potahy firmy Emil S. v Dřevěných Mlýnech v době zimní vozeno dříví do skladiště města Jihlavy a mimo to, že bylo jisté firmě Jihlavské dováženo uhlí a koks. Že by uvnitř obvodu obce Jihlavské a jejích předměstí, která dle § 68 statutu obecního ze dne 24. listopadu 1874 č. 64 mor. z. z. vykonává kompetence okresní správy politické, bylo faktické stanoviště živnosti povoznické st-lem prý provozované, nebylo zjištěno. Námitkou st-lovou, že povoznické výkony jemu za vinu kladené daly se koňmi náležejícími k hospodářství firmy Emil S. v Dřevěných Mlýnech, žalovaný úřad se nezabýval, přijav patrně právní náhled prvé stolice, že za místo spáchaného skutku jest pokládati obvod obce Jihlavské, kde povoznické výkony byly konstatovány. Následkem toho zůstalo neobjasněno, zdali v obvodu obce Jihlavské nalézá se též stanoviště onoho podnikání, kteréž obě stolice uznaly za živnost povoznickou.
Poněvadž však na této skutečnosti st-lem popírané závisí místní příslušnost prvé stolice trestní nález vynesší, a následkem toho i zákonnost nař. rozhodnutí, jež se zabývá nálezem trestním věcně, bylo nutno rozhodnutí toto zrušiti, a to — ježto nedostatek skutkového zjištění spočívá na mylném právním náhledu o místní příslušnosti — pro nezákonnost.

Citace:

Č. 1119. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 180-182.