Č. 10608.

Zaměstnanci veřejní: Pro posouzení krácení stálých služebních požitků ve smyslu § 8 odst. 3 zákona č. 286/1924 Sb. jest rozhodným jen souhrn stálých aktivních požitků ve smyslu § 24 téhož zák., resp. § 196 plat. zák. (č. 103/1926 Sb.), nikoliv jednotlivé jejich složky v těchto §§ uvedené.
(Nález ze dne 12. června 1933 č. 10606/31.) Věc: Jakub B. v Praze proti ministerstvu vnitra o služební požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-1 byl jakožto četnický strážmistr k 1. lednu 1926 převeden dekretem zem. četnického velitelství pro Čechy ze 13. srpna 1926 do platů podle zák. č. 103/26 a přiznáno mu služné III. platové stupnice 5. stupně ročních 10404 Kč, činovné 1824 Kč, četnický přídavek 480 Kč, výchovné 2100 Kč, přídavek na děti 900 Kč a doplňovací přídavek 900 Kč, celkem 16608 Kč s postupovou lhůtou k 1. lednu 1929.
Výnosem min. vnitra ze 3. února 1926 bylo uloženo zem. četnickému velitelství pro Čechy, aby upozornilo příslušníky svého obvodu, že ve stavu uniformované stráže bezpečnosti v Praze má býti obsazen větší počet míst gážistů mimo hodn. třídy podle ustanovení § 8 zák. č. 286/24 a podotklo, že ti četničtí gážisté mimo hodn. tř., kteří na přeložení reflektují, mohou své žádosti předložiti min. vnitra služebním postupem. Odvolávaje se na tento výnos žádal st-1 podáním z 28. června 1926 »o dodatečné přeložení podle ustanovení § 8 zák. č. 286/24 do sboru uniformované stráže bezpečnosti v Praze«. Na základě žádosti té, která byla výnosem min. vnitra ze 13. srpna 1926 postoupena prostřednictvím zsp-é k dalšímu opatření policejnímu ředitelství v Praze se sdělením, že proti propuštění žadatele ze stavu četnictva není námitek, byl st-1 dekretem policejního presidenta v Praze ze 7. září 1926 jmenován definitivním nadstrážníkem u sboru uniformované stráže bezpečnosti v Praze s platností od 1. října 1926 s tím, že o poukazu jeho služebních požitků bude vyrozuměn později zvláštním dekretem. St-1 pak nastoupil službu v Praze dne 1. října 1926.
Po prozatímních úpravách služebních platů st-lových ode dne jeho převzetí od četnictva k uniformované stráži bezpečnosti sdělil posléze zem. úřad výnosem ze 7. ledna 1929 toto: »Min. vnitra po dohodě s min. fin. započetlo Vám na základě ustanovení odst. 3 § 142 zák. č. 103/26 (platový zákon) výnosem ze 6. listopadu 1928 ke dni Vašeho převzetí do státní policejní služby, t. j. ke dni 1. října 1926 pro zvýšení služného dobu celkem 12 roků, 9 měsíců. Vzhledem k této započtené době vyměřuje Vám zem. úřad podle §§ 27 a 193 plat. zák. ke dni 1. října 1926 služné II. platové stupnice 5. stupně ročně 9300 Kč a doplňovací přídavek ženatých ročně 600 Kč. Uvedené služné se zvyšuje podle §§ 31 a 141 plat. zák. dnem 1. ledna 1929 na služné II. platové stupnice 6. stupně ročně 10056 Kč, vyhovíte-li zákonným podmínkám. Doplňovací přídavek vyměřuje se Vám podle odst. 5 § 193 plat. zák. od 1. ledna 1929 obnosem ročně 444 Kč «
Proti tomuto výměru vznesl st-1 námitky, jež odůvodňoval tím, že byl touto úpravou zkrácen na služném proti služnému, které měl u četnictva. O nich rozhodl zem. úřad výměrem z 19. března 1929, nevyhovuje jim z těchto důvodů: »Podle odst. 3 § 8 zák. č. 286/24 nesmí býti zaměstnanec následkem nového použití zkrácen na svých stálých požitcích (t. j. stálém příjmu) Váš stálý příjem u četnictva obnášel podle dekretu zem. četnického velitelství pro Čechy z 13. srpna 1926 ke dni Vašeho převzetí ke stráži bezpečnosti, t. j. ke dni 1. října 1926, celkem 16608 Kč ročně. Váš nynější stálý příjem po shora uvedené úpravě činí ke dni převzetí ročně: služné 9300 Kč, činovné 3000 Kč, výchovné 2100 Kč, doplňovací přídavek ženatých 600 Kč, strážní přídavek I. 800 Kč, celkem ročně 16800 Kč. Tento příjem převyšuje stálý příjem, který jste měl u četnictva a nejste tedy na něm zkrácen. K námitce, že Vaše služné nynější jest nižší, než bylo Vaše služné u četnictva, nelze přihlížeti, poněvadž shora citované zákonné ustanovení vyžaduje, aby zaměstnanec nebyl následkem nového použití zkrácen na svých stálých požitcích (příjmu), nikoli též na služném, tedy některé složce stálých požitků (stálého příjmu)...«.
Odvolání st-lovu min. vnitra nař. rozhodnutím nevyhovělo z důvodů rozhodnutí zem. úřadu.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami: — — —
Stížnost namítá, že ač st-lův přestup k uniformované stráži bezpečnosti byl proveden na základě § 8 zák. č. 286/24, podle jehož odst. 3 nesmí býti zaměstnanec následkem nového služebního použití zkrácen ve svém služebním postavení a svých stálých služebních požitcích, uvedených v § 24, a ač st-1 byl zkrácen tím, že byl zařazen do služného II. platové stupnice 5. stupně ročních 9300 Kč (u četnictva měl v III. platové stupnici 5. stupni 10404 Kč), s činovným 3000 Kč (ač jako četnický strážmistr v Praze měl by nárok na 3300 Kč, což je směrodatné, nikoli činovné, které měl v E. ročních 1824 Kč) a doplňovací přídavek ženatých u policie stanoven na 600 Kč, (kdežto u četnictva měl 900 Kč), — neuznal žal. úřad tohoto zkrácení, bera v úvahu pouze součet příjmů st-lových u četnictva a součet příjmů u policie.
Maje se zabývati touto námitkou, musel nss předem konstatovati, že tak jako stížnost, vychází i nař. rozhodnutí z předpokladu, že se převzetí st-le od četnictva ke sboru uniformované stráže bezpečnosti stalo podle § 8 zák. č. 286/24, neboť žal. úřad, zamítaje st-lovo odvolání a přejímaje důvody rozhodnutí první stolice, opřel se o důvod, že st-1 podle odst. 3 tohoto § nebyl zkrácen. Nemohl proto nss podrobiti své kognici otázku nadhozenou žal. úřadem teprve v jeho odvodním spisu, zda st-1 měl vůbec nárok na dobrodiní § 8 odst. 3 cit. zák. vzhledem k tomu, že nebyl k uniformované stráži bezpečnosti přeložen z moci úřadu, nýbrž na svou žádost, neboť touto otázkou se nař. rozhodnutí nezabývalo a o nedostatek právního nároku st-lova zamítavý výrok svůj neopřelo. Přes to neshledal však nss námitku stížnosti důvodnou.
Zákon č. 286/24 o úsporných opatřeních ve veřejné správě normuje v § 8 odst. 1 a 2 případy, kdy zaměstnanec jest povinen k příkazu konati službu (práci) i v jiném, stejném neb nižším služebním odvětví svého neb jiného pracovního oboru (resortu), resp., že stejně může býti přeložen na jakékoli místo ve svém neb jiném služebním odvětví svého neb jiného oboru, a v odst. 3 praví: »Následkem nového služebního použití nesmí býti zaměstnanec zkrácen ve svém služebním postavení a svých stálých požitcích«. Co jest rozuměti stálými aktivními požitky, stanoví pak § 24; na místo požitků tam uvedených nastoupily však od účinnosti plat. zák. služební příjmy tímto zákonem stanovené (srv. § 196 plat. zák.).
Již ze znění odst. 3 § 8 zák. č. 286/24 a z úsporné jeho tendence vyplývá, že používaje povšechně hromadného pojmu »stálých požitků« měl zákon na zřeteli souhrn (celek) těchto stálých požitků, nikoli jednotlivé z nich, jinak byl by přesněji vyjádřil, že zaměstnanec nesmí býti zkrácen »v žádném ze stálých požitků«, nebo »v jednotlivém stálém požitku«, či podobně. Odporoval by též úsporné tendenci zák. výklad, že zkrácením stálých požitků rozuměti dlužno i snížení jednotlivého z nich, třeba souhrn nových požitků převyšoval celkový součet dřívějších. Jest tedy pro posouzení zkrácení stálých služebních požitků ve smyslu § 8 odst. 3 zák. č. 286/24 rozhodným souhrn stálých aktivních požitků ve smyslu § 24 zák. cit., resp. § 196 plat. zák. č. 103/26, nikoli jejich složky v těchto §§ uvedené. Mimo to vylučuje-li zákon zkrácení stálých požitků následkem nového použití, naznačuje tím jasně, že chce chrániti výši dosavadních skutečných stálých příjmů, tedy nikoli požitků ideálních, které by zaměstnanec měl na př. v dosavadním služebním postavení, kdyby byl ve služebním místě svého nového použití.
V daném případě není sporu o tom, že celkové stálé požitky st-le (služné, činovné, četnický přídavek, výchovné, přídavek na děti a doplňovací přídavek) v dřívějším jeho služebním postavení jako četnického strážmistra v E. činily 16608 Kč, kdežto po převzetí jeho k uniformované stráži bezpečnosti v Praze jakožto policejního nadstrážníka činí jeho stálé služební příjmy k témuž dni převzetí, t. j. k 1. říjnu 1926, celkem 16800 Kč. Nenastalo tudíž zkrácení st-lových stálých požitků ve smyslu cit. odst. 3 § 8 zák. č. 286/24. Že by byl st-1 zkrácen na svém služebním postavení, stížnost sama netvrdí.
Jestliže tedy žal. úřad neuznal st-lem tvrzeného zkrácení požitků v jeho novém použití, nelze shledati, že výrok jeho nebyl v souhlasu se zákonem.

Citace:

č. 10608. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 1126-1129.