Č. 10279.


Zaměstnanci veřejní (Slovensko): O kompetenci (úřadů resortních)) k upraveni pense převzatých pensistů systému uherského.
(Nález ze dne 18. ledna 1933 č. 993.)
Věc: Dr. Gejza V. v B. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o odpočivné požitky.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l, pres. tajemník soudní tabule v Bratislavě, byl přeložen výnosem uher. min. sprav, z 1. března 1904 od 1. dubna 1904 do trvalé výslužby a pense mu poukázána výnosem předsedy soudní tabule v Bratislavě částkou 3456 K. Rozhodnutím gfř v Bratislavě z 11. srpna 1922 byly odpočivné požitky st-lovy vzhledem k tomu, že jeho poslední služební místo bylo v Bratislavě a že příslušel v době pensionování do Bratislavy, převzaty po rozumu vl. nař. z 25. srpna 1921 č. 298 Sb. čsl. státem k výplatě a současně podle téhož vl. nař. patřičně upraveny. Dodatečně byla pak provedena úprava těchto odpočivných požitků i podle vl. nař. z 8. srpna 1922 č. 247 Sb., resp. podle zákonů z 22. prosince 1924 č. 287 Sb. a z 24. května 1928 č. 80 Sb.
Na žádost st-lovu, aby mu byly znovu upraveny pensijní požitky, vydalo gfř nař. rozhodnutí, jež zní: Provedeným úředním šetřením bylo zjištěno, že jste nabyl čsl. státního občanství teprve rozhodnutím min. vnitra z 29. října 1928 podle zák. č. 152/26, byv před tím státním příslušníkem rumunským a že jste státoobčanskou přísahu složil dne 21. ledna 1929. Proto odvoláváme zdejší rozhodnutí z 11. srpna 1922, které bylo vyneseno v mylném skutkovém předpokladu, že jste byl v době svého pensionování příslušným na území nynějšího Československa s domovským právem v Bratislavě a poukazujeme Vám v důsledku toho zálohu na účet státu rumunského s patřičným zřetelem na ustanovení § 9 zák. č. 287/24 po srážce za tutéž dobu již vyplacených dosavadních drahotních příp. odpočivných požitků k výplatě.... Přeplatky vzniklé výplatou dosavadních Vašich odpočivných požitků v částce per 20.848 Kč 80 hal. byly Vám podle § 9 zák. č. 287/24 předepsány k náhradě a budou uhraženy v prvé řadě z doplatků resultujících z úpravy Vaší pense podle zákona č. 290/24, případně z další úpravy její. Toto rozhodnutí je konečné a není proti němu v instančním pořadí opravného prostředku.«
Rozhoduje o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí, uvážil nss toto:
Nejprve musil se nss zabývati z povinnosti úřední otázkou, bylo-li nař.. rozhodnutí vydáno úřadem k tomu kompetentním. Nař. rozhodnutím odvoláno bylo rozhodnutí, kterým přiznán byl st-li nárok na pensi vůči čsl. státu, zvýšenou podle vl. nař. č. 298/21, č. 247/22, č. 287/24 a č. 80/28, a to až do složení přísahy v důsledku udělení čsl. státního občanství podle zák. č. 152/26, a místo toho poukázána mu toliko záloha na účet státu rumunského a přeplatek předepsán k náhradě podle § 9 zák. č. 287/24. Rozhodovolo tu tedy gfř nesporně o nároku na pensijní požitky st-le, presidiálního tajemníka soudní tabule, vůči čsl. státu o povinnosti z toho vyplývající, vrátiti přeplatek podle § 9 zák. č. 287/24. Že jen tento smysl má nař. rozhodnutí, vidno jak z rozhodnutí samého, tak i z odvodního spisu.
Než k řešení této otázky jsou podle konstantní judikautry nss-u oprávněny toliko resortní úřady a takovým úřadem v daném případě vzhledem k tomu, že tu jde o soudce, jest úřad spadající do resortu ministerstva spravedlnosti. Lhostejno je, že nař. rozhodnutí mluví i o vl. nař. č. 298/21, podle jehož § 20 (odst. 1) se provedení vl. nař. ukládá stran percipientů odpočivných a zaopatřovacích požitků vyplacených dříve aneb ještě nyní státními berními úřady gen. fin. ředitelství v Bratislavě, neboť tento kompetenční předpis zmocňuje gfř jen k úpravě, resp. zvýšení pense podle tohoto vl. nař. a v daném případě o takové zvýšení neběží. Naopak zde jde o to, má-li st-l nárok na pensi vůči čsl. státu i přede dnem, kdy složil státoobčanskou přísahu podle zák. č. 152/26, čili nic. Zvýšení podle vl. nař. č. 298/21 je pak pouhým důsledkem vyřešení této otázky.
Za tohoto právního stavu nebylo gfř kompetentní vydati nař. rozhodnutí.
Citace:
Č. 10279. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 312-313.