Č. 1418.Mimořádné poměry poválečné: Dne 26. listopadu 1921 nebyly slúžnovské úřady na Slovensku příslušny rozhodovati podle § 20 nař. ze dne 21. července 1921 č. 237 sb. z. a n. o rozvrhu povinné dávky obilí ze sklizně z r. 1921 na jednotlivé držitele zemědělských podniků.(Nález ze dne 13. června 1922 č. 8108.)Věc: Julius Sch. v Č. proti Hospodářskému úřadu pro Slovenskov Bratislavě (Dr. E. Bednář) o dodání obilí.Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Výnosem služnovského úřadu v St. Ďale ze dne 26. listopadu 1921 č. — byla st-li ve smyslu §§ 2 a násl. nařízení ze dne 30. června 1921 č. 224 sb. z. a n. a §§ 2 a násl. nařízení ze dne 21. července 1921 č. 237 sb. z. a n. předepsána pro období 1921/22 dodávka 350 q obilí.Odvolání st-lovo žal. úřad nař. rozhodnutím zamítl, poněvadž zde nenídůvodů stanovených v § 2 vl. nař. ze dne 30. června 1921 č. 224 sb. z. a n.Maje rozhodovati o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí musil se nssnejprve z moci úřední zabývati otázkou, netrpí-li nař. výrok zmatkem,který by bránil nss-u přistoupiti vůbec k přezkoumání výroku toho,jakožto úředního aktu vydaného úřadem k vydání jeho nepříslušným.V tomto směru dospěl nss k tomto závěru:Nař. rozhodnutí potvrdil žal. úřad v cestě instanční rozhodnutí služnovského úřadu v St. Ďale, kterým bylo st-li jako držiteli zemědělského podniku uloženo, aby dodal státu určité množství obilí ze sklizně r. 1921. V § 20 vl. nař. ze dne 21. července 1921 č. 237 sb. z. a n., jímž doplněno bylo vl. nař. ze dne 30. června 1921 č. 224 sb. z. a n., které v § 2 jedná o povinnosti jednotlivých držitelů zemědělských podniků dodati státu obilí ze sklizně v r. 1921, se ustanovuje, že o rozvrhu povinné dodávky na jednotlivce rozhodne okresní správa politická (županský úřad); podle odst. 2. § 20 cit. nař. č. 237 jest pak do rozhodnutí okresní správy politické (županského úřadu) přípustno odvolání k zemské správě politické (zemskému hospodářskému úřadu), kteréžto úřady rozhodují s konečnou platností. Podle § 22 cit. nař. č. 237 ve znění čl. 4. vl. nař. ze dne 5. října 1921 č. 360 sb. z. a n. vydá okresní správa politická (županský úřad) každému zemědělci o povinné dodávce písemný nález, v němž nutno stanoviti jak množství obilí, které zemědělec má v celku dodati, tak i částky, jež z celkového množství připadají na jednotlivé dodací lhůty, zároveň pak nutno zemědělce upozorniti, že nedodrží-li stanovených lhůt, zaplatí náhradu podle § 3 nař. ze dne 30. července 1921 č. 224 sb. z. a n.Z ustanovení §§ 20 a 22 cit. nař. č. 237 plyne tedy zcela jasně, že rozhodovati o tom, jaké množství obilí ze sklizně roku 1921 jest jednotlivý držitel zemědělského podniku povinen státu dodati, náleží na Slovensku v 1. stolici výhradně do příslušnosti županských úřadů. Tato kompetenční norma nebyla dosud vůbec, tudíž ani v době, kdy v daném případě bylo vydáno rozhodnutí 1. stolice (dne 26. listopadu 1921), modifikována, neboť ve Sbírce zákonů a nařízení státu čsl. nebyl vyhlášen žádný předpis, který by tuto kompetenční normu měnil (§ 2 lit. c) zákona ze dne 13. března 1919 č. 139 sb. z. a n.). Nss nemuisil se tudíž zabývati otázkou, v jaké formě jest modifikace řečené normy možná, a zda by zmocnění, které bylo ministerstvu pro zásobování lidu uděleno v § 35 cit. nař. č. 237 z r. 1921, i přes ustanovení § 84 úst. listiny postačilo, aby toto ministerstvo kompetenční předpisy § 20 cit. nař. mohlo s právním účinkem změniti.Nss musel tudíž vycházeti jedině od kompetenční normy obsaženév §§ 20 a 22 cit. nařízení č. 237 z r. 1921.Podle spisů správních rozhodl v daném případě o tom, jaké množství obilí ze sklizně roku 1921 má st-l státu dodati, v 1. stolici služnovský úřad, tedy orgán, jenž podle jasného znění §§ 20 a 22 cit. nař. č. 237 z roku 1921 není vůbec příslušným o této otázce rozhodovati.Rozhodnutí 1. stolice bylo tedy v daném případě vydáno orgánemk vydání jeho absolutně nepříslušným, a jest tedy výrokem zmatečným.Jestliže tedy žal. úřad nař. rozhodnutím potvrdil zmatečný výrokúřadu služnovského, jednal proti zákonu.Byío proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž se nss mohlzabývati meritem stížnosti.