Č. 10467.

Popisné věci: Je-li tu zvláštní opatření obce stran jednotného provedení číslování domů, lze jen takovou tabulku s číslem domu uznati za řádnou ve smyslu zák. č. 268/20, která se shoduje s předpisy onoho opatření obce.
(Nález ze dne 4. dubna 1933 č. 15384/31.)
Věc: František G. v P. proti zemskému úřadu v Praze o přestupek zákona č. 266/20 Sb.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Výměrem ze 16. září 1930 vyzval magistrát hlavního města Prahy znovu st-le ve smyslu zák. č. 266/20, jelikož bylo zjištěno, že přes vyzvání dům č. p. . . . řádným číslem popisným neopatřil, aby ve lhůtě 14denní toto v náležité formě upravené číslo opatřil, jinak že po marném uplynutí této lhůty bude pokutován. Dne 29. září 1930 prohlásil st-l u úřadu, že řádné tabulky s číslem popisným a novým jsou již opatřeny.
Trestním nálezem magistrátu hlav. města Prahy (úřadovny v Libni) z 9. října 1930 byl st-l odsouzen podle čl. 3 odst. 1 zák. č. 125/27 k peněžité pokutě 50 Kč, jelikož bylo zjištěno, že přes opětovné vyzvání neopatřil dosud svůj dům řádnou tabulkou ve smyslu zák. č. 266/20.
Proti tomu podal st-l odvolání, vytýkaje, že tabulka byla v ustanovené lhůtě opatřena. Magistrát podal pak na vyzvání žal. úřadu zprávu, že tabulka st-lem pořízená jest rozměrů 16 X 14 cm, kdežto podle magistrátní vyhlášky z 20. dubna 1894 má býti rozměrů 19 X 30 cm a čísla 9 cm vysoká.
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání, poněvadž šetřením bylo zjištěno, že odvolatel neopatřil svůj dům přes opětovné vyzvání řádnou tabulkou s číslem popisným podle vyhlášky magistrátu z 20. dubna 1894.
O stížnosti uvážil nss toto:
Žal. úřad spatřoval skutkovou podstatu přestupku st-li za vinu kladeného v tom, že neopatřil v dané mu lhůtě přes vyzvání svůj dům popisným číslem, odpovídajícím cit. vyhlášce magistrátu, vycházeje při tom z toho, že popisné číslo st-lem pořízené, nevyhovující předpisům této vyhlášky, nelze uznati za řádné ve smyslu zák. č. 266/20. St-l naproti tomu se hájí tím, že zákon č. 266/20 předpisuje toliko, že k číslování jest užíti čísel arabských a že číslo jest umístiti na straně domu, kde jest hlavní vchod, a to pokud možno nad ním, a dále, aby číslo bylo vždy čitelné (§§ 13 a 14), neobsahuje však žádného předpisu o rozměru tabulky; ve výzvě na cit. vyhlášku upozorněn nebyl a splnil tudíž daný příkaz, když dům opatřil tabulkou odpovídající předpisu zák. č. 266/20; uvedení v omyl bylo zaviněno magistrátem, když tento na svoji vyhlášku neupozornil a v nedostatku tom spočívá také vada řízení.
Stížnosti jest ovšem přisvědčiti, že zák. č. 266/20 neobsahuje přímého předpisu o rozměrech tabulek s popisným číslem, avšak § 19 praví, že obec může učiniti vhodná opatření k jednotnému provedení způsobu číslování. Ustanovení toto nemá na mysli toliko opatření v budoucnosti vydaná, nýbrž i opatření již existující, pokud ovšem neodporují tomuto zákonu (srovnej § 24). Zákon zde sám pamatuje na to, že obec, aby číslování domu v jejím obvodu bylo jednotné, vydává bližší předpisy a upravuje za tím účelem i otázky, zákonem samým neřešené. Z toho plyne, že je-li tu nějaké zvláštní opatření obce stran jednotného provedení způsobu číslování, lze jen takovou tabulku s číslem domu uznati za řádnou ve smyslu zák. č. 266/20, která se shoduje s předpisy tohoto všeobecného opatření obce.
Vyhláškou magistrátu hlavního města z 20. dubna 1894 byly pod bodem 8 stanoveny rozměry tabulek s čísly popisnými. Stížnost nepopírá, že tabulka st-lem opatřená nevykazuje těchto rozměrů, a netvrdí, že by cit. vyhláška nebyla platnou normou, nýbrž vytýká toliko, jak uvedeno, že st-l na tuto vyhlášku upozorněn nebyl. Avšak předpisy této vyhlášky jako platné normy jsou samy o sobě pro každého majitele domu v uvedeném směru závazné a lze pak za řádné číslo popisné ve smyslu zák. č. 266/20 uznati jen to, jež v obci, kde se stala všeobecná úprava, odpovídá předpisům této úpravy in concreto, tedy této vyhlášky a st-l byl také vyzván, aby svůj dům opatřil řádným číslem popisným, takže nelze shledati ani nezákonnost ani vadnost řízení v tom, že st-l ve výzvě nebyl na tuto vyhlášku výslovně upozorněn.

Citace:

č. 10467. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 772-774.