Č. 10287.

Zaměstnanci veřejní. — Vojenské věci: * Důstojník hřebčinstva ve výslužbě, jehož výslužné bylo vyměřeno z pensijní základny odpovídající požitkům VI. hodn. třídy, nemá nároku na příplatek podle § 1 zák. č. 80/1928 Sb. ani tehdy, nabyl-li služebních příjmů VI. hodn. třídy jmenováním.
(Nález ze dne 20. ledna 1933 č. 765.)
Věc: Karel Sch. v P. proti ministerstvu zemědělství o příplatek k odpočivným požitkům podle zák. č. 80/28.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podle ověřeného opisu kmenového listu vojenské odborné účtárny v Praze z 1. listopadu 1925 byl st-l jmenován plukovníkem hřebčinstva dne 1. srpna 1917 a byl přeložen do výslužby dnem 1. července 1918. Osobním věstníkem mno z roku 1919 č. 33 byl st-l přijat jako gážista ve výslužbě do čsl. armády a byl mu podle výnosu mno ze 14. ledna 1925 přiznán zákonitý nárok na zaopatřovací požitky podle § 5 zák. č. 194/20 od 1. prosince 1918. Později byly odpočivné požitky st-lovy upraveny podle zák. č. 48/21 a 288/24 Sb.
St-l žádal několikráte o povolení příplatku k odpočivným požitkům podle zák. č. 80/28 Sb.
Výměrem z 4. dubna 1930 sdělilo na to min. zem. st-li, že jeho žádosti z 24. února 1930 nelze vyhověti a jemu přiznati nárok na příplatek k odpočivným požitkům podle zák. č. 80/28.
Proti tomuto rozhodnutí čelí stížnost, o níž nss uvážil takto:
Žal. úřad zamítl žádání st-lovo o příplatek k odpočivným požitkům podle zák. č. 80/28 z těchto důvodů:
Podle ustanovení 2. odst. § 1 zák. č. 80/28 jsou z nároku na příplatek vyloučeny osoby, jichž odpočivné požitky jsou již vyměřeny z pensijní základny určené podle nejvyššího služného dosažitelného v příslušné zaměstnanecké kategorii postupem do vyšších požitků podle postupových lhůt stanovených zákonem č. 541/19, č. 186/20 nebo 195/20, nebo podle služného vyššího. Ježto pak jmenovaný patří jako gážista hřebčinstva do VI. postupové skupiny podle zák. č. 195/20 a gážisté této skupiny mohli dosáhnouti postupem časovým požitky pouze VII. hodn. třídy 4. stupeň, kdežto jmenovaný má pensi vyměřenu podle služného vyššího (VI. hodn. třídy, 1. stupně), jest se zřetelem ke shora uvedenému předpisu vyloučen z nároku na příplatek. Stížnost považuje názor žal. úřadu za právně mylný, nepopírajíc, že u důstojníků hřebčínstva končil časový postup v VII. hodn. třídě 4. platovým stupněm, poukazuje na to, že st-l nedosáhl platu VI. hodn. třídy časovým postupem, nýbrž jmenováním do hodnosti plukovníka hřebčinstva v VI. hodn. třídě a že mohl tudíž nabýti i platu 4. stupně této hodn. třídy. Nelze prý proto na st-le použiti ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 80/28. Námitku tuto neuznal nss důvodnou.
Podle § 1 odst. 1 zák. č. 80/28 přísluší státním úředníkům, vojenským gážistům ve výslužbě, kteří nebyli účastni propočítání roční příplatek k odpočivným (zaopatřovacím) požitkům, Pro určení tohoto příplatku zvýší se po rozumu § 1 odst. 3 cit. zák. pensijní základna rozhodná pro výměru nynějších odpočivných (zaopatřovacích) požitků o 20% a provede se výpočet příplatku způsobem tam uvedeným.
Od zásady, vyslovené v § 1 odst. 1 zák. č. 80/28, činí však zákon v § 1 odst. 2 potud omezující úchylku, že vylučuje z nároku na tento příplatek ty zaměstnance ve výslužbě, jejichž odpočivné (zaopatřovací) požitky byly již nyní vyměřeny z pensijní základny určené podle nejvyššího služného dosažitelného v příslušné zaměstnanecké kategorii postupem do vyšších požitků podle postupových lhůt stanovených zákonem z 7. října 1919 č. 541 Sb., pokud týče zákonem z 19. března 1920 č. 186 nebo č. 195 Sb. nebo podle služného vyššího Podle toho nemají nárok na příplatek ve smyslu zák. č. 80/28 oni státní zaměstnanci ve výslužbě, jejichž dosavadní výslužné, t. j. výslužné, které jim příslušelo v době, kdy zákon ten nabyl účinnosti, bylo vyměřeno na základě pensijní základny posledního platového stupně, dosažitelného v kategorii zaměstnanecké, k níž náleželi, časovým postupem do platů vyšších hodnostních tříd, případně vyšších stupňů služného, nebo jejichž pensijní základna je ještě vyšší. Uvedená pensijní základna je tedy objektivním měřítkem při určování těch státních zaměstnanců ve výslužbě, kteří nemají býti účastni výhody zák. č. 80/28 a nezáleží potom ovšem na tom, na jakém právním základě dosáhli zaměstnanci ti za své aktivní činnosti ve službách státu svých posledních do pense započítatelných platů, zda se tak stalo v důsledku jmenování či snad časovým postupem.
Není sporu, že důstojníci hřebčínstva patřili podle § 5 zák. č. 195/20 do postupové skupiny VI., v níž časový postup byl možným nejvýše do požitků 4. stupně platového VII. hodn. třídy. Není také sporné, že byl st-l jmenován do VI. hodn. třídy a že mu byly požitky odpočivné vyměřeny podle pensijní základny, vyplývající ze služného 1. stupně VI. hodn. třídy.
Patřil-li však st-l do postupové skupiny VI., v níž časovým postupem mohl dosáhnouti podle § 5 zák. č. 195/20 nejvýše požitků podle 4. stupně VII. hodn. třídy, a byly-li mu odpočivné požtiky vyměřeny z pensijní základny na podkladě služného 1. stupně VI. hodn. třídy, pak jest podle toho, co dolíčeno, vyloučen z přiznání příplatku po rozumu cit. zák., ať dosáhl služného toho jakýmkoli způsobem.
Shrnuv předeslané, dospěl nss k právnímu názoru, že důstojník hřebčinstva v. v., jehož výslužné bylo vyměřeno z pensijní základny, odpovídající požitkům VI. hodn. třídy, nemá nároku na příplatek ve smyslu § 1 zák. č. 80/28 ani tehdy, nabyl-li služebních příjmů VI. hodn. třídy jmenováním.

Citace:

Č. 10287. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 331-333.